Frankensteinova nevesta

Možná jediný zástupce Universal Classic Monsters, o kterém se dá směle prohlásit, že je nestárnoucí klasikou. Ani ne tak horror jako spíš tklivý příběh nešťastného monstra toužícího po svém místě ve světě lidí. Borisi Karloffovi se tentokrát dostalo více prostoru a homunkulus tak získává mnohem zajímavější rozměry a zcela zastiňuje všechny už tak dosti nevýrazné postavy, z nichž negativně vyčnívá jen uřvaná a otravná komorná v podání Uny O'Connor. Tradičně skvělá je atmosféra, nádherná hra světel a stínů, kouzelná byla i etuda s trpaslíky ve sklenicích a vyvrcholení s Frankensteinovou nevěstou je pak asi to nejlepší z tohoto filmového vesmíru vůbec. A za něj pochopitelně pět hvězd. (23.11.2018)

Minimálne o triedu (ak nie viac) vyššie ako prvý diel - viac ponurosti, gradácie (vychytávková hlavne oživovacia procedúra ženy-priateľky-nevesty) Karloff je ikona - baví a desí zároveň, triky sú výborné, isté scény emocionálne nabité a dojemné (monštrum a slepý starec) ... pričom spracováva nadčasový námet, že primárnou potrebou muža je žena. (15.03.2010)

Stejně jako u prvního zvukového Frankensteina rozkoš ze zpětného objevování kořenů popkultury, ale už toho není tolik poprvé (byť epizoda s poustevníkem nebo nevěstina maska patří k absolutní klasice) a díky vysokému rozpočtu a o čtyři roky pokročilejší technice je všechno až příliš normální – včetně lidového uvřískaného humoru nebo doprovodné hudby plné snaživé práce s leitmotivy. Jako opravdový film to pořád ještě nefunguje, ale zároveň už to pro mě nemá tu slastnou, bezelstnou bizarnost úplných začátků. A v neposlední řadě byla Mae Clarke nepoměrně rozkošnější Elisabeth než Valerie Hobson. (24.01.2017)

Pravda, pokračování je takřka po všech stránkách o krok před chabým originálem, ale to z něj pořád nedělá dílo hodné učebnicových rozborů a neskonalého obdivu. Některé scény stále postrádají jistou dramaturgickou lehkost, atmosféra není při vší úctě moc hororová a Karloffovo monstrum je široko daleko jedinou postavou, která dokáže evokovat emoce i spoluúčast. Ale přeci jen, jako ohlédnutí za ranou érou zvukového filmu a jinými filmařskými prioritami má Frankensteinova nevěsta stále své nepopiratelné kouzlo a jisté pasáže, například dojemné scény se slepcem nebo romanticko-akční závěr, nemohly být natočeny lépe. A k dobrém dojmu dopomáhá i krátká stopáž, která v podstatě udržuje ambice snímku pouze v mezích klasické, nenáročné a na dnešní poměry i velmi chytré zábavy. Nic víc bych na téhle legendě nehledal.. 80% (11.07.2014)

Nie je dobré, ak sa film hodnotí prizmou súčasnosti. Vždy sa začudovane pozerám, keď k filmu z roku 1935 ako tento vidím slabšie hodnotenie, s odôvodnením, že v roku 2020 už nemá šmrnc. Nerozumiem, ako môžeme hodnotiť skoro storočný film z toho pohľadu, že v 21. storočí pôsobí staro? To je ako hovoriť o Alexandrovi Veľkom, že bol síce dobrým, neporazeným vojvodcom, ale v modernej dobe by už s kopijami veľa bitiek nevyhral... Pozerajme sa teda na film radšej z hľadiska toho, čo bolo vtedy k dispozícii. A z tejto perspektív je Frankensteinova nevesta právom jedna z top žánroviek. Osobne ma nebavil tak veľmi ako napríklad Dracula (1931), ale stále si udržiava veľkú mieru hodnovernosti i strachu, ktorý by kľudne zafungoval aj o 30-40 rokov neskôr. (05.04.2021)