Slamený vdovec

Anglický název filmu (Seven Year Itch) vychází ze smyšleného nutkavého pocitu svědění po sedmém roku manželství. Manželství je centrálním tématem díla, jež v době svého vzniku údajně mnohé pohoršovalo (týká se předlohy i filmu). O humor se ve "vdovci" stará hlavně manžel, jehož žena je s dětmi na letních prázdninách, a on má obavu, že by mohla přijít na jeho (bezvýznamné) prohřešky. Právě z faktu, že se bojí možných kompromitujících interpretací jeho veskrze počestného počínání, pramení většina humoru filmu. Vyzývavá MM ho přivádí do rozpaků, ty ho děsí, ale v jádru by nebyl nevěry ani schopný... Se zvyšujícím se počtem obav z toho či onoho narůstá i jejich absurdnost. Nebojí se jen toho, jak by si jeho manželka mohla vyložit přítomnost blondýny v bytě, ale i toho, kolika cestami by se k ní tato informace mohla dostat, a též toho, zda ho MM třeba nechce okrást. Jakési poselství filmu pak spočívá v tom, že ačkoliv by hrdina filmu nebyl nevěry schopen, zájem mezi ženami o takové plaché muže je. Z postavy Toma McKenzieho, která je představena jako typický frajírek, svůdník a vazoun, se nakonec vyklube chlápek s něčím tak "neéterickým" jako je senná rýma. Zub času "vdovce" poněkud ohlodal, avšak stále disponuje rysy inteligentních amerických komedií z té doby a stojí za zhlédnutí. Některé momenty ("trademarková" zvednutá sukně MM nad větráním z metra, intertextuální odkaz "Blondýna v kuchyni? Co ty víš - třeba je to Marilyn Monroe!") činí toto jinak průměrné dílo takzvaně nesmrtelným. (19.01.2005)

Tenhle film stojí vidět už jenom kvůli legendární scéně, jak Marilyn Monroe v bílých šatech stojí nad šachtou z podzemky. Neuvěřitelně sexy Marilyn hraje stejně neuvěřitelně naivní blondýnku od vedle a nevědomky svede pracujícího ženáče, jehož manželka odjela s dítětem na prázdniny. Filmu vévodí situační humor postavený na dialozích - je to vážně ukecaný film. Pobavily i narážky na jiné dobové filmy (From Here to Eternity). (17.11.2011)

Veľmi príjemná komédia o manželstve, vernosti a hlavne o predstavivosti. V tej predstavivosti hlavného hrdinu vznikajú dramatické príbehy, ktoré predčia aj skutočnosť, že v posteli má Marilyn. Spústa dobrých fórov, pobavil som sa. –––– Oblečení je náš nepřítel. Bez oblečení by nebylo nemocí a válek. –––– Všechno je senzační: ženatý muž, klimatizace, šampaňský, brambůrky. –––– Blondýnka v kuchyni... Možná je to Marilyn Monroe. (13.04.2019)

Už s tím Karlem začínám nudit, já ho dokonce pletu i do amerického filmu z padesátých let :). Ale Tom Ewell (neuvěřitelně parádní výkon!) mi v postavě Richarda Shermana strašně připomněl Rodenovu roli ve Velkolepém paroháči. Hlavně v jedné z nejpodstatnějších myšlenek filmu, že totiž fantazie některých lidí nezná hranic a dokáže je natolik zmást a přesvědčit o vlastní pravdě, že už jim tyhle představy nikdo nevyvrátí, a pokud ano, tak to dá těm dotyčným skutečně velkou práci. Paradoxem zůstává, že čím více představ a chybných dedukcí v hlavě máte a přemýšlíte o nich nebo je řešíte, v podstatě vám kolem nic nehrozí a nic se neděje. Jakmile se však dostanete do klidu a o ničem přemýšlet nebudete, jistojistě se nějaká z vašich původních obav vesele splní. Slaměný vdovec je zajímavou sondou do života muže středního věku, který je přesvědčen o svých pravdách ohledně vlastního vzhledu a vystupování, který zastává velmi úsměvný (mužský) názor na ženy, a který hlavně každodenně bojuje s vlastní bezmeznou fantazií. Ozdobou této podařené komedie je jako vždy nááádherná, kouzelná, úchvatná a dokonalá Marilyn Monroe, která mě znovu ujistila, že oplývá mj. vynikajícím komediálním talentem. Scény s balením Rickyho pádla a nutná návštěva domnělého milence Richardovy manželky Toma McKenzieho a následná konverzace mezi Richardem a Tomem jsou podle mě ty nejvtipnější scény z celého filmu, který jsem už viděla snad stokrát. (11.06.2009)

Neznám nic trapnějšího, než jsou sexistické "definice" opačného pohlaví. Když nějaký macho důležitě nakrčí obočí a tónem protřelého mazáka začne "Ženská je když...", stydím se za něj. A stejně tak když ženy mluví blahosklonně o nás, to je totéž. Takže komedie, která je na takové "rasové segregaci" založená, u mě příliš bodovat nemůže. 50% (27.07.2006)