Občan Kane

Takéto filmy by si mali povinne púšťať začínajúci filmoví labužníci, pretože po troch tisíckach zhliadnutých filmoch už snímok pre mňa nevyznie až tak originálne a pôsobivo, ako by mal. Príbeh triumfuje už od samého začiatku, rozprávačské tempo je nasadené tak vysoko, že som nechcel uveriť, že bude tak strhujúco pokračovať až do samého záveru. 85%. (14.10.2008)

Kdyz film vzniknul, tak to muselo bejt skutecne prevratny dilo a i ted, po tolika letech, na me dokazal zapusobit. Nebudu tu tvrdit, ze by film mel nejak uchvatny herecky vykony, i kdyz nemuzu rict, ze by nekdo zahral vylozene spatne a ani pribeh uz dneska neni nic tak strasne originalniho, ale tady jde hlavne o styl vypraveni. Film je neuveritelne sviznej, dokaze od zacatku zaujmout, misty je i krapet vtipnej a je slozenej z jednotlivejch historek a vypraveni, z kterejch se postupne rysuje celej Kaneuv zivot, to podporeny pusobivou kamerou a prijemnou hudbou. Akorat skoda, ze nekdy po 70 minutach filmu krapet dojde stava, jinak bych dal tech 5*. Taky se mi libil zaver s Rosebud, clovek se dozvi, co to je, ale nedozvi se, co z toho. Paradni starej film. (13.10.2007)

Bohužial to vyšlo tak, že u tochto filmu musím napísať môj, už dávnejšie vyvynutý názor: Niektoré filmy sú silne hodnotené len preto, že sú sakra staré, a videlo ich menej ľudí... A to teda zkresluje vo viacerých prípadoch vo veľkých percentách. A síce tento film je na svoj vek fakt nadpriemerný, nemôžem však povedať, že som priňom nezažil miestami pocit nudy. A taký film pre mňa kultovým nie je. (06.11.2008)

Poprvé jsem tento film viděl v hlubokém předlistopadu ještě jako student v jednom z tehdejších klubových kin. Apelativní děj, tolik upomínající na CASABLANCU nebo DIKTÁTORA, je plně na místě a fakt, že je spjat s mimořádně vynalézavou nadčasovou formou, mu jen prospívá. Léta 1939-1941 byla nejhorší dobou minulého století. Síly demokracie a humanismu, kterým nakonec nezbylo než se proti Belzebubovi z Berlína spojit s Mefistem z Moskvy, byly totálně vepsí. Nepřipraveny na jakoukoliv konfrontaci - natož na tu válečnou - trávily čas zajímavým folkórním obyčejem: vydáváním svých spojenců do rukou nepříteli, který smrtelně ohrožoval je samé. Hranice mezi totalitou a demokracií byly zanedbatelné. Velká hospodářská krize i vzpomínka na sociální otřesy, které s sebou přinesla, byly v živé paměti současníků. A určitý typ podnikatele, britský kruh kolem lady Astorové, francouzská Action francaise, i američtí podnikatelé v osobnostech různých velkopodnikatelů starého kapitalismu typu mediálního magnáta Hearsta, "voněli" nanejvýš nahnědle (nebo, chcete-li, načernale). OBČAN KANE, upomínající na starší vědeckofantastický román Jacka Londona ŽELEZNÁ PATA, je současně aktuální rekonstrukcí i varovnou predikcí tohoto zextrémnělého starého, konzervativně zabarveného typu liberalismu. Film-predikce. Film-varovná predikce. Film-apel. Film-výzva. Film-dílo oprávněně nadčasové a burcující. Takový chce být - a také je - Wellesův OBČAN KANE. (O tom ostatním už tady v nejrůznějších komentářích byla řeč.) (09.10.2008)

Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. (16.06.2017)