Okupácia v 26 obrazoch

Slávny prvý diel Zafranovičovej voľnej trilógie je myslím najslabší, pôsobí viac provokatívne ako umelecky presvedčivo. Nepopieram však, že si ho človek najlepšie zapamätá - minimálne klacia scéna sa jednoducho nedá vymazať z pamäte. Toto slávne autorské dielo preslávilo Zafranoviča a súčasne z neho urobilo protežovaného miláčika neskorého titovského režimu (ako aj nepriateľa chorvátskych národniarov), ktorému sa zdalo veľmi moderné a súčasne dostatočne vyhovujúce výkladu dejín v podaní ortodoxných juhoslovanských komunistov, v tej dobe už sa hlavne zubami nechtami držiacich moci. OKUPÁCIA čerpá z talianskych majstrov ako Fellini či Visconti, vystopovať sa dá aj prímes vplyvu československej novej vlny z autorových pražských štúdií a pritom zostáva do potrebnej miery režimná, lebo robotníci sa nedajú a zostanú správnymi komunistami (podľa historických faktov však v Dubrovníku žiadna povstalecká bunka nevznikla). A aby to nepôsobilo tak čiernobielo propagandisticky, na jedno skazené vajce pripadne aj jeden správny príslušník buržoázie. Väčšina divákov si však aj tak zapamätá hlavne nezabudnuteľnú scénu výbuchu naturalistického násilia, ktoré nasleduje po hodine či viac ukolísávania stredomorskou atmosférou so znepokojivými náznakmi a ktorá, nutno povedať, nezostáva nič dlžná skutočnej brutalite ustašovského režimu. P. S. Či bolo nejakých tých obrazov vo filme 26, a o aké členenie sa vlastne jedná, som napokon absolútne nepostrehol. 6/10 (05.09.2016)

Dovolím si citovat uživatele darkrobyka, protože bych začátek nenapsala lépe. "V poetických kulisách starobylého Dubrovníku je klid. Zlo se probouzí, ale zdejší obyvatelé se zatím nezávazně baví a užívají života. Dramatické události na sebe nedají dlouho čekat a záhy ukážou pravou tvář každého v zrcadle války." konec citátu. Ano, nejdříve jen ohrnujeme nos nad podlézavým starostou, který vítá německou návštěvu města. Potom se divíme, že jeden ze tří přátel, Tony, se skutečně stane ustašovským velitelem. Začíná obsazování židovských obchodů, jsou vyhlášeny tresty smrti za držení zbraní, následují policejní zásahy na schůzky odbojářů. Stále je to ale trochu piánko, stále se to dá jakž takž přežít. A najednou ... krvavá scéna v autobuse. Byla ve filmu nutná, aby si divák uvědomil, jak strašná to byla doba a co kladní hrdinové riskovali. Film považuji za téměř dokonalý. (12.04.2017)

Prvé, a dúfam že nie posledné filmové zastavenie so Zafranovićom. Ničím neskreslený pohľad na vojnové utrpenie rôznych sociálnych a etnických tried, rozpadávajúce sa vzťahy, spálené mosty a stratená minulosť. Ustúpenie systému a režimu v prospech úzkej elity. Počiatočné scény nevdojak pripomínajú Felliniho veselú a pestrú ľudskú mozaiku (najvýraznejšie prítomnú asi v snímke Amarcord), roztopašnú mladosť a bujarosť, túžby a priateľstvo, ktoré čoskoro nenávratne upadnú do zabudnutia. Nacisti, fašisti, kolaboranti, odboj. Zobrazenie vojny z veľkej časti prostredníctvom mnohých pochodov a osláv okupantov v priamom kontraste so scénami, ako je pamätná pasáž v autobuse, je pôsobivé, a Zafranovićovi sa podarilo ako jedinému režisérovi vojnových filmov ma okázalými večierkami árijských nadradencov dokonale znechutiť - skutočne mi z pohľadu na nich bolo zle. Pritom si neodpustí ani ďalšie prvky individuálneho poňatia, už len také "detaily" ako predimenzovaná brutalita alebo kamera zaberajúca čln utečencov, ktorá poľahky privodí morskú chorobu. Na prvý pohľad takmer "neškodný", na druhý pohľad silný a expresívny film, ktorý na vás zanechá stopu. 80% (20.03.2014)

Od kamarádů sem o tomhle filmu slyšel už několikrát,a tak ,když se objevil na dvd v moji blízkosti,šel sem do toho.S titulkama,na tu dobu s celkem kvalitním obrazem.Ale ač je film určitě věrným vylíčením tamní doby v Jugošce,tak je to opravdu odporná nuda,kterou snad překoná i papír spláchnutej do hajzlu.A scéna z autobusu.Sice drsná,ne samoúčelná,ale pro otrlce,jako sem já,nic moc.Jako nepřítel uměleckejch děl bych asi hodnotit snad ani neměl,ale vzhledem k tomu,jak o tady chodí,hodnotit budu.20%. (17.03.2014)

,,Ten, kdo není s námi, dostane kulku!" Byl jsem překvapen, jak i po letech na mne znovu film zapůsobil, možná více, než kdysi. Freska o světě, který je vykolejen válkou. Bratr nezná sestru, dcera otce a přátelé se stanou nepřáteli na život a na smrt. V poetických kulisách starobylého Dubrovníku je klid. Zlo se probouzí, ale zdejší obyvatelé se zatím nezávazně baví a užívají života. Dramatické události na sebe nedají dlouho čekat a záhy ukážou pravou tvář každého v zrcadle války. Obraz i výběr postav silně připomínají italské filmy, což vidím jako velké plus. Nejdrastičtější scéna v autobuse připomene Pasoliniho drastickou alegorii Saló. Také zde jsou lidé brutálně vražděni za zvuků harmoniky, aby nebyl slyšet nelidský řev obětí. Dekadence fašistické smetánky (bordel, alkohol, nacionalismus...) je v protikladu k sílícímu odbojovému hnutí. Přesto režisér nikomu nestraní a většina postav si nezíská sympatie diváka. Ukazuje se, že válka absolutně rozvrátí charaktery a převrátí lidské hodnoty... (18.04.2012)