Sunset Boulevard

Legendární a nemilosrdný film, ve kterém se Hollywood vlastně vysmívá sám sobě, kde se skutečnost prolíná s fikcí. Opravdová nádhera po všech stránkách. Mrtvý muž na hladině bazénu vzpomíná ( „Ubožák! Bazén si vždycky přál. Nakonec ho dostal“) jak přišel o život. Všechno začalo okamžikem, kdy vstoupil do rezidence hvězdy němého filmu .„Velká Norma Desmond. Jak v tom domě přeplněném Normami Desmond může žít? Další Normy Desmond a ještě další Normy Desmond.“ Překročil hranici, vstoupil do jiného světa, do světa minulosti, do světa fantazie, do světa udržované zašlé slávy „Perfektní scéna pro královnu němého filmu. Chudák. Pořád ještě pyšně mává průvodu, který už kolem ní dávno prošel.“ Život iluzí a snů završený tragikou závěrečné schodišťové scény „Vidíte, to je můj život.Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ti báječní lidé tam ve tmě“ (22.05.2006)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Snímek byl postaven Americkým filmovým institutem na 12. místo ve stovce nejlepších filmů všech dob. Úspěšný příběh neúspěšného scénáristy (William Holden), který svou práci i život spojil s psaním scénáře pro zapomenutou filmovou hvězdu němého filmu (Gloria Swanson). Stále temnější příběh byl jako stahující se pavučina. Nejlepší snad byl závěr - šarmantní sestup Normy Desmond po schodišti ve svitu reflektorů a za zvuku kamer: http://www.youtube.com/watch?v=VhlhE32SoXs . Co mne opravdu fascinovalo je to, že se podobný příběh zapomenutí velkých hvězd opravdu mnohokrát stal. I zde hrajícím hercům - královně němého filmu Glorii Swanson a režisérovi němého filmu Erichu von Stroheim. P.S.: Všimli jste si Friga hrajícího bridge? Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=UwxGbhclIGw (18.07.2009)

[8/10] (Paramount) (Čb. /// Produkce: Charles Brackett /// Scénář: Charles Brackett, Billy Wilder, D. M. Marshman Jr. podle povídky A Can of Beans Charlese Bracketta a Billyho Wildera /// Kamera: John F. Seitz /// Hudba: Jay Livingston, Franz Waxman /// Oscar: Charles Brackett, Billy Wilder, D. M. Marshman Jr. (scénář), Hans Dreier, John Meehan, Sam Comer, Ray Moyer (výprava), Franz Waxman (hudba) /// Nominace na Oscara: Charles Brackett (nejlepší film), Billy Wilder (režie), William Holden (herec), Gloria Swanson (herečka), Erich von Stroheim (herec ve vedlejší roli), Nancy Olson (herečka ve vedlejší roli), John F. Seitz (kamera), Doane Harrison, Arthur P. Schmidt (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (14.04.2009)

Velmi skvělý film o filmu a filmovém průmyslu, kde se Wilder, jak už to má ve zvyku, nestydí rýpnout do svého okolí. Tentokrát dokonce do oboru, který ho živí. Napjatě sledujeme propletence vztahů slavné Normy Desmond, neúspěšného Gillise, který se docela rád nechává živit i oddaného sluhy Maxe... Příběh zraje každou minutou, čím víc informací snímek odhaluje, tím zajímavějším a promyšlenějším se děj stává. Odcházet z filmu budete každopádně nadšeni, na druhou stranu nečekejte to nejlepší z Billyho, přestože to tak často lidé tvrdí... (01.08.2011)

Zkušenost s Pojistkou smrti mi napověděla, že v případě Wilderovy tvorby není důležité co, nýbrž jak. Dějová linie je jednoduchá, v tomhle případě není třeba mít obavu ze spoileru. Už v prvním záběru spatříte mrtvolu muže, který vzápětí začne z pozice vypravěče líčit, jak ke svým kulkám v těle přišel. Po čtvrthodině je bystrému pozorovateli jasný i motiv. Nemá smysl snímek řadit do žánru krimi, jde spíš o psychologické drama v noir provedení, o studii postupné psychické sebedestrukce člověka, který se dobrovolně izoloval od společnosti a žije v sebeklamu. Vytvořil si iluzi, jejíž udržování ho stojí stále víc psychických sil a křiví jeho charakter. Wilder se zaměřuje na atmosféru, nezadržitelné okorávání postav je podobné chátrání luxusního sídla, kdysi kypícího životem a nyní stejně zbytečného jako život jeho majitelky. Pompéznost rekvizit, na které bez užitku padá prach, jen podkresluje bezvýchodnost postavení filmové hvězdy, která se marně snaží zastavit čas. Prakticky všechny postavy jsou tak či onak spjaté se světem kinematografie a Wilder s dokonalou znalostí prostředí popisuje nemilosrdnou mašinérii filmového průmyslu, kde v dravé konkurenci uspějí jen málokteří, a doba na výsluní bývá bolestně krátká. Srdcem filmu není hrdina - vypravěč, ale Norma, polozapomenutá diva éry němého filmu nadaná odpudivou sebestředností, afektovaná a čím dál víc svou posedlostí získat ztracenou slávu i nebezpečná. V tom mikrosvětě luxusní vily ještě může hrát roli hvězdy, byť jí zbyl jediný oddaný fanoušek. Reálný svět mimo tuto enklávu je jí lhostejný a každý, kdo by se pokusil jí sejmout klapky z očí, je nepřítel. Ledová královna se nevědomky, ale neúprosně chystá na svou poslední roli. Wilder svůj film natočil vynalézavě, s precizností, citem a rozmyslem, takže se po právu stal jednou z legend žánru a vlastně i světového filmu oné éry. Celkový dojem: 90 %. (27.02.2013)