Srdce je osamělý lovec

Často sme zabraný do svojich problémov až do takej miery, že zabúdame, že niekto druhý ich môže mať ešte väčšie, no nekričí to do sveta, nežiada o pomoc ako väčšina z nás, len tichučko vo svojom vnútri trpí... Keď takýto človek navyše dokáže podať pomocnú ruku aj iným, tak môžeme hovoriť o veľmi vzácnej a výnimočnej duši, ktorá je hodná toho najvyššieho uznania. Žiaľ takých ľudí akým bol John Singer je čím ďalej tým menej, čo ma napĺňa veľkým smútkom. Vo svojej podstate preto ide o pomerne depresívny film s veľkým myšlienkovým presahom na poli rôznych predsudkov a ľudských charakterov. Veľmi sýty duševný pokrm. 85/100 Videné v rámci Tour po Amerike. (22.04.2016)

Krásný, smutný film z doby kdy v jižních části USA doznívala rasová otázka. Alespoň mi tedy přišlo, že film natočený v roce 1968 je aktuální reflexí situace v zemi. Alan Arkin jako kouzelný muž, jehož grimasy, gesta a úsměv jsou zárukou jistoty, čestnosti a ryzího charakteru. Z dále vykreslených postav zaujme černošský doktor, dabovaný Soběslavem Sejkem, a mladičká Sondra Locke, jejíž první milostná dobrodružství sledujeme docela zblízka. Nejlepší přítel pana Singera se jmenoval Spiros Antonapoulos. (20.07.2023)

V průběhu sledování tohoto snímku se mi vybavila řada scén a já si uvědomil, že snad od dětství s těmi hrdiny žiji, že se poznovu rodí a umírají, dospívají, stárnou, nemocní… a já mezi nimi zrcadlím jejich úsměvy, gesta i zmlknutí. Po celý život tíhnu k okraji a tento film odhaluje, že ta hráz je všudypřítomná. V každém, nejútlejším místečku tohoto světa je někdo sám, nemůže se postavit ani vzepřít se, vyslovit se, natož očekávat porozumění, a tento snímek krásně zachycuje, jak se svět dokáže změnit jediným soustrastným skloněním, byť nedokonalého, posmívaného a opovrženého. Je obrovským štěstím vstoupit na ty dvě hodiny do blízkosti někoho, kdo nezaváhá otevřít se, a učit se znovu znakovku, protože s ní se domluvíme s neslyšícími, psy, kameny a stromy. Co ale cítí ti, kteří mluví jinak, protože jsou jinací, a co vlastně říkají? Snad něco podobného tomuto: https://recordingsontheroad.bandcamp.com/track/une-tigresse-dans-la-peau-d-une-hirondelle-2 (23.06.2018)

Pekný film vo svojej myšlienke, ale má jednu chybu. Nezdá sa vám, že je príliš dostať do dvoch hodín hluchonemých, mentáne postihnutého, alkoholika, opilca, chorého na rakovinu, problémy dospievania, rasizmus a ktovie ešte čo ? Táto tendenčná preplácanosť je kontraproduktívna. Niekedy je menej viac. (06.11.2013)

Film od neznámého režiséra s pro mě poměrně neznámými či béčkovými herci mě nakonec překvpivě dostal. Máme tu hluchoněmého právníka plného dobroty a lásky k lidem. Kvůli svému stejně hluchoněmému a zaostalému příteli se stěhuje do malého městečka, kde potkává několik ztracených lidí - černocha co nenávidí bílé, nezaměstnaného co zapíjí bezmoc a teenagerku ztracenou v lásce i rodinných povinnostech a pro všechny tu vždycky je. Je tu úžasně natočené, tak reálně, že to ani nepůsobí jak z 60. let. Lidi kolem řeší pěkně závažné problémy, stíhají je tragédie, ale přesto je to takový hezký film, který netlačí na pilu, naopak dokáže i rozesmát. A výborně zahrané, Arkin je vynikající, ale ještě lepší je Sondra Locke. Tu jsem vždycky považoval za přívěšek v Eastwoodových filmech, ale tady tu tápající teenagerku stvárnila tak, že by ji člověk objal a řekl neboj to bude dobrý. SPOILER: Ten konec ale.. no řekněme, že to končí reálně. Problémy se nevřeší, spíše ještě více poserou. A jak skončí hodný člověk co tu pro všechny je, když ho něco trápí? Inu jak to chodí v reálném životě... Drama roku 1968. (09.09.2022)