Štístko

Film, který není barevný asi hlavně z toho důvodu, že sám vidí věci černobíle. Ale jinak jde o nadprůměrnou konverzační komedii, kompenzující nedostatek humoru inteligencí dialogů. Příběh je rozdělen do několika kapitol, téměř každá kapitola se odehrává na jediném místě, což filmu trochu nešťastně přidává na divadelnosti. Moc pohybu do veskrze statického děje nevnáší ani na vozík ze zištných důvodů upoutaný Jack Lemmon (že by opožděná reakce na Okno do dvora?), to už spíše jeho švagr, zákeřný právník v podání excelentního Waltera Matthaua, jenž věčně pendluje po místnosti. Jedná se o další delší komedii s poselstvím, kterou když se někdo snaží natočit dneska, většinou mu vznikne otravně rozplizlé „cosi“. Málokdo dokáže navázat na lehkost stylu Billyho Wildera, málokdo dokáže napsat vcelku obyčejný příběh, který drží vaší pozornost výhradně za pomoci kanonády dialogů po celé dvě hodiny. Není to jeho nejlepší film, dokonce ani jeden z nich, stále to ovšem je jeden z příjemnějších způsobů, kterak u televize strávit večer, po jehož skončení netoužíte dlouho dumat nad nesmrtelností chrousta, ale prostě jenom vstát a odejít. 65% (14.08.2007)

Štístko není komediální nálož, jak bychom mohli očekávat podle obsazení a Billyho Wildera za kamerou, na to je děj až příliš košatý a doplněný o několik dramatických až smutných odboček. Co ovšem filmu dodává šťávu, je interakce mezi sucharským a dobráckým Jackem Lemmonem a obhroublým, cynickým zmetkem Walterem Matthauem, který svou oscarovou roli ještě upgradoval o 9 let později ve snímku Na titulní straně. Když se spolu baví tihle dva, roztáčí mezi sebou kolotoč vtipných hlášek a prupovídek, jak jsme ostatně zvyklí z jejich následujících hereckých spoluprací. Nebýt těchhle dvou, jednalo by se o průměr, takhle si Štístko zasluhuje vyšší hodnocení už jenom z toho důvodu, že se na plátně poprvé sešla nejlepší americká komediální dvojice všech dob. (02.10.2011)

Další mé setkání s Billy Wilderem, které tentokrát neskončilo tak příjemně, jak jsem očekával. Přes kvalitní obsazení, v kterém dominuje Walter Matthau a v pozadí sedící ochromený Jack Lemmon, není Štístko tím skvělým a hrozně vtipným filmem, jak měl být. Rozdělení do strohých kapitol pravděpodobně pro lepší přehled a s důrazem na rozdílné "pointy" nepůsobí příliš dobře. Příběh sám o sobě je totiž natolik jednoduchý, že ani sebelepší dialogy, které ke klasické promyšlenosti mají docela daleko, ho dobře neroztáhnou na 125 minut... Z celého filmu tak na mě působil pocit "nějak to rychle natočíme a jdeme" a žádné vypulírování do detailu se nekoná. Škoda, ale třeba někoho jiného to přesto potěší. (20.05.2009)

Po druhém shlédnutí filmu (o pár let později) musím hodnocení přeci jen zvednout ze 3 na 4 hvězdy. Wilderova režie dodává jinak ne příliš zapamatovatelnému dílku ducha zábavnosti a když si k tomu člověk připočte, že je to poprvé, co na plátně působí jako dvojice Lemmon & Matthau nejde jinak než to dát za 4! Jo a určitě tomu neuškodil šarm a krása Judi West. (07.07.2017)

Walter Matthau si za roli vychytralého a vydřidušského advokáta svého oscara právem zasloužil! Kéž by se stejně spravedlivě ceny filmové akademie rozdávaly i dnes. Ale zpět k filmu. Billyho Wildera mám stále radši a jeho filmy jsou téměř nadčasové. Já jsem se při téhle komedii moc dobře bavil a víc jak dvouhodinová délka nebyla vůbec znát. Už aspoň kvůli tomu zábavnému výkonu Waltera Matthaua, jenž mu mimochodem způsobil srdeční infarkt při natáčení, je nutné se na tenhle milý film podívat. Zábavné a vtipné i po bezmála padesáti letech. (28.01.2013)