The Sadness

Nejspíš si nevzpomenu na jediný film, kde by bylo víc krve a nechuťáren, než v The Sadness. Naprosto zvrhlý a sadistický pohled na zombie žánr, který je svým způsobem vlastně originální, neb nejde o to, sežrat někomu mozek, ale o to, nacpat někomu ptáka do oka nebo nablít do otevřené rány. Otázka však je, zda vám to stačí. Tvůrci zavrhnou veškeré snahy mít nějaký opravdový děj či pointu zhruba v polovině a zjistíte, že nedostanete víc, než potoky krve a musíte se s tím spokojit. Velká škoda, natočené to je totiž dobře, masky a krvavé efekty jsou vyloženě lahůdka srovnatelná s hollywoodskými budgety a neokoukaná Tchaj-pej nabourává stereotypy. Škoda, že při tvorbě nebyli přítomni i scenáristi... (07.06.2023)

Už dlouho jsem neviděl film, kde by takhle systematicky a bez křivkových skoků klesala kvalita během sledování. Rovná čára z vrchu dolů. Záčíná to jako zajímavý atmosférický horor s pořádnou porcí kvalitního gore. Po scéně v restauraci a na ulici jsem byl neomylně přesvědčen o čtyřech hvězdách. V metru už se to zvrtlo pouze v gore za tři hvězdy. V nemocnici se to zvrtlo v úchylné gore na dvě hvězdy a utahané finále bez pointy a nějakého zásadního ukončení  už to nechalo pouze jednohvězdičkovou pachuť. A to jsem si po dlouhé době chtěl užít nějakou pořádnou řezničinu, ale když se vám slibně rozjíždějící atmosférický horor zvrtne v neustálé utíkání před  nadrženým tchaiwanským dědkem ("Kďe si, ty moja vlhká pička?" "Ojebem ťa, sadielko moje."), tak tohle žrádlo pro buránky opravdu ne. (16.04.2022)

Opět trochu jiné pojetí zombie apokalypsy. Podobný typ, ve kterém virus lidem zamlží zdravý rozum a nechá temné tužby lidského podvědomí vzkvétat, dává pravděpodobně v reálném světě ten největší smysl. Proto také patří z žánrovek mezi mé neoblíbenější. Sice má dílo i tak své mouchy, zejména tedy co se předvídatelnosti týče, ale s výsledkem jsem velice spokojen. Určitě však nejde o žádnou revoluci, neboť jsem již viděl nejméně jedno velice podobné dílo jako je například Mayhem. Ten je však o něco nápaditější a lépe provedený. Na druhou stranu Sadness zase exceluje notnou dávkou ukázek surového násilí. Kdybych však dostal více záběrů z šířícího se chaosu v ulicích i s nějakým tím nasazením policie, či armády, určitě bych hodnotil lépe. Takhle máme bohužel možnost si pořádně užít pouze dvě scény z nichž pouze ta z metra je skutečně legendární. Zbytek jsou už pouhé záběry individuálního násilí a nebo z již ukončených masakrů. Nicméně byla atmosféra po celou dobu parádní a tak o vysokém hodnocení nemám pochybnosti. Na závěr bych ještě rád poděkoval ricci.s za dokonale zpracované titulky. 73% (04.05.2022)

Režiséra Roberta Jabbaza si musím do budoucna velmi všímat, protože jeho filmová prvotina je zatraceně nádherný krvavý a drsný masakr, ve kterém vynikají gore efekty, nechybí brutalita, kamera téměř všechno ukazuje, škoda, že neukázala scénu, ve které hraje hlavní úlohu penis a vypíchnuté oko, hned jsem si vzpomněl na kultovní "Srbský film", kde je taková legendární šílenost krásně viditelná očím divákům, nikdy na to nezapomenu, ale vrátím se zpět k hodnocení, Tchaj-wan boduje naplno, tady jednoduše není o čem přemýšlet, v tomto žánru jeden z nejlepších kousků, jaké jsem kdy viděl… /90% + FILM ROKU/ (05.06.2024)

Pokud patříte mezi ony covidové přizdisráče, kteří jsou už dva roky vystíhovaní z nějaké té čínské chřipky a nosí roušky pro jistotu i na procházce v parku, tak si tuhle tchajvanskou pecku radši vůbec nepouštějte, mohlo by to s vámi švihnout. Zato všichni pravověrní nadšenci do béčkových krváků by měli být nadmíru spokojení. Filmu lze sice vytknout trochu kolísavé tempo a na můj vkus možná i příliš mnoho zbytečného žvanění, ale tyhle drobné nedostatky jsou bohatě vynahrazeny vydatně krvavou akcí a spoustou bizarně deviantních výjevů. Babička v bistru, soused se zahradnickými nůžkami, masakr v metru a posléze i ve špitále... A jako příjemný bonus krásná holka v hlavní roli. Tak tomuhlé já tedy říkám parádně zmáknutý horrorový debut! (10.04.2022)