Réžia:
Robert WiseScenár:
Harold LivingstonKamera:
Richard H. KlineHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
William Shatner, Leonard Nimoy, DeForest Kelley, James Doohan, George Takei, Walter Koenig, Nichelle Nichols, Majel Barrett, Persis Khambatta (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Slavná ENTERPRISE se pyšně vznáší ve vesmíru. Neznámý vetřelec zničí tři mohutné Klingonské lodě a kapitán James T. Kirk se vrací do nové Enterprise převzít velení. Všichni se snaží zastavit mimozemského vetřelce na jeho neodvratné cestě k planetě Zemi. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (307)
Na první film jsem se díval z pozice někoho, koho animovaná dobrodružství Kirkovy posádky bavila víc než původní seriál i Nová generace dohromady. Přesto musím říct, že filmová cesta Enterprise za neznámým a do poslední chvíle těžko zařaditelným nepřítelem má něco do sebe. Těch třicet let od vzniku je ale strašně znát. Pyžamové uniformy, zdlouhavé minutové záběry na prolétající loď a efekty, které snad už tenkrát zaváněly výsměchem, jsou až příliš těžké nedostatky na to, abych si film užil úplně. Ty tři hvězdy vyjadřují ale až překvapivě dobře ohraničený příběh a určitý respekt k fenoménu. Nic víc ale zatím ne. ()
2001: Odysea Enterprise. Dost velká inspirace überdílem Stanleyho Kubricka je tu patrná na každém kroku (technicky vzato na každém kroku ve vesmírné nicotě, kde jsou všechny kamerové přelety, podlety, kdovíjakélety a scény kdy někdo do kosmu vystoupí tvořeny podle stejného systému, kdy se snaží být monumentálně oslnivé, což Star Treku tolik nejde, a také se snaží využít co nejvíc hudby. Což se daří, protože zdejší hudební motiv je neskutečně skvostný). Ovšem narozdíl od Odysey je první filmová štace Kapitána Kirka a pana Spocka mnohem diváčtější, což se projevuje například tím, že je celý příběh o "čemusi z Neznáma" dovyprávěn do jasného konce a navíc velmi dobře pracuje s dobře známými postavami (Kirt je uvěřitelý a zábavný a Spock ještě stále neparoduje sebe sama). Prostě je to skvělej film a skvělý scifi, hymlhergot. ()
,,UHLÍKOVÉ JEDNOTKY?“ ,,MYSLÍ TÝM ĽUDÍ...“ __ Tak ku 100. výročiu narodenia Gena Roddenberryho som konečne videl prvý Star Trek. Odhliadnuc od toho, že sa jedná o ,,klasiku“, ide o film, ktorý má už svoje rôčky s radom pozitív i nedostatkov. Predovšetkým by ma zaujímalo, akej cieľovej (vekovej) skupine zamýšľali tvorcovia film určiť, ale vzhľadom na výber hercov by som povedal, že sa zamerali najmä na fanúšikov seriálu zo 60. rokov, ináč si neviem vysvetliť väčšinovú účasť hereckých protagonistov, ktorým už ťahalo na päťdesiatku a to vo filme s rozpočtom trikrát väčším, než mali Hviezdne vojny, ktoré boli spúšťačom novej vlny sci-fi. Výber nových, neopozeraných tvárí bolo preto v prípade najnovších dielov od J. J. Abramsa logickou nevyhnutnosťou. Často sa tu spomína rozvláčnosť filmu a pokiaľ jej dať za pravdu, je ju vidno najmä v tempe pohybu vesmírnych lodí akoby idúcimi tou najnižšou warp rýchlosťou. Na druhej strane treba uznať, že film je doslova nabitý rôznymi viac či menej vydarenými efektami s nepochybným neskorším digitálnym liftingom. Ako napísali iní, inšpirácia 2001: Vesmírnou odyseou je badateľná v rade scén, najmä v absolútne hypnotickom putovaní Spocka do útrob V´Gera. Takisto by som dal krk nato, že scénami Enterprise vo vnútri V´Gera sa inšpirovali filmári pri navrhovaní mimozemských technológii v Dni nezávislosti. Napriek všetkému Oscara za vizuálne efekty vyhral toho roku trikovo umiernenejší, a v tej dobe možno presnejší, Votrelec. Kto by si ho však určite zaslúžil bol Jerry Goldsmith, ktorý zložil možno najlepší soundtrack jeho kariéry, hudbu skvelo doplňujúcu obraz a rovnako dobrú aj na samostatné počúvanie. Scéna, kedy kapitán Kirk mieri v pristávacom module k Enterprise vyzerá priam, akoby bola nakrútená primárne pre hudbu než samotný dej. Podčiarknuté a sčítané: Star Trek je viac než akčným, skôr filozofickým sci-fi, ktoré by sotva divácky uspelo pokiaľ by za sebou nemalo predchádzajúce TV úspechy. (4917. hodnotenie, 276. komentár k filmu) ()
Kultovní seriál "Star Trek", který během konce 60. a začátkem 70. let získal takřka kultovní status a uchvátil tisíce fanoušků se začátkem let 80. konečně dočkal prvního celovečeráku a rozhodně to neměl jednoduché, jelikož to byla doba, kdy Lucas představil divákům svou sci-fi ságu. "Star Trek" však byl vždy o něčem jiném a možná právě proto mě osobně vyhovuje spíše Lucasova sci-fi vize. Jako všechy ostatní "startrekovské" filmy i zde většinu času strávíte na palubě vesmírné lodi. Ze začátku mi to ani nevadilo, rozjezd byl více než slušný a vypadalo to na velice zajímavou a nápaditou sci-fi. Ani mi nevadilo, že boje se odehrávají v komunikativním rytmu mezi veliteli lodi a jakékoliv akční scény byste ve filmu hledali marně. Byl bych schopen překousnout i na dnešní dobu velice směšné triky a ne zrovna strhující výpravu. Co mě však zamrzelo byl fakt, že se film ve své druhé polovině zastaví a to doslova. Vešekeré pokusy o napětí jsou pryč a celkový dojem z tohoto sci-fi kultu byl hodně rozpačitý. Naštěstí jsem si spravil chuť na druhém o dost akčnějším dílu. ()
60% - Kde se něco děje? Kde je nějaká zábava? Celý film jsem měl pocit, že ona krásná hudba Jerryho Goldsmithe je to jediné, co tento film křečovitě sune kupředu. Příliš často opakované koukání se na modýlky vesmírných lodí by se bez ní stalo dokonce nesnesitelné. Postavy mě vůbec nepřesvědčily o své opravdovosti, a myšlenka, o které tu všichni píší, se mi zdála pouze prvoplánová a vesmírný porod jsem chápal spíš jako z nouze ctnost (Kubrickova vesmírná soulož za hudby J. Strausse je jinačí kafe...). Při srovnání se Scottovým Vetřelcem (hudba též Goldsmith) z téhož roku vyjde Star Trek po všech stránkách jako chudý příbuzný. Jedná se však o započetí kultovní řady filmů, a to se počítá! ()
Galéria (61)
Zaujímavosti (32)
- Synovia - dvojičky Jamesa Doohana, Montgomery Doohan a Christopher Doohan, sa objavili v tomto filme ako komparzisti. (Nekrofil)
- Natáčelo se od 7. srpna 1978 do 26. ledna 1979 ve Wyomingu a Kalifornii. (Varan)
- Vo filme sa po prvý raz objavili Klingoni so zvrásneným čelom. Už v pôvodnom seriáli Star Trek (1966) Gene Roddenberry chcel, aby Klingoni vyzerali mimozemsky. Obