Réžia:
Joachim TrierKamera:
Kasper TuxenHudba:
Ola FløttumHrajú:
Renate Reinsve, Anders Danielsen Lie, Herbert Nordrum, Maria Grazia Di Meo, Hans Olav Brenner, Deniz Kaya, Vidar Sandem, Olav Stubberud, Gisle Tveito (viac)Obsahy(1)
Čoskoro tridsaťročná Julie stále hľadá svoje miesto vo svete a experimentuje, zatiaľ čo jej starší priateľ Aksel by sa rád usadil a začal novú životnú etapu. Veci sa skomplikujú, keď zvedavá Julia prenikne na večierok, na ktorom stretne mladého a okúzľujúceho Eivinda… Film na pomedzí drámy a komédie rozpráva vtipne, pravdivo a s citom o vzťahoch a živote v čase, keď môžeme mať takmer nekonečné možnosti, a napriek tomu si pripadať ako najhorší človek na svete. (ASFK)
(viac)Recenzie (245)
Hlavní hrdinka má vcelku pěkné nohy a v hlavě zmatek ohledně toho, co od života chce i očekává. Ano, takové ženy jsem v životě také potkal. Možná je jich i většina, chtějí něco, nevědí přesně co a s tím stávajícím jsou vždy po čase nespokojené. Hezky natočený a vcelku chytrý film s jednou opravdu skvělou scénou (zastavený čas na jeden den). I když jde o trochu delší stopáž než by bylo možná ideální, určitě to stojí alespoň za jedno shlédnutí. *palec nahoru* ()
Zriedkavo vídané kompletný celok tak výborne vykreslený a nadmieru prevedený v danom žánri. Podobným výplodom dám plný raz za pár rokov, určite nie zo zásady. Tento film si to pýta, ale nezanechal vo mne absolútne nič a spätne ani netuším o čom bol. ()
Wow. Asi sem cilovka ale dostalo me to. Moc dobry! ()
Partnerská vzťahovka, trochu v pseudofilozofickom smere, na ktorú sa treba pripraviť. Konverzačný štýl originálny a vtipný v epizodických záberoch (ovoniavanie častí tela a pozeranie na močiaceho človeka ozaj nie je nevera; hubičky nie sú chipsy; animovaný análny otvor má byť určite do hviezdičky), na základoch silno neoriginálneho príbehu, akých tu už bolo kvantum... A väčšina z nás ho prežila aj v skutočnom svete. Vzťahy sa končia, racionálne, či iracionálne, pochybnosti budú vždy. Smrť je tiež naša súčasť od narodenia. Ženská hrdinka je sympatická napriek tomu, že s jej konaním nemusím súhlasiť. Človek je totiž tvor emočný. Režisér severského hororu síce nepriniesol nič nové, ale čo už sa dá do romantiky s naturálnym nádychom priniesť, ako iba nové situačné zážitky. To prinášajú aj vzťahy a pritom sú to stále iba vzťahy. 7/10 (HBO Max) ()
Najít negativní recenzi na tenhle film nebylo tak těžké, protože jsou asi tři. O to víc mě potěšilo, jak je výstižná. "I must be the Hardest to Please Person in the World as I can’t fathom what all the fuss is about. It’s not atrocious. (...) But it’s nothing special. And until I read that it is a ‘romantic comedy’ I hadn’t realised it was a comedy at all. Perhaps I am also afflicted with the Worst Sense of Humour in the World? (...) The two hours go by pleasantly enough but the bottom line is: I felt nothing and didn’t care." ()
Když o nějakém filmu někdo vám blízký prohlásí, že je to jeho oblíbený, nikdy se na něj nekouká snadno. V hlavě máte spoustu otázek, spoustu myšlenek a objektivita tak jde velmi rychle stranou. A takto jsem to měl s tímto filmem. Ještě těžší než sledování pak je psaní této recenze... Já vlastně nevím, co o tom mám napsat. Ten film je v mnoha ohledech pozoruhodný. Podle mě zejména v tom, že dokáže vyprávět naprosto tuctový příběh jako vystřížený z Ulice, ovšem dokáže jej vyprávět neuvěřitelně poutavě. Dokáže i obyčejné věci proměnit na zápletku psychologického dramatu s naprosto perfektně propracovanými postavami, které ještě podporuje výborné herecké obsazení. Renate Reinsve v hlavní roli hraje naprosto nádherně a bezvýhradně jí cokoliv uvěříte, budete ji litovat, milovat, nenávidět prostě cokoliv a je velmi dobře, že si to v Cannes uvědomili. Co se týče příběhu, i přesto, že je to v mnoha ohledech velmi poutavě natočené a nikdy tomu nespadne řetěz, mám pocit, že kdyby to bylo tak o půl hodinky kratší výrazně by to tomu prospělo. Celé by to dostalo správnou dynamiku a bylo by to o trošku více divácky vděčnější. A vím, že to nyní bude znít jako že si protiřečím, ale nebavila mě zejména ta pasáž s rakovinou, protože jsem měl pocit, že mě má autor za blbce a snaží se mě dojmout tím nejjednoduším způsobem. Na druhou stranu, nejspíš i díky těm zmíněným hereckým výkonům, tento levný trik na mě fungoval... Realistická kinematografie i realistické umění obecně, je poměrně starý žánr. Realismus je proto poměrně nudné sledovat a myslím, že právě pro to je nutné zejémna v kinematografii, která spojuje hned několik okruhů umění, jako je obraz, zvuk apod. hledat nové směry, jak tento upadající žánr pozvednout. Myslím, že podobně uvažoval i autor, když do jinak velmi realisticky nasnímaného filmu zařadil metaforické prvky které pro mě tento film výrazně pozdvihly z průměru do mistrovských výšin. Závěrem bych řekl asi toto: nechápu, jak mě mohla tato zálěžitost v době své premiéry uniknout. V několika směrěch je to určitě pozoruhodné dílo. Myslím ale, že to má i své mouchy, ovšem jistě se vyplatí sledovat i autorovu budoucí tvorbu, protože zde možná pokládá základy nového tvůrčího směru v realistické kinematografii a má nakročeno k tomu stát se legendou. ()
Za mě nejlepší film z 55 ročníku filmového festivalu v Karlových Varech. Příběh o později dospívající ženě zaujme od prologu až po epilog. Film zamrazí, zahřeje, zabaví, poučí i dojme. Herečka hlavní postavy právem dostala cenu na festivalu v Cannes. Scény na proniklém večírku a v nemocnici jsou boží. Vše to korunuje scéna zachycující jeden den zamilovaného páru v pozastaveném okolí. Ponaučení z filmu- neberte houbičky!!! 100%. [KVIFF 2021] ()
Scénář velmi špatný, vůbec mě to nebavilo. Po herecké i režijní stránce však velmi dobrý počin, což ale nestačí, pokud se u filmu nudíte. ()
Norsky neorealizmus s velmi rozmanitym soundtrackom. Severska vypoved o stave dnesnych vztahov, vyprazdnenosti dennej rutiny, pominutelnom stasti a neporozumeni medzi muzmi a zenami v chladnom, neprijemnom, betonovom, postmodernom Osle (v zivote by ma tam nikto nedostal zit). Hlavna hrdinka je paradoxne svojim odludstenym vykonom "najhorsie" hrajucim hereckym prvkom. Muzski naprotivkovia su omnoho hrejivejsi, porozumenia-hodnejsi, spontannejsi - no ved chlapi... Poeticky krasna scena so zastavenim casu a rozbehnutim sa za milencom (kaviaren, posedenie na lavicke) verzus ta najnechutnejsia halucinogenna po uziti drogy (tampon, zvraskavene telo, "baby" v hotdogu). Poloartova vyprazdnenost (jasny zamer), ale so solidnymi rezijnymi finesami a originalne "zo zivota" napisanym scenarom. 7/10 ()
Příběh: 8/10; Humor: 7/10; Drama: 8/10; Napětí: 7/10; Hudba: 8/10; Vizuál: 8/10; Atmosféra: 9/10; Zábavnost: 8/10; Herci: 8/10. 8/10 ()
Syrové uvnitř, hravé zvenku…bezvýchodné a přitom nedepresivní. Velice současné. Zasahující a přitom naprosto neodpovídající na nic. Během filmu si nejde nevzpomenout na Dogma 95. A Renate Reinsve je okouzlující. ()
Když holka hrabala až přebrala ... Pro někoho je těžké poznat štěstí ikdyž ho má přímo pod nosem, nebo ho právě prožívá ... Říká se tomu kouzlo přítomného okamžiku, které hlavní hrdince dost chybělo. Za mě příliš dlouhé, ale určitě k zamyšlení. ()
Ten, kto to nazval komédiou má veľmi zaujímavý zmysel pre humor. Ja by som potreboval k jednotlivým scénam dopísať poznámku ,,vtipné", aby som vedel kedy sa mám zasmiať. Každopádne skvele to balancuje na hrane drámy a romantiky. Nijak špeciálne ma to však neohúrilo, je to napísané skôr pre filmových fajnšmekrov a tak trochu aj pre akadémiu. ()
Podle americké filmové akademie je to oficiálně nejlíp napsaný film roku 2021. Absolutně nechápu: já jsem neviděl nic než docela plytké melodrama, které se chvílemi dotkne zajímavých a silných témat (hranice dospělosti, nevěry, svobody projevu, generačního porozumění; vědomí blízkosti smrti...), které by mohly dát základ silnému dramatu, ale v Nejhorším člověku se vždycky jenom naťuknou a rychle se od nich uteče, aby se nemusely řešit do hloubky - takže nakonec zůstane jenom to povrchní melodrama. Jsou tam dvě scény, co pro mě ospravedlňují, že tenhle film existuje: scéna s houbičkama a scéna zastavení času; jenom díky nim nelituju, že jsem na to šel do kina. Jinak je to realisticky natočený a docela obyčejný chcípácký film o člověku, co ničeho nedosáhne, protože sám neví, čeho chce dosáhnout, a je z toho nešťastný. Což má asi být generační výpověď (mojí generace, i když se v tom celém nějak nemůžu najít) a to je celý smysl díla... Je to film, co je kompetentně natočený a dobře zahraný, ale celkem banální a za měsíc si už nevzpomenu, o čem vlastně byl. 2,5*. ()
Vzhledem k tomu, že jsem se před filmem podíval na jeho hodnocení na CSFD a některé příspěvky, tak jsem asi čekal víc. Proto jsem nebyl nakonec až tak okouzlen. Pravda je, že ta všichni hrají skvěle, že to je zajímavý intimní příběh, a že je dobře natočený. Ano, prožíval jsem při jeho sledování pochopení a identifikaci s těmi prožitky a pocity. Ale nakonec přesto všechno nemám úplně pocit, že by se mne nějak hluboce dotkl. Možná bude doznívat, nevím. ()
Empatická podívaná, ve které se uvidí (ne)jeden mileniál. O jeho krocích, životních rozhodnutích a mezilidských vztazích, které brutálně zachycují autentickou pravdu neomezené doby a nesprávného rozhodování dvacátníků. Často jsem se ve filmu viděl a totálně mě to odzbrojilo. Pro mě film roku, i když hrál už v tom minulém na festivalech. Oblíbená kapitola je BAD TIMING a oblíbená scéna lysohlávky. Dalo mi to tolik ponaučení a to je krása kinematografie. Na severu prostě umí. ()
Toto už se nedá použít ani jako hnůj. Všem ynteligentům co tomu dávájí 4-5 hvězd, bych vrazil celou tuto "komedii" do ánusu i s "hlavní hrdinkou" a vesele smál a za břicho popadal, jaká je to taškařice. ()
Nejsem cílová skupina a tudíž jsem měl problém to vůbec dokoukat. S hlavní "hrdinkou" bych dlouho nevydržel. Neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane. Prostě taková blbá feministka a navíc se mi jako ženská vůbec nelíbila. S ní by mi určitě neztvrdl... ()
Zajímavá sonda do hlubin duše jedné ženy. Film je natočený s intelektem, citem, empatií. Není to oddychovka, u které byste vypnuli mozek, právě naopak. Pokud máte chuť přemýšlet o vztazích, o životních postojích i o sobě samém, tak si to pusťte. ()
Nekonečně dlouhý. Ke každému tématu i fantazii je řečeno všechno, co vás napadne. Sledování bylo veliký utrpení a to především proto, že příběh mapuje život učebnicovýho mileniála, kterej se nedokáže rozhodnout a žít svůj život spokojeně bez toho, aby litoval, čím vším už nikdy nebude a čím by být býval mohl. Nepříjemný zrcadlo pro moji generaci :) ()
Reklama