Réžia:
Mičihito FudžiiScenár:
Mičihito FudžiiKamera:
Keisuke ImamuraHrajú:
Gó Ajano, Hajato Ičihara, Hajato Isomura, Rjó Iwamacu, Suon Kan, Jukija Kitamura, Rjútaró Ninomija, Mačiko Ono, Šun Sugata, Taró Suruga, Hiroši Tači (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Kendži, který je od mládí členem jakuzy, přísahá věrnost svému šéfovi ze staré školy a slíbí, že se v době plné změn bude řídit zákony mafiánské rodiny. (Netflix)
Videá (3)
Recenzie (13)
Hodně melodramatické, nějakou akci nečekejte. Je to spíš tak trochu o tom, jak hoši z jakuzy přijdou domů za manželkama, jak platí účty...V podstatě je tu jakuza představena jako malá rodinná firmička s loajálními zaměstnanci. O to opravdověji jejich civilní bratrství ovšem vypadá, určitě je to zajímavý úhel pohledu na tak temnou a vážnou stránku japonské společnosti. ()
Časosběrné sentimentální melodrama z prostředí jakuzy, dojímavé až ke zvracení. Když si teď tak čtu některé zdejší komentáře, mám pocit, že jsem snad viděl úplně jiný film. Patetický kýč s cajdákovitou hudbou, naprosto nehodný jakéhokoliv dalšího komentování. Slabá druhá za vizuál a rychle na tu hrůzu zapomenout. ()
Novodobá historie Jakuzy si takový film rozhodně zasloužila. V našich končinách neznámý společenský kotrmelec kdysi obávané a mocné organizace, která padla za oběť moderním technologiím a blahobytu Japonska je totiž epickým příběhem. Po shlédnutí ve mě celý příběh rezonoval a já si po dlouhé době zase vychutnal film, který jde až na dřeň. Řemeslně je to povšechně kvalitní, výprava si drží příjemné tempo, pohledy na průmyslové město s oblaky kouře stoupajícími z komínů výborně podtrhují melancholickou atmosféru filmu a herci i přes exotický způsob komunikace na mě působili přirozeně. Doporučuji dohledat informace na wiki, protože celá dnešní situace Jakuzy je bizarní. ()
Věkem jsem již ostřílený a myslím si, že náročný divák, který si ze všeho tak na zadek nesedne, a tudíž jsem neměl věru větších očekávání, ale tohle dílo mne na konci emociálně rozmetalo na atomy... (krásný a výstižný komentář od xxmurphyxx) ()
Já jsem věděla, že tohle bude síla, ale nenapadlo by mě, že až taková a tak velká. Tenhle film se snaží ukázat (ne úplně odpovědět, jenom ukázat), co je to rodina, jaké jsou její podoby, jaký je rozdíl mezi krví a vodou, ale taky o tom, že tu největší podporu občas dostaneš od toho, od koho by to lidi z věnčí nečekali, a jak to všichni zúčastnění (ovlivnění) vnímají. Taky je to film o změnách nejenom v nás, ale taky kolem nás. Rodina je krásně natočený film o důležitých věcech v životě a rozhodnutích, která děláme. A o tom, že co dřív něco znamenalo, může působit jako věc, za kterou se teď někteří stydí, a ztěžuje to život jim i všem kolem nich. Závěr je doják jako blázen a emoční horská jízda. Dodatek "ostatně jako vždycky" napsán automaticky, nic jiného jsem nečekala. Tohle se moc povedlo. "Jaký byl můj táta?" A ten úsměv po položení téhle otázky byl tak krasnej, i přes ty slzy. Protože tenhle film vám je na svém konci doručí. ()
Galéria (4)
Fotka © Star Sands / Kadokawa
Reklama