V zajatí zla

Nelogická a sterilní kktina. Mainstreamová bastardizace hororu, kdy tvůrci nejdřív prohlížejí v kompu galerie tapet s názvem "horror" a říkají si: "Tak tohle tam dáme a totok taky, a tenhle obrázek je taky cool, šup s tím do filmu.". Takže to pak ve finále vypadá jak kýčovitý omalovánky, jak strašidelnej dům z pouti nepatřičně zasazenej do všedních kulis. Herci jsou do jednoho naprosto příšerní. Ta vykulená mařka v roli matky přehrávala jak o život, Starr zas a znova hraje psychotickýho Homelandera a kudrlinkatej chlapeček, co denně stráví dvě hodiny u kadeřníka, mě neskutečně sral. No a černoška je samozřejmě světice, co kudy chodí myslí jen na klučíkovo dobro, nemá žádnej osobní život, a žije a dýchá jen a pouze pro Kudrlinku. Takže tu opět máme uvědomělou a statečnou single ženu zachraňující dítě z "toxického" rodinného prostředí- zastaralého to bělošského modelu. Meh. Veškerý scény jsou pak jen nahodilý, spousta jich ani nikam nevede a jsou nedořečený. Temná atmosféra se dělá tak, že lidi bydlí v obrovským domě, kterej vypadá jak z muzea, padesát let neupravovanej, okna jsou zatemněný, a svítí se zásadně jen pěti lampičkama porůznu rozmístěnýma po místnosti, aby tam bylo furt pološero. Což je manýra, která mě neskutečně prudí. No, a pointa je prostě srandovní a neuvěřitelná. Ve výsledku jde o vykastrovanej, zwokeizovanej pseudohoror pro mainstreamový publikum. (27.08.2023)

Absolutně jsem neměl tušení, do čeho jdu, protože jsem si dopředu nezjišťoval vůbec žádné informace o tomto filmu. Příběh měl zpočátku zajímavý leč ne zrovna originální náboj (myšlenku), která dokázala dostatečně upoutat mou pozornost. A to i přesto, že filmy v nichž hraje hlavní roli malé děcko, zrovna dvakrát nemusím. Šikanovaný chlapec to neměl moc lehké ani doma a na jeho rodičích bylo něco divného, již od samého počátku. Tvůrci dokáží diváka dost dlouho udržet v nejistotě, zda je hlas za stěnou skutečný, nebo jde vážně jen o fantasii malého kluka.    Dozvíme se něco o minulosti místa, kde se děj odehrává i o samotných rodičích. Pořád jsem si tak nějak říkal, co se z toho nakonec vyklube, ale finální odhalení na mě moc velký dojem neudělalo. Podobná zápletka tu už byla několikrát a mnohem lépe zpracována. Navíc si dost dlouho musíme počkat, než drama vystřídá i pár hororových prvků. Atmosféra houstla, rodinná večeře byla startovacím motorem k „lepším zítřkům“, dojde i na nezvané hosty ve zvířecích maskách – jejichž osud nikoho moc mrzet nebude.   No a zároveň přišlo i velké odhalení cože (nebo kdo) se skrývá za zdmi domu. To už tak velká sláva nebyla. Nevím, jestli byl menší rozpočet, nebo byl záměr tvůrců jen několikrát ukázat znetvořenou tvář monstra (dlouhé vlasy a pařáty), ale když už k tomu došlo, musel jsem se jen mrzutě ušklíbnout. Tohle mělo být co? Sestra Gluma z Pána prstenů a ještě řádně nevydařená? Protože v každém záběru vypadala úplně jinak…Ne tohle se vůbec nepovedlo a zároveň mi to zhnusilo i celkový pohled na do té doby jakžtakž slušný film. Navíc si nešlo nevšimnout, že tu celá řada věcí/situací nedávala moc smysl. Bohužel jde jen o obyčejný průměr, který znovu vidět nepotřebuji. (14.04.2024)

