Veřejný nepřítel

To, co se nepovedlo snímku "Malý Cézar", to dokázal snímek "Veřejný nepřítel". Tohle je skutečně první pořádný mafiánský snímek, kde se setkáváme s krutostí, vyhrocenými emocemi, úmrtími a samozřejmě i tragickými osudy. I když také tento snímek má svoje hluchá místa, celkově se jedná o velmi silnou podívanou, která postupně graduje do svého, možná trochu očekávaného, konce. (23.07.2014)

Veřejný nepřítel mě zklamal. James Cagney mi nebyl vůbec sympatický. Chápu, že to ani nebyl účel, ale existuje mnoho dalších filmů s negativním hlavním hrdinou, který je mnohem zajímavější a mnohem lépe se na něj dívá. Většina postav ve filmu byla podle mě příliš extrémně napsaná a jednalo se spíš o karikatury. Například matka obou sourozenců mi vážně pila krev od začátku až do konce. Vím, že Veřejný nepřítel je z roku 1931, ale bohužel musím říct, že už jsem viděl mnoho lepších filmů z tohoto období. (18.02.2009)

Ústřední dvojice se k sobě výborně hodila - nehezká, nesympatická, protivná platinová pipka, Jean Harlow, a nesympatický gangster James Cagney. Strašně se to vleklo a většinu času, hlavně zezačátku, a na konci mě to dost nudilo. Bylo tam jen pár zajímavých scén - předvečer prohibice nebo následné odčerpávání whisky, ale jinak nic moc. (13.12.2009)

James Cagney je tak nesympatický v úlohe gagstra Toma Powersa, že to hraničí s realitou. Presne toto od gangsterky očakávam. Antihrdina, ktorý vzbudzuje antipatie preto, lebo je arogantný, násilnícky a je nám z neho zle už na pohľad. Žiaden sympoš Johnny Depp v remaku, ktorého nám malo byť lúto. Ďalej ma film odzbrojil svojou neplánovanou nadčasovosťou. Pre maminky bude syn vrah stále milovaný baby boy, pre ženy bude stále príťažlivejší prachatý hajzel, ako tvrdo zarábajúci poctivec alebo vojnový veterán. Ako bolo v Amerike tridsiatych rokov, tak je všade na svete aj dnes. A potom mi ani nevadí dnes už trochu afektované herectvo, statická kamera, vyhýbanie sa detailnému vraždeniu a štúdiovosť exteriérov. Rozoberať, prečo je Wellmanov film z počiatku zlatej doby Hollywoodu nekompromisnejší, ako Mannov remake zo súčasnosti, si netrúfam. (06.08.2013)

(1001) Gangsterky jsou filmy, které nevyhledávám a které mě zpravidla nebaví, bez ohledu na to, jestli je natočili před sto lety nebo včera. Tahle má oproti těm ostatním tu výhodu, že má přidanou hodnotu. Není to soutěž v tom, který z prominentních herců vypadá jako věrohodnější italský přistěhovalec, ani maraton pro kostyméry a vižásty, na jehož konci je zlatá soška pro toho, kdo to vymyslí víc retro. Tohle je historický exkurz. A tak to pro mě i zůstalo. Podivila jsem se, že femme fatale bylo pouhých dvacet let, a můžu jít dál. (03.09.2010)