Réžia:
William A. WellmanKamera:
Devereaux JenningsHrajú:
James Cagney, Jean Harlow, Edward Woods, Joan Blondell, Donald Cook, Beryl Mercer, Murray Kinnell, Mae Clarke, Frankie Darro, Sam McDaniel, Helen Parrish (viac)Obsahy(1)
James Cagney jako drsňák, který se z bezvýznamného zabijáka vypracuje na prominentního gangstera. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (52)
James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. ()
Vynikající mafiánský film odehrávající se v době prohibice. Skvělý Cagney v roli Toma Powerse místy přehrává a člověk se tomu někdy zasměje, ale celkově nepůsobí jeho výkon směšně - na Cagneyho herecký styl si divák naopak velice rád zvykne (a navíc si musíte uvědomit, že tento film je z roku 31!!!). Zajímavé je, že násilí ve filmu není skoro vůbec vidět, ale člověk ho přesto vnímá velice intenzivně a to díky výborné práci režiséra. Opravdu nepotřebujete hektolitry krve, aby byl film tohoto žánru působivý - Wellmanův snímek je toho důkazem. V mafiánském žánru řadím "Veřejného nepřítele" hned za Coppolova první dvě veledíla. A to jsem viděl Donnie Brasca, Mafiány, Tenkrát v Americe, V přístavu, Příběh z Bronxu, Neúplatní atd... ()
Tak to bylo slabé. Bez překvapení, napětí, originality.. Jasně, tady žánr gangsterského filmu v podstatě začínal, ale to je mi v dnešní době ukradené, mám hodnotit film jako takový a ten na mě působí dost vyčpele.. Pokud tedy vůbec někdy nebyl. Asi po desti minutách mě to přestalo bavit a celou hodinu a dvacet minut jsem přemýšlel, jestli to nemám vypnout. Konec s předáním Jamesovy mrtvoly je fajn, ale jinak.. marno psát. Zhlédnout jen pokud chcete vidět ,,1001 filmů, které musíte vidět než umřete" a tenhle vám chybí. ()
[8/10] (Warner Bros.) (Čb. /// Produkce: Darryl F. Zanuck /// Scénář: Kubec Glasmon, John Bright, Harvey Thew podle povídky Beer and Blood Johna Brighta /// Kamera: Devereaux Jennings /// Hudba: David Mendoza /// Nominace na Oscara: John Bright, Kubec Glasmon (scénář)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Archaičtější a vůbec celkově neohrabanější Malý Cézar si mě paradoxně získal víc; obě gangsterské klasiky stojí a padají s hercem v hlavní roli, obě reflektují tehdejší žhavě současnou hospodářskou krizi, obě sympaticky ukazují gaunery jako jednoduché gaunery bez přidané psychologické omáčky, ale pokrytecké moralizování Veřejného nepřítele, když všichni víme, že tyhle filmy vznikaly a vznikají pro lechtivý pocit identifikace s charismatickým psychopatem, je mi ze srdce protivné, v mateřských stescích, jaký je to synáček v jádru hodný chlapec svedený špatnou společností, přece jen cítím zárodky pozdějšího stejně protivného žánrového romantizování, samotný příběh je triviální a řemeslné zpracování tak zručné, až je vlastně nudné. S mírným přihlédnutím k historickým zásluhám rovné ***. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (15)
- Hlavní role byla nabídnuta Louise Brooks, ale odmítla ji. (NinadeL)
- Pár let po uvedení filmu se Cagneymu občas stávalo při navštěvách restaurací, že mu kolegové z legrace objednali grapefruit. K jejích překvapení je většinou s gustem snědl. (Martensson35)
- Přímá cesta Jamese Cagneyho za americkým snem výrazně inspirovala néjen Maria Puza, autora Kmotra (1972), ale také Martina Scorseseho nebo Michaela Manna. (Epistemolog)
Reklama