Veřejný nepřítel

Tak to bylo slabé. Bez překvapení, napětí, originality.. Jasně, tady žánr gangsterského filmu v podstatě začínal, ale to je mi v dnešní době ukradené, mám hodnotit film jako takový a ten na mě působí dost vyčpele.. Pokud tedy vůbec někdy nebyl. Asi po desti minutách mě to přestalo bavit a celou hodinu a dvacet minut jsem přemýšlel, jestli to nemám vypnout. Konec s předáním Jamesovy mrtvoly je fajn, ale jinak.. marno psát. Zhlédnout jen pokud chcete vidět ,,1001 filmů, které musíte vidět než umřete" a tenhle vám chybí. (04.09.2008)

Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. (09.01.2019)

Veřejný nepřítel mě zklamal. James Cagney mi nebyl vůbec sympatický. Chápu, že to ani nebyl účel, ale existuje mnoho dalších filmů s negativním hlavním hrdinou, který je mnohem zajímavější a mnohem lépe se na něj dívá. Většina postav ve filmu byla podle mě příliš extrémně napsaná a jednalo se spíš o karikatury. Například matka obou sourozenců mi vážně pila krev od začátku až do konce. Vím, že Veřejný nepřítel je z roku 1931, ale bohužel musím říct, že už jsem viděl mnoho lepších filmů z tohoto období. (18.02.2009)

James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. (06.08.2013)

Jeden zo zakladateľov gangsterského filmu! Verejný nepriateľ upriamuje pozornosť na kontrast morálok dvoch blízkych mužov / bratov: jedného „poctiváka“, druhého gangstra. Zároveň predstavuje nástup jedného hereckého velikána - Jamesa Cagneyho, ktorý sa v tomto žánri udomácnil a najmä vďaka jeho Tomovi Powersovi sa stal hereckou ikonou raných gangsteriek._________ Z obavy, že si publikum mafiána zamiluje ako sympatickú postavu, ale predovšetkým z obavy pred Produkčným (tzv. Haysovým) kódexom, museli štúdia pristúpiť k nasledujúcim krokom. Na samotnom začiatku filmu je uvedené: „Cieľom tvorcov je čestne zobraziť udalosti, ktoré sa dnes odohrávajú v určitej sfére amerického života a nie glorifikovať chuligánov či zločincov.“ Zásahy štúdia sa odrazili aj v zobrazovaní násilia, odohrávajúceho sa vo filme vždy mimo obraz. 10/10 (05.09.2008)