Frankensteinova nevesta

Typické americké pokračování úspěšného filmu. Zatímco Frankenstein byl poměrně napínavý, romantický a smutný zároveň, „Nevěsta“ téměř vše postrádá. Děj je poněkud plytký a nastavovaný, celou dobu se točí okolo Frankensteina a nevěsta se objeví až v posledních 15 minutách. Na druhou stranu bych vyzdvihl pro mě dojemné scény, kdy se Frankenstein učí mluvit či kouřit. Rovněž se mi líbil originální úvodní rozhovor M. Shelley se svým mužem a jeho přítelem (až nezvykle přesný střih a střídání úhlů kamery), bohužel tvůrce nenapadlo využít jejich postavy pro rámec celého snímku, který tak nějak vyšumí do ztracena. (01.04.2006)

Jednoho vědce musí nakopnout druhý ještě šílenější, aby mohlo vzniknout monstrum číslo 2, ženského pohlaví... Naštěstí není hlavní náplní ani tak tohle, ale spíše proměna štvaného monstra v lidskou bytost. Scéna s nevidomím osamělým starcem je velice silná, vydá za celou jednu hvězdičku nahoru. HATE THE LIVING, LOVE THE DEAD! (03.09.2006)

Geniální Whaleova filmová adaptace Frankensteina pokračuje snímkem, jejž oslabuje jen křečovitý rámec, byť i on – tím, jak vyzdvihuje jako vypravěčku ženu – Mary Shelleyovou – má svůj význam. Jinak jde o podobně důmyslně subversivní dílo: souběžně váží nezodpovědnost a virilita civilizační technologické expanze, bezohledného sebeprosazení na úkor rovnováhy životního prostředí a mezilidských a mezidruhových vztahů a kritizuje předpojatost vůči jinakému. Výstižné napětí mezi jekotem lidských monster a němotou znetvořené bytosti skvěle znázorňuje odlišnost obecně přijatých návyků s bytostnou potřebou každého z nás – po uznání naší jedinečnosti, růstu a rozmnožení. Ironické finále je polibkem smrti technické kultuře, substantivizovanému jazyku založenému na pojmech a kultuře zabydlené v zátiší. (12.01.2019)

Když v roce 2002 vysílali na ČT2 kolekci universalovských hororů (pod názvem Klenoty filmové hrůzy), podařilo se mi shlédnout pouze Frankensteinovu nevěstu. Když jsem se teď k ní po šesti letech opět vrátil, musím říct, že se mi líbila snad ještě více než tehdy a rozhodně je tento film mnohem koukatelnější než jeho první část z roku 1931. Nicméně Frankensteinova nevěsta už dnes nefunguje jako horor, ale jako regulérní psychologické drama, jehož nejpůsobivějšími scénami jsou ta v domě slepce a pak samozřejmě závěr. Karloffovi tu skvěle sekunduje postava dr. Pretoria, který je vlastně ve skutečnosti tím největším monstrem. Skvělý film. (27.04.2006)

Po všech stránkách lepší než první díl - Frankenstein. Pokračování již nepůsobí tak béčkově a je vlastně prototypem všech podobných monster movies plných ďábleských doktorů, oživlých mrtvol, ztřeštěných vynálezů a vědeckých laboratoří. Krokem kupředu je hudební stránka, který v prvním filmu absentovala. Boris Karloff je nestvůra k pohledání a nenapadá mne, kdo by se k němu aspoň na kilák přiblížil. (18.05.2009)