Občan Kane

O Občanu Kaneovi byly napsány stovky nejrůznějších rozborů a analýz, cokoli napsat by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto bych se pokusil o vlastní interpretaci, tedy, jak jsem film pochopil já. Charles Foster Kane, tiskový magnát a jeden z nejvlivnějších Američanů posledních několika dekád, umírá ve svém přepychovém ale nedokončeném sídle Xanadu. Jeho posledním slovem před smrtí je jakýsi "Rosebud". Novináři si ale s touto informací nevědí rady. Vyšetřením původu tohoto slova je pověřen reportér Thomson. Během své pouti se Thomson setkává s osobami, které měli pro Kanea v určitých obdobích jeho života důležitý význam. Ty Thomsonovi (divákovi) zprostředkovávají velmi subjektivní a nejednoznačný pohled na Charlese Kanea. Každý zpovídaný totiž Kanea zná jen z určitého úhlu, a proto si o něm nelze udělat jasný obrázek. Vzniká tak na první pohled komplikovaná mozaika, při bližším pohledu se v ní ale lze bez větších potíží orientovat. Teď bych rád předestřel několik typických znaků tohoto veledíla. Především je to tolikrát zmiňovaná kamera s vysokou hloubkou ostrosti. I to vypovídá o nejednoznačnosti filmu. Divák se může v podstatě zaměřit na jakoukoli část záběru. Pokaždé tak může sledovat trochu odlišné vyprávění. Ač se zdá, že syžet snímku je komplikovaný, není to úplně pravda. Struktura retrospektiv a flashbacků se pravidelně opakuje. Do některých ale Welles vkládá i sekvence, které nemohou být vzpomínkami postav na Kanea, to může být občas trochu matoucí, Welles si jakoby pohrává s divákem. Dále bych uvedl např. extrémní nadhledy a podhledy - ty Kanea doslova monumentalizují. A nemohu zapomenout na časté užití dvojexpozic. [==] Ve filmu lze najít různé paralely mezi hlavní postavou Kanea a skutečným tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem, který se snažil všemožně překazit natáčení snímku. [==] Orsonu Wellesovi bylo při natáčení jen 24 let, jedná se tak o předčasný vrchol jeho režisérské kariéry, jednak i proto, že mu byla dovolena naprostá svoboda při realizaci, které se později již nikdy nedočkal. (15.03.2007)

Ultimativní filmový zážitek, který od dechberoucího zpracování po nesmrtelný příběh nabízí vše, co kinematografie nabídnout může. Nikdy nezapomenu na pocity po prvním zhlédnutí. A druhém. A třetím. A jakémkoli dalším. Nebojím se napsat, že kdo nechápe nebo nedoceňuje kvalitu Občana Kanea, nechápe filmové umění. Tahle arogantně znějící pravda podle mě nemá východisko a je tak zřejmá, že se nestydím to tvrdit takhle přímo. U žádného jiného filmu bych to neudělal a před zhlédnutím Wellesova stěžejního díla by mě nenapadlo, že může existovat snímek, který tak bezvýhradně určuje míru filmového vkusu a soudnosti při hodnocení. Nejde o to považovat tenhle film za "nejlepší vůbec", to je samozřejmě jen gesto, ale jakékoliv jiné než maximální hodnocení (zvlášť na tak malé škále jako je ta na CSFD) u mě vyvolává jistou nedůvěru v člověka, co hodnotil, protože něco dělá blbě... Jasně že takovéhle pravdářství se nenosí, ale někdo to tu, kruci, napsat musel! (12.12.2009)

Po 77 rokoch už bolo o Charlesovi Kaneovi povedané snáď všetko. Pravdepodobne neexistuje nič nové, čo by sa dalo dodať k jeho historickej dôležitosti, dokonalosti a novátorstvu. Míľnik svetovej kinematografie a geniálny masterpiece... "If I hadn't been very rich, I might have been a really great man." (22.07.2018)

Občas si říkám, že je mnoho osobností, s kterými bych se chtěla setkat, ale bohužel to není možné, protože jsou buď mrtví, nebo nikdy neexistovali. Mezi tyto Osobnosti by beze všech pochyb patřil i Orson Welles a jeho Charlie Kane. Protože natočit v pouhých 25-ti letech jedno ze stěžejních děl světové kinematografie - to je Genialita ! (26.03.2005)

(1001) Při přemítání nad tímhle filmem jsem si říkala, jestli já náhodou nejsem pokrytec. Současným filmům velmi často vyčítám nabubřelost a gigantičnost (často je to i na podvědomé úrovni, že se mi nějaký film kvůli tomu nedostane k srdíčku), a najednou stačí, aby taková věc byla o sedmdesát let starší a černobílá, a Dagmařina ledová slupka roztaje? Možná jo. Možná jsem jenom obyčejný hipster, kterému se rozklepou kolena z optické kopírky, kdežto po digitálních serepetičkách ani nemrkne. Navážno si ovšem myslím, že důvod, proč ke mně Občan Kane nakonec promluvil, by měl zůstat nepojmenovaný/nepojmenovatelný, což by také měla být vlastnost všech dobrých filmů. (28.02.2013)