Pozor, přimontováno drobné přítlačné křídlo! Někdy mi připadá, že soudruzi ze Spojených sráčů staví v barácích ty nesmyslně obří izolační a technické přepážky jen proto, aby v nich někdo mohl bubat. Takže tu máme asi po milionté prvé pomalu už kýčovité obytné mezistění s bafacím nájemníkem, jakož i katalogově divnou mámu s katalogově divným tátou se zálibou v přepěstovávání tyqí, kteří to dávají sežrat katalogově divnému fuckanovi. Musím uznat, že tentokrát je to poměrně atmosférické a hezky natočené, ač nijak zvlášť děsivé, a ani z obludária se dvakrát neposerete. Nasraně druhé by už si mohl nějaký ten hororový scénárista konečně jednou vytáhnout hlavu z prdele a neprasit exekučně solidní kousek takovou kauzální lobotomií. Ryze kokotskou základní premisu, že bubuentita, která s ocasem v ruce rve porážkové lidi na půlky, přičemž není schopna kdekoliv ve stěně vyrazit pár ztrouchnivělých dvoucentimetrových prken a penetrovat interiéry domu, kdykoliv se jí zachce, tudíž ji musí držet v mezistění vachrlaté tajuplné dveře z těch samých prken jen proto, aby ji někdo mohl ke konci jakože malolepě „vypustit“, může s mlaskáním sežrat a blahoslaveně strávit snad jen zdejší prüdce sofistikovaná klika hororových exprdů. (13.08.2023)

A heleme se! Předpokládal jsem, že se tvůrcům podaří zklamat mě na celé čáře, jak už to tak povětšinou s horory mám, ale ono se vcelku zadařilo, a já jsem se tak zcela nečekaně bavil. Pravda, klidně bych snesl nějaké ty šťavnaté nechutnosti prováděné s těmi částmi lidské anatomie, které jsou k vidění leda tak u leteckých neštěstí a jinak zůstávají citlivým lidským pohledům decentně skryty, ale chápu, že se tvůrci chtěli vydat spíše cestou atmosférické záležitosti, takže se tady spíše naznačovalo a inhumovalo se pouze mimo záběr. Dokážu s tím žít i proto, že se z mého úhlu pohledu atmosféra celkem vydařila, hlavní dětský hrdina ve mně nevyvolával touhu po tom, abych Sáře v její snaze pomohl, velmi rád jsem zas jednou viděl Lizzy Caplan a Antony Starr je prostě případ :-) Úhlavní zlounka sice nezapřela dálněvýchodní inspiraci, ale jak už jsem zmínil výše, po delší době jsem se zase jednou bavil u hororu a čtvrtou pěticípou jsem přidal s chutí. / Poučení: Na bourací práce si najímej oplácané černošky s krbovými pohrabáči. (20.08.2024)

Vztahové drama se postupně promění v čistokrevný horor, kde naděje mizí jak pára nad ranním hřbitovem. Už hodně dlouho se v amerických hororech, kde vystupují děti nebo teenageři, objevuje motiv šikany, jako by to byl palčivý problém tamějšího školství - no, asi nejen ve Státech. Každopádně je to už tak trochu klišé, které pomáhá rozvíjet střet mezi postavami. Peter je sice z hlediska učení šikovný, jinak je to však introvert a smolař. Aby ne, když má ještě pošahané rodiče  a jediný, kdo je ochoten mu pomoci, se skrývá ve zdech domu. Pak je tu ještě mladá učitelka, ale ta se až pozdě snaží o nápravu věcí. Film sází na atmosféru, neustálý neklid a pocit ohrožení, kdy není úplně jisté, odkud zlo udeří. Sice jsem tak trochu předvídal, co se skrývá za hlasem, ale rozhodně nebudu tvrdit, že jsem věděl, jak film dopadne, páč možností byla řada a jen po bitvě je každý generál. Chválím absenci laciných lekaček, v což jsem ani nedoufal. Stačily jen neklidná hudba, plíživá kamera a stíny. Napětí tak měly třeba scény, kdy Peter kope mezi dýněmi nebo si rodina pochutnává na polévce. Tedy otec měl výraz psychopata na jedničku a matka za ním příliš nezaostávala. Odhlédnu od toho, co se skrývalo za hlasem a jak s tím bylo nakonec naloženo, protože dvě třetiny byly příjemně mrazivé a konec přinesl spousty mrtvol, tudíž OK. Za mne po delší době spokojenost. (14.08.2023)