Réžia:
Robert WiseScenár:
Nelson GiddingKamera:
Richard H. KlineHudba:
Gil MelleHrajú:
Arthur Hill, David Wayne, James Olson, Kate Reid, Paula Kelly, George Mitchell, Ramon Bieri, Kermit Murdock, Richard O'Brien, Peter Hobbs, Eric Christmas (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Mrazivý příběh skupiny vědců, kteří v hermeticky uzavřené laboratoři zkoumají smrtelně nebezpečný mikroorganismus. Ten se na Zemi dostal při pádu vesmírné sondy a během krátké doby vyhladí obyvatele malého městečka. Záhadným způsobem se podaří přežít pouze nemocnému kojenci a starému alkoholikovi. Je vyhlášen stav ohrožení, oblast je neprodyšně uzavřena a do akce je povolán tým specialistů. Ten je ve složení biologa Stonea, mikrobioložky Leavittové, chirurga Halla a patologa Druttona uzavřen ve speciální laboratoři, umístěné v podzemí nevadské pouště, aby tu prozkoumal sondu i starce s nemluvnětem, kteří přežili, ačkoli spolu nemají na první pohled vůbec nic společného. Laboratoř je rozdělena do pěti na sobě nezávislých patrech, které lze neprodyšně oddělit a všechna jsou ovládána počítačem, který má v případě úniku nebezpečných látek zamezit jejich rozšíření na povrch.
Na sondě je objeven mikroorganismus odlišný od všech známých pozemských forem života. Je nazván Andromeda a podroben dalšímu zkoumání. Vědci zjistí, že se živí energií a včas zabrání pokusu armády zapečetit místo dopadu lokální jadernou explozí. Vyjde najevo, že organismus rozkládá zdravou krev a přestože postupně mutuje do lidského organismu neškodné podoby, je stále velmi nebezpečný, protože mu zůstala schopnost narušovat a rozkládat veškeré plastické hmoty. Z těch se skládá také část bezpečnostního systému, což vede k tomu, že počítač spustí destrukční program, který má zabránit úniku látky mimo laboratoř. Vědcům zbývá velmi málo času, aby se pokusili proniknout k dobře chráněnému počítači a vypnout odpočítávání. (Allan)
(viac)Videá (1)
Recenzie (168)
Vědomě jsem nikdy ve svém životě nezkoumal žádnou mimozemskou entitu a pokud se jedná o žánr sci-fi, tak jsem fandou spíše akce než hlubokomyslných úvah o vesmíru. Přesto si čtveřice vědců při svém bádání získala mou pozornost a jistou dávku napětí tomu také nemohu upřít. Přesto, kdyby nebyla nejméně čtvrtina filmu věnována očistě při vstupu do objektu a kdyby mi koncovka nepřipadala poněkud pitomá, tak bych si to určitě užil o něco víc. ()
Co by se stalo, kdyby na Zemi přistál cizí organismus. Na to se pokouší odpovědět tahle adaptace stejnojmenného románu Michaela Crichtona. A vylezl z toho úžasně atmosférická podívaná plná technických vymožeností, přísných vědeckých postupů a zodpovídání otázek. Čtyřicet let starý film, který svým přístupem k filmařině hravě strká do kapsy spoustu dnešní spotřební produkce. ()
První zfilmovaná kniha Michaela Crichton, kterou pro potřeby filmu upravil do scénáře samotný autor. Polodokumentární sci-fi, s velmi nízkým obsahem dramatických prvků (tedy až na závěr), líčící historii jedné vesmírné "invaze". Díky omezeným potřebám realizace film nepůsobí tak vousatě, jako jiné tohoto žánru stejného období. 70% ()
Stejně jako ve Vesmírné odysee, je i tady nedílnou součástí zážitku design místností. Tyhle odosobněné prostory se spoustou výrazných tlačítek a blikajících diod mají svoje kouzlo. Není náhoda, že se hutná atmosféra strachu a beznaděje objevila až po vstupu do laboratoře. Samotný děj nijak nepřekvapí. Potýkání vědců s problémem působí věrohodně a hrozba až nepříjemně reálně. Bohužel zamýšleně mrazivý závěr mi přišel odfláknutý a jalový. ()
Poblíž jednoho obyčejného městečka spadne poškozený satelit, a než někdo řekne švec, jsou všichni obyvatelé městečka zahubeni neznámou nákazou (až na starého opilce a kojence). Speciálně vyškolený tým se odebírá do dokonale zabezpečené laboratoře, aby zde prozkoumala vlastnosti bakterie (či viru), kterou s sebou satelit na Zemi přinesl. Riziko úniku bakterie je ovšem veliké, a tak se musí vědci připravit i na tu nejhorší variantu ... Stoprocentně můžu zkopírovat komentář který jsem psal k remaku tohoto filmu - tato kniha patří od Crichtona k mým nejoblíbenějším, a navíc vlastní téma je natolik poutavé, že přitáhne k obrazovce a nepustí. Oproti svému mladšímu bratříčkovi je sice na tomto filmu doba jeho natočení znát (laboratoř je hrozně moderní, všimněte si, že cokoliv vědci potřebujou většinou vyřeší stiskem jednoho či dvou tlačítek - žádné dlouhé psaní na klávesnici), nicméně díky skvělému scénáři by se na film dalo koukat i v divadelních kulisách. Trochu mi vadilo neustálé upozorňování Halla na autodestrukční systém (aby divákovi už do počátku bylo jasný jak film bude končit), a taky mi byli trochu nesympatičtí herci (a to tak že všichni). Ale stejně míň než 4* nedám.. ()
Galéria (40)
Zaujímavosti (13)
- Studio Universal koupilo práva na zfilmování za 250 000 amerických dolarů. (HellFire)
- V knize je Leavitt muž, ale ve filmu se proměnil v ženu. (Rodriguez)
- Scéna, kdy opice umírá v křečích na nespecifikovanou intoxikaci, byla natočena za pomoci oxidu uhličitého, který ji byl puštěn a kterým se zadusila do bezvědomí. Ihned po skončení natáčení záběru byl na místě člověk, který opici zase oživil. (Burdock)
Reklama