Niekto tam hore ma má rád

Paul Newman patrí do desiatky mojich najobľúbenejších hercov, pravdepodobne na jej čelo. Napriek tomu som presvedčený, že úloha v tomto filme mu typovo nesadla. Ťažko mu uverím, že je jednoduchým chlapcom z chudobnej štvrte, ktorého jedinou devízou je nenávisť explodujúca v jeho pravačke. Môže sa hrbiť ako chce, môže robiť dobre odpozorované grimasy a gestá. Je mi ľúto. Paul Newman bol farboslepý, čo zhatilo niektoré jeho sny. Ale farboslepí boli aj tí farbičkári, ktorí pred dvadsiatimi rokmi kolorovali pôvodne čiernobiely film a nevšimli si farbu Newmanových očí, pre ktorú ho zbožňovali aj tie ženy, ktorým jeho filmy veľa nehovorili. I keď ani najmodrejšie z modrých očí by v mojich očiach tomuto filmu viac hviezdičiek nezabezpečili. (07.07.2009)

Někdo tam nahoře mě má rád je plnohodnotný člen rodinky těch lepších boxerských filmů. Není možná tak hodně moc dobrý jako Zuřící býk, ale uričtě je minimálně stejně dobrý jako Rocky (čímž myslím prvního, ostatní do téhle vytříbené rodinky nepatří). Osud Rockyho Graciana je skutečně hoden zaznamenání na filmové plátno a tím lépe, že se to takto dobře povedlo. Paul Newman zde hraje trochu jinou, méně sypmatickou, postavu než u něj bývá zvykem. Osobně na hercích hodně oceňuji, když se snaží předvádět i jiné polohy svého herectví a nezakuklí se ve 100x stejné roli jako např. dnes Tom Hanks, nebo Morgan Freeman. Kromě tohoto, zasluhuje nejen on, ale i celý film respekt za dobře natočené boxerské scény, které nestránou tak rychle jako jiné pasáže filmu. Ze soubojů je patrné, že jich herci asi při natáčení pár schytali. No scénář je místy zastaralý, ale stejně vás udrží v pozornosti až do napínavého finále filmu. (16.08.2012)

Paul Newman se do toho primitivního rozevlátého výblitku ulice převtělil naprosto bravurně a Steve McQueen si tu odbyl svůj celovečerní debůtek jakožto Newmanův souputník Fidel, jehož druhý nejoblíbenější úd je kudla. Ono je to celé vskutku énrobýv, chci říct výborné, žádná úsečná mlátící epizodka, nýbrž jeden pořádný flák biografie s důstojně zdviženým nosánkem a výbušným pravým hákem. První polovina je mile klukovská, druhá mile tápavá a všude okolo jsou milé výměny zlomených čelistí v propoceném ringu. Někdo tam nahoře tě má rád je takový domnělý předskokan Scorseseho Zuřícího býka, přecejen v těch miloučkých padesátých letech se odpudivé excesy buldočího ksichtu nemohly ukázat v takovém světle jako o tři desetiletí později, ale co naplat, stejně je to výborný film. (04.04.2013)

Filmy o boxu vždycky umožňovaly představit emocionálně silný příběh jedince, který díky tomuto sportu překonal svou rozpolcenost, vymanil se z mizerného sociálního zázemí a stal se Někým. V tomhle případě poskytl filmařům možnost pořádně se vyřádit - od vynikající kamery hrající si se stíny nebo kontrasty přes sebejistou režii mistra všech žánrů Roberta Wise až po herecké výkony v čele s nasupeným a nervním Paulem Newmanem. První část je především potěchou pro oko a příběh věčného rváče a smolaře působí dost depresivně. Pak ale dojde k obratu, přidá se humor a v závěru si můžeme vychutnat tradiční souboj kdo s koho (20 let před Rockym). Ta druhá půle už je konvenčnější a absence humoru by taky nebyla na škodu, nicméně i tak je Někdo tam nahoře mě má rád jedním z nejllepších sportovních filmů se sociální tématikou (chtěl jsem srovnávat i s Kazanovým slavným snímkem V přístavu, ale ten je přeci jen o něčem jiném). (10.02.2012)

Newman mi typově do role italského boxera vůbec nesedl, rozhodně by zajímavější byl Brando, jinak je to klasicky pojatá biografie s mírnými náznaky realismu.Režisér Wise a ostatní tvůrci vyrobili normotvorný americky optimistický snímek s oslavou pracovitosti, zodpovědnosti, sebekázně (kriminálnická minulost, na tu se rychle zapomene) a individualismu. (15.03.2010)