Veřejný nepřítel

[8/10] (Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Darryl F. Zanuck /// Scénář: Kubec Glasmon, John Bright, Harvey Thew podle povídky Beer and Blood Johna Brighta /// Kamera: Devereaux Jennings /// Hudba: David Mendoza /// Nominace na Oscara: John Bright, Kubec Glasmon (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.12.2011)

Staré filmy majú niečo do seba ! A to aj staré gangsterky! Nepochybne sa tento subžáner vyvíja stále k lepšiemu, ale aj zo súčasného pohľadu sa dajú pozerať bez donútenia a bez neustáleho prižmurovania očí (na rozdiel od napríklad dobového sci-fi). Tu musím opäť (ako som už neraz...) vyzdvihnúť herecké výkony starej hollywoodskej školy. James Cagney nie je len roztomilý tanečník stepujúci v Yankee Doodle Dany, ale tu som zistil, ževie hrať aj poriadnu sviňu... Vtedy sa asi tak hrať MUSELO, inak tam človek nemal čo hľadať... Verejný nepriateľ z môjho pohľadu nemal obrovské filmové ambície, čo veľmi sympaticky vyústilo do minimalistického diela, no o to silnejšieho obvinenia amerických mafiánkov 30-tych rokov... (02.11.2012)

Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. (09.01.2019)

(1001) Gangsterky jsou filmy, které nevyhledávám a které mě zpravidla nebaví, bez ohledu na to, jestli je natočili před sto lety nebo včera. Tahle má oproti těm ostatním tu výhodu, že má přidanou hodnotu. Není to soutěž v tom, který z prominentních herců vypadá jako věrohodnější italský přistěhovalec, ani maraton pro kostyméry a vižásty, na jehož konci je zlatá soška pro toho, kdo to vymyslí víc retro. Tohle je historický exkurz. A tak to pro mě i zůstalo. Podivila jsem se, že femme fatale bylo pouhých dvacet let, a můžu jít dál. (03.09.2010)

Veřejný nepřítel mě zklamal. James Cagney mi nebyl vůbec sympatický. Chápu, že to ani nebyl účel, ale existuje mnoho dalších filmů s negativním hlavním hrdinou, který je mnohem zajímavější a mnohem lépe se na něj dívá. Většina postav ve filmu byla podle mě příliš extrémně napsaná a jednalo se spíš o karikatury. Například matka obou sourozenců mi vážně pila krev od začátku až do konce. Vím, že Veřejný nepřítel je z roku 1931, ale bohužel musím říct, že už jsem viděl mnoho lepších filmů z tohoto období. (18.02.2009)