Veřejný nepřítel

[8/10] (Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Darryl F. Zanuck /// Scénář: Kubec Glasmon, John Bright, Harvey Thew podle povídky Beer and Blood Johna Brighta /// Kamera: Devereaux Jennings /// Hudba: David Mendoza /// Nominace na Oscara: John Bright, Kubec Glasmon (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.12.2011)

To, co se nepovedlo snímku "Malý Cézar", to dokázal snímek "Veřejný nepřítel". Tohle je skutečně první pořádný mafiánský snímek, kde se setkáváme s krutostí, vyhrocenými emocemi, úmrtími a samozřejmě i tragickými osudy. I když také tento snímek má svoje hluchá místa, celkově se jedná o velmi silnou podívanou, která postupně graduje do svého, možná trochu očekávaného, konce. (23.07.2014)

Moc dobrá gangsterka, skvěle obsazená. Hlavně James Cagney je skvělý herec a v tomto filmu zahrál Toma Powerse senzačně. Režie se vyvedla (málo viditelného násilí), scénář na úrovni. Herci ve vedlejšich rolích moc nepřehrávají, určitě lepší než "Malý Caesar" - za 5*. Komentář napsán 19.11. ve 14:52 (2008) (24.10.2007)

Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. (09.01.2019)

James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. (06.08.2013)