Niekto tam hore ma má rád

Newman mi typově do role italského boxera vůbec nesedl, rozhodně by zajímavější byl Brando, jinak je to klasicky pojatá biografie s mírnými náznaky realismu.Režisér Wise a ostatní tvůrci vyrobili normotvorný americky optimistický snímek s oslavou pracovitosti, zodpovědnosti, sebekázně (kriminálnická minulost, na tu se rychle zapomene) a individualismu. (15.03.2010)

Rober Wise a box podruhé. Sice ne lépe, ale alespoň jinak... necelé dvě hodiny stopáže oproti svižné sedmdesátiminutové jednohubce, sledování cesty na vrchol proti příběhu jedné noci a bohužel i z toho logicky plynoucí slabší atmosféra a mnohem méně napětí, jak se bude příběh vyvýjet. Naštěstí však celý ten ucajdaný biografický příběh Rockyho táhne Paul Newman, scénář obsahuje adekvátní množství vtipných scén a Wise opět zvládá boxerské sekvence na jedničku. (16.07.2009)

V jádru dobrácký pouliční spratek, rváč a delikvent, věčně nasraný a impulzivní, neschopný přijmout vlastní zodpovědnost, postupně uniká dráze zločinu, jde do sebe, přesměruje vnitřní zlost a míří na trůn jako boxerský šampion. Závěr úspěšně chytá za srdce. "Taliánský" Newman mi tu silně evokoval Stalloneho Rockyho, roli měl původně obsadit James Dean (RIP). Akčních scén v ringu mohlo být víc, ale když na to přijde, jsou překvapivě efektní a fyzicky úderný. Jasně, z dnešního pohledu dost otřelá story, ale má svoje kouzlo a pokud snad rozmýšlíte tak ano, stojí za to vidět. (01.08.2022)

Nejlepším boxerským filmem stále zůstává Zuřící býk, to těžko může nějaký film překonat, ale tendle by mohl být vedle Rockyho hned za ním, je to prostě trochu jiná liga - Wise a Scorsese, zatímco Wise ještě romantizuje a zlehčuje humorem a sentimentem (hlavně na konci filmu), Scorsese zůstává na poli nesentimentu, neromantičnosti a demýtizace - tato poloha možná není tak divácky přitažlivá, zato poctivější, protože pravdivější. Newman byl ovšem skvělý. (10.05.2012)

Filmy o boxu vždycky umožňovaly představit emocionálně silný příběh jedince, který díky tomuto sportu překonal svou rozpolcenost, vymanil se z mizerného sociálního zázemí a stal se Někým. V tomhle případě poskytl filmařům možnost pořádně se vyřádit - od vynikající kamery hrající si se stíny nebo kontrasty přes sebejistou režii mistra všech žánrů Roberta Wise až po herecké výkony v čele s nasupeným a nervním Paulem Newmanem. První část je především potěchou pro oko a příběh věčného rváče a smolaře působí dost depresivně. Pak ale dojde k obratu, přidá se humor a v závěru si můžeme vychutnat tradiční souboj kdo s koho (20 let před Rockym). Ta druhá půle už je konvenčnější a absence humoru by taky nebyla na škodu, nicméně i tak je Někdo tam nahoře mě má rád jedním z nejllepších sportovních filmů se sociální tématikou (chtěl jsem srovnávat i s Kazanovým slavným snímkem V přístavu, ale ten je přeci jen o něčem jiném). (10.02.2012)