Volavka

Kompromis mezi zběsilým honkogským stylem klasických akčních filmů a zajímavě napsaným thrillerem. Režijně nápadité, hudebně nabité a vizuálně velmi pěkné. I samotný příběh je podáván jako na běžícím pásu, což pomáhá rozptýlit nebezpečí jisté ohranosti námětu. Velkým plus jsou i správně načasované finále a slušně zahrané ústřední postavy. (01.12.2006)

DVD/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Efekty 7/10/// +hudba, napětí, postavy, netradiční závěr -tentokrát mohlo být delší, složitý děj/// Prvně uvedu, že jsem zhlédl část trojky a absolutně jsem se neorientoval v ději a byl jsem od této trilogie odrazen. Mno nakonec jsem si koupil DVDčko a jakože je to makačka na bednu, tak je to velmi silný film. Líbila se mi dinamická a hlasitá hudba, pefketně zahrané charaktery a pro mě celkem smutný závěr. Teď jsem zvědav na další dva díly/// Celkem 82%/// (27.09.2006)

Volavka vs. Skrytá identita: Volavka jednoznačně boduje vizuálním pojetím, je modernější, dravá, běží zatraceně rychlým tempem (někdy až moc, člověk má dělat, aby pochopil, co se děje). Další body jsou určitě za Tonyho Leunga, který očima uhraje to, na co jiní potřebují kolem sebe mlátit rukama nohama (nic proti Leo). Scorsese na to jde jinak: nesoustředí se jen na odvyprávění děje, zajímají ho ještě víc postavy. Jednotlivé hrdiny (ať už kladné či záporné) poznáme mnohem lépe, vciťujeme se do jejich každodenních životů. Závěrečné zůčtování je proto mnohem emocionálnější. A taky je tu naprosto úžasná postava Marka Wahlberga, díky které jsem neskončil po projekci Skryté identity v depresích. Podtrženo a sečteno, asi záleží na naturelu každého, jaký přístup ke stejné látce mu víc vyhovuje. Já dám poslední dobou na emoce, takže mám radši Scorseseho remake. Ale jen o chlup. (01.01.2007)

Notně ohraný a triviální námět jež působí v přímém kontrastu s výtečnou režií a skvěle zahranými postavami jako pěst na oko. Celkově se však překvapivě jedná o netuctovou podívanou o dvou zásadových mužích na opačných stranách zákona. Tohle zajímavě vystavěné drama v samém závěru dokonale strhne a zůstane po něm dojem, že jej natáčel Michael Mann, jemuž zakázali přílišné kamerové eskapády a experimenty, což bylo jenom k dobru věci. Žánrově těsně pod vrcholem. (20.10.2005)

Na komentář k téhle vybroušené perle si troufám až po zhlédnutí celé trilogie a nebude překvapením, když řeknu, že první díl je i dílem nejlepším. Před divákem se totiž odehrává krutá hra v žánru policejního thrilleru, tak napínavá, že chvílemi ani nedýchá. Když je vše navíc zahráno úžasným hereckým kvartetem (Yan a velitel Wong na straně kladných hrdinů a Ming s bossem Samem na zlé straně), nemůže se mi nikdo divit, že jsem se ve vypjatých chvílích neubránil slzám a po absolutním konci zůstal dlouho sedět s čelistí dole. (08.04.2007)