Frankenstein

Včera...ne...teda... ano, včera, jsme vyslechli děj Psího srdci od Bulgakova, človíček-vypravěč ho přirovnával k Frankensteinovi. Úplně mě svrběl jazyk, možná z břitkosti onoho příběhu nebo čistě proto, že jsem magor, a že se chci pochlubit i když vlastně nemám čím. Prostě jsem chtěl říci, že jsem ten film viděl a hotovo dvacet. Pak mi došlo, že má mezera v dějinách kinematografie je větší než ozónová díra. Já Frankensteina neviděl. Totálně jsem zbělal. A jsem bílý pořád. Proč? Znáte to neúprosně čekání u doktora? Vynásobte si ho dvaceti a dostane pravou délku tohoto filmu. Ano, i 71 minut se může vléct. Čest režisérovi, který vystavěl atmosféru par excelance, ale jelikož film má člověka přivést do stavu extáze, musím se poslušně řadit k lidem, jež nadšení nejsou a ani být nemohou.P.S. Proč "hlas" Frankensteina zní jako zvuk značně nepročištěného hoboje??? (19.12.2009)

Do sterilních cel technické kultury dvacátých a třicátých let zaznívá prastaré skuhrání umělé bytosti jako varovná výčitka, která musí být zákonitě oslyšena, protože povstání netvora (ač s lidským srdcem) je vlastně i jejím cílem. Film zpracovávající nadčasový román Mary Shelleyové, naneštěstí úspěšně předznamenávající pokles západní kultury do civilizace, ovšem vedle ztráty víry v duchovní či humanitní vědy reflektuje i aktuální hrozbu politických ideologií dvacátého století, zvláště národního socialismu. Herr Frankenstein, zaujatý svou lichou představou a lhostejný k etice okolností i vlastního cíle, odpovídá egu moderního diktátora nadřazujícího vlastní vizi, vlastní pojetí života Stvoření veškerenstva. Průsečík obou jedových tepen je zřejmý a nejpřesvědčivěji je konkretizuje odpor všech takových – pravých – monster k ekologii, jíž nadřazují vyprázdněné nacionalistické teze či národní hospodářství. Jistě, to do hodnocení filmu asi nepatří…, ale měl jsem potřebu to vyslovit, protože tento horor, nezaměnitelný a navěky čnějící nad stovky příbuzných dramat šílených vědců, podle mě otevírá před nejrozmanitějším publikem jeho vlastní svět. Nadto: vedle toho tato adaptace klade i další otázky: ty po povaze lidského, po míře vrozené mravnosti a ušlechtilosti, po ryzí prvotnosti v lidském a řadu dalších může předčít ta, která váží lidské předurčení k nejednotě, ke zkáze, k nenávisti a která musí zákonitě jednání umělého člověka hájit: jako by to neforemné tělo bylo paprskem mířícím bezelstně k svému epicentru, nikoliv od něj, a spalujícím všechny meze, které mu v tom brání. Je až neuvěřitelné, jak tento snímek – opakovaně a přitom stále nově – váží definici života: znovuoživené tělo jedná bez zkušenosti, hýbe se bezděčně, nesdílí svou skutečnost s ostatními, a tedy je samo, mimo život – nesmrtelné. Každý jeho pohyb a čin váží naše vlastní bytí a konfrontuje je se zkázou, kterou to tiché celuloidové zjevení páchá. Kde jsou hranice nás samých a čeho jsou právy naše city? Jakou měrou se překrýváme s Životem a kolik z nás je jen bezděčným a zbytným nánosem parazitujícím na tom krystalu, který má na život právo… (26.08.2017)

,,IT´S ALIVE!" __ ,,Frankenstein" je veľká filmová klasika okolo ktorej sa zároveň rojí mnoho pripomienok. Často sa dotýkajú absencie hudby, ale pri tejto kritike treba brať na zreteľ, že v dobe nástupu zvukového filmu sa v ňom nediegetická hudba vyskytovala prakticky iba v úvodných titulkoch a ďalej už iba v diegetickej podobe, kedy bolo hraná priamo na scéne. Napokon podobne v Universale postupovalo aj v prípade ,,Múmie" či iných filmov, čiže išlo o bežný jav (alebo ak chceme ,,nedostatok") úsvitu zvukovej éry, ktorú väčšmi narušil až o niečo mladší ,,King Kong" alebo tunajšie slávne pokračovanie ,,Frankensteinova nevesta", oba podporené najvýznamnejšími soundtrackmi danej doby. Tak či onak, absencia hudby chýba najmä v dramatickom závere, kde by ešte viac zdôraznila pôsobivosť expresionistických štúdiových kulís. Inak je príchod Monštra prvý krát na scénu svojim celkovým nasnímaním, využitým ticha a rýchleho strihu stále mimoriadne autentický, navyše s minimom mimiky v Karloffovej tvári, kedy nevieme čo od neho očakávať je ozaj desivý. Technické nedostatky a drobné filmové chyby (mikrofón v scéne tancovačky) napokon prekrýva kvality diela dokazujúce jeho neutíchajúci vplyv na hororový žáner. (2291. hodnotenie, 169. komentár k filmu) (30.10.2019)

I když si vypomáhá všemi myslitelnými žánrovými vychytávkami (noc, hřbitov, bouře, vědecký experiment), připomíná dnes původní Frankenstein spíše psychologické drama než praotce hororu. Důmyslně se v něm pracuje zejména s kontrastem (velké monstrum, malé dítě – ve svém vztahu ke světu na stejné úrovni) a se zvukem, který vytváří tísnivější atmosféru, než by kdy dokázal (absentující) hudební doprovod. Na zadek vás už Frankie asi neposadí, ale chcete-li mít ukončené základní filmové vzdělání, neměli byste ho ignorovat. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Subjektiv, berg.12, Trainspotter (26.10.2010)

Rozhodně lepší, než konkurenční Dracula s Belou Lugoshim, a to hlavně z jednoho důvodu - Frankenstein má mnohem zajímavějšího záporáka. Je to proto, že vlastně není až tak záporný. Když se to tak vezme, vlastně za nic nemůže, je to spíš tragická postava: Představte si, že vás oživí, nevysvětlí vám pravidla, a když to pokazíte, tak vás zase zabijou. Jen by mě zajímalo, jestli se toho ve třicátých letech vážně diváci báli. A také - po srovnání s horory, co se točí dnes - přemýšlím, kam ještě dále se může tento žánr ubírat. Jestli budou horory pořád ,,strašidelnět" stejným tempem, asi se bude brzy stávat, že vás v kině v rámci filmu zabijou. (14.12.2009)