Občan Kane

Občan Kane je pokládán za jedno z nejlepších kinematografických děl, neexistuje snad jediný prvek, který by nebyl vzpomínán a žádné místo, které by nebylo zbožňováno. Proto mě velice dlouho dobu mrzelo, že jsem neměl tu úžasnou možnost film zhlédnout, i když jsem nevěřil, že se přidám do dlouhého zástupu těch, kteří žasnou nad jeho kvalitou. Ovšem, opak se ukázal býti pravdou. Něco tak geniálního a pokrokového jsem snad neměl možnost vidět. Okouzlen prvním záběrem, který vypadal jako vystřižen z temné vize budoucnosti jsem nemohoucně zíral a snažil se uchopit každý kousek té balady, chvílemi jsem dokonce myslel, že všechny mé pocity mohou být jen součástí nějakého nebezkého snu, leč nebyly, to jeden pozemský film mi tak učaroval. Ani jsem nedoufal, že může na světě existovat tak inteligentní dílo, a už vůbec ne, že by mohlo vzniknout v průběhu války. Příběh madiálního magnáta Charlese Fostera Kanea není jen obyčejným vypravováním o osudech muže, který měl vše, ale zároveň nic, ale zároveň i snímkem s obrovskou výpovědní hodnotou. Rozhodně tleskám tvůrcům a modlím se, abychom měli ještě více šancí zhlédnout něco podobného. 100% (16.05.2006)

Poprvé jsem tento film viděl v hlubokém předlistopadu ještě jako student v jednom z tehdejších klubových kin. Apelativní děj, tolik upomínající na CASABLANCU nebo DIKTÁTORA, je plně na místě a fakt, že je spjat s mimořádně vynalézavou nadčasovou formou, mu jen prospívá. Léta 1939-1941 byla nejhorší dobou minulého století. Síly demokracie a humanismu, kterým nakonec nezbylo než se proti Belzebubovi z Berlína spojit s Mefistem z Moskvy, byly totálně vepsí. Nepřipraveny na jakoukoliv konfrontaci - natož na tu válečnou - trávily čas zajímavým folkórním obyčejem: vydáváním svých spojenců do rukou nepříteli, který smrtelně ohrožoval je samé. Hranice mezi totalitou a demokracií byly zanedbatelné. Velká hospodářská krize i vzpomínka na sociální otřesy, které s sebou přinesla, byly v živé paměti současníků. A určitý typ podnikatele, britský kruh kolem lady Astorové, francouzská Action francaise, i američtí podnikatelé v osobnostech různých velkopodnikatelů starého kapitalismu typu mediálního magnáta Hearsta, "voněli" nanejvýš nahnědle (nebo, chcete-li, načernale). OBČAN KANE, upomínající na starší vědeckofantastický román Jacka Londona ŽELEZNÁ PATA, je současně aktuální rekonstrukcí i varovnou predikcí tohoto zextrémnělého starého, konzervativně zabarveného typu liberalismu. Film-predikce. Film-varovná predikce. Film-apel. Film-výzva. Film-dílo oprávněně nadčasové a burcující. Takový chce být - a také je - Wellesův OBČAN KANE. (O tom ostatním už tady v nejrůznějších komentářích byla řeč.) (09.10.2008)

Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. (16.06.2017)

Jsem už zkažen všemi různými filmy a tak asi nedokážu dostatečně pochopit Kanův význam pro film. Nezlobte se na mě, ale prostě nevidím milníky filmové řeči a vypravěčské postupy. Ukažte mi je ať chápu jinak opravdu nedocením technickou kvalitu tak jako všichni ostatní. Svou sílu a působivost film jednoznačně má, ale do dokonalosti mi něco chybí a snad se to na druhé podívání vše ukáže a já pochopím. Podle mě je velmi důležité snímek chápat v kontextu doby natočení a k tomu velmi dobře poslouží např. RKO 281. Pro všechny je Poupátko nedotknutelný symbol, ale pro mě zůstává jen třešničkou na krásném filmu, kterému něco chybí k dokonalosti. (31.12.2006)

Mistrovský kousek z hlediska analytického vyžití. Ale na můj vkus je Občan Kane až příliš odtažitý na to, abych z něho měl nějaký silnější feeling. Prostě úchvatná látka k diskuzi, nikoli však film, který by se ve mě výrazněji emocionálně zapsal. Jeden poletující pytlík podbarven hudbou Thomase Newmana mne zasáhl mnohem více, než celý Občan Kane... (04.05.2006)