Réžia:
Robert WieneKamera:
Willy HameisterHudba:
Alfredo AntoniniHrajú:
Werner Krauss, Conrad Veidt, Friedrich Fehér, Lil Dagover, Rudolf Klein-Rogge, Hans Heinrich von Twardowski, Rudolf LettingerVOD (1)
Obsahy(2)
V malém severoněmeckém městě šíří Dr. Caligari strach a teror s pomocí Cesareho. Ve dne Caligari vystavuje Cesareho na veletrhu, kde v hypnóze předpovídá budoucnost. V noci však Caligariho otrok prochází městem a páchá na příkaz svého pána šílené vraždy. Když jedné noci zemře mladík, kterému Cesare předpověděl blížící se smrt, začne Francis podezírat Dr. Caligariho. Když Cesare unese Francisovu přítelkyni Jane, podezření se mění v jistotu. Tento filmový skvost je ukázkovým příkladem expresionistického filmu a přispěl k mezinárodnímu uznání německé kinematografie. (Film Europe)
(viac)Recenzie (347)
Kabinet by mohl být šokem pro někoho, kdo si myslí, že se závěrečným twistem přišel až Shyamalan. Expresionistická stylizace úplně všeho se mi strašně líbí, ale geniální na ní je to, že není samoúčelná, ale vyplývá z podstaty příběhu. Jinak jen lituji toho, že jsem se zatím dostal pouze k padesátiminutové verzi, sestříhané pro video. A tenhle film vidět na plátně? Ach! ()
Dílo, které zahájilo vlnou zvanou Německý expresionismus. Společně s později dodanou hudbou tvoří husí kůži nahánějící horor. Pokud se umíte na filmy takového ražení dívat, tak Kabinet doktora Kaligariho vás uchvátí. Geniální kulisy, které předčí všechny možné exteriéry společně s ranným filmovým herectvím, (založeným hlavně na kulení očí ), je mrazivá kombinace. Úžasná je například sekvence, kdy jde Caesar uloupit vyvolenou dívku. A o konci lze říct jen to, že tak rafinovanou pointu, jsem od filmového stařečka opravdu ale opravdu nečekal. ()
(1001) Nutno říci, že jsem si zpočátku říkala, že film u mě propadne jako Nosferatu nebo Dracula - že jsem zkrátka příliš tele na to, abych dokázala film vnímat i přes velmi "nízké datum výroby". Jenomže moje expresionistické já se během úvodních minut aktivovalo na akční radius (ano, nemám tušení, co to znamená, ale přijde mi, že to dobře zní) a potom už jsem se nechala jenom unášet dokonalým obrazem. Moment, kdy se Cesar probudí - famozní. A také vzhledem k tomu, že jsem vždy trpěla úchylkou na bledé muže s vystouplými lícními kostmi a kruhy pod očima, tak tady jich mám hotové senoseče. (Alan jasně vede. Škoda, že se nezdrží déle.) A při pohledu na kulisy si říkám, že teď konečně vím, kam si Tim Burton chodí pro inspiraci. Navíc film disponuje pro mě opravdu fantastickou perličkou - grafické zobrazení vnitřního našeptávačského hlasu: "Du musst Caligari werden." (Pozn. aut.: Psáno v dobách před tím, než se ze mě stal filmový geek, dnes už samozřejmě jak Drákulu, tak Nosferáta zbožňuju.) ()
Kabinet jsem odkládal opravdu dlouho, jelikož jsem si říkal, že jde o němý film a já mám prostě radši zvukové snímky - a i když jsem viděl upravenou verzi, jež byla obohacena o hudbu, tak mě film ve výsledku nakonec nad moje očekávání velmi mile překvapil. Kabinet v sobě umným způsobem mísí horor, akci a detektivku, čímž je - alespoň podle mě - atraktivní i pro současného diváka. Celé je to navíc obaleno v děsivě nádherných kulisách s výrazně nalíčenými postavami. Učebnicový příklad německého expresionismu ve filmu! ()
Kabinet dr. Caligariho je v určitém směru opakem svého "bratra" Upíra Nosferatu, ale i tady je děj zahalen příjemně mrazivým tajemnem a nadpřirozenem. Herci v hlavních rolích, především Conrad Veidt a Werner Krauss, odvedli nezapomenutelné výkony a jejich postavy prakticky táhly celý děj filmu a nepůsobili tak unyle jako ostatní herci. Narozdíl od Nosferata je Caligari celý natočený v ateliérových dekoracích. Autory dekorací byli tři němečtí expresioničtí malíři H.Warm,W.Rohrig a W. Reimann, kteří vlastně měli na vytvoření atmosféry Caligariho větší podíl než samotný režisér. Svět Caligariho pokroucený, zpřelámaný a pomatený, viděný očima hlavního hrdiny-blázna, diváka šokuje svou podivnou bizarností, křivá okna, světla namalovaná na zdech, úzké, křivolaké uličky města. Filmem Kabinet dr.Caligariho Robert Wiene položil základ jednomu z nejkouzelnějších a nejtajemnějších směrů ve filmu, německému expresionismu. ()
Galéria (111)
Fotka © Decla-Bioscop
Zaujímavosti (30)
- Film se natáčel v německém Berlíně. (rafix)
- Když byl film v dubnu 1921 uveden v newyorském Capitol Theater, někteří diváci údajně pískali a žádali zpět vstupné. (džanik)
- Film byl v Německu digitálně restaurován a znovu promítán. Ne všechny části originálu se ale podařilo dochovat, a tak byly zbývající části doplněny z různých distribučních kopií. (Hawaj)
Reklama