Zahraničná aféra

Humory trošku těžkopádnější, než by člověk u Wildera čekal, ani z Ninočky recyklovaný motiv zaláskované funkcionářky tentokrát nevyznívá tak nenuceně, ale prostředí rozbombardovaného Berlína a zvláštní směs melancholie s drzou vůlí k přežití v postavě Marlene Dietrichové i mix pusté ironie s občasným výtryskem poezie v dialozích i obrázkách dodávají Zahraniční aféře velice specifické kouzlo. (18.10.2017)

Wilder nezklamal. Paleta pozoruhodných a hlavně plastických charakterů dokazující, že i uprostřed rozbombardovaného Berlína je možné točit komedii, byť hořkou. Marlene Dietrich je famózní a její postava předznamenává jednotlivé typy, které se jí budou držet po zbytek kariéry. Mám najednou chuť znovu vidět Svědka obžaloby a Norimberský proces. (10.09.2015)

Německá bohyně Marlene Dietrich a její američtí chlapci - další z dokonalých filmů Billyho Wildera. Jinak role M.D. mi maličko připomíná naši Lídu Baarovou (i ona byla milenkou předního nacistického pohlavára, i ona si po válce přivydělávala za barem, i ona svedla amerického důstojníka). Jinak zaujme i dokumentární hodnota poválečného zbombardovaného Berlína. Je až neuvěřitelné, že kdysi tak slavné město mohlo takto dopadnou. (10.07.2013)

Jeden z mála Wilderů co mi chybí a opět perfektní. Dneska by se mohl každý druhý tvůrce učit, jak se dá lehce podat. Samozřejmě byla úžasná Marlene i Jean Arthurová a je teda neskutečný, že byla oběma kolem 48. John Lund oproti nim vypadá o 10 let starší, ne mladší jak byl ve skutečnosti. Jinak hodně zajímavý prostředí poválečného Berlína a je až s podivem, jak lehce to s romcomem a politickou agitkou působí. 8/10 (17.09.2020)

I na romantickou komedii hodně pitomoučké, ač politicky rafinované... ale úplně stěžovat si zase nebudu, vzhledem k tomu, že hlavním lákadlem pro mě byla Marlene Dietrich a ta nezklamala, zvláštní to žena... tajemná star, ač již poněkud uvadající. Do stavu vysokého očekávání mě nastartovala výborná letadlová scéna s komicky úděsnou Phoebe Frostovou a její matrjoškovou performancí, ale i s postapo výhledem na zničený Berlín, vzápětí zdegradovaným nemístnými výtrusy sarkastických poznámek ze strany kongresové komise, čímž zaoceánská nátura zase nezůstala své pověsti nic dlužná a Wilderovou prezentací sebestředné názorové zmrzačenosti možná až nadčasová... Rozmrzelá nálada neustoupila ani menšímu překvápku v rozuzlení a tím se pro mě snímek prozatím propadá na poslední šprušli v žebříčku Wilderovo režijních aktiv. (28.04.2016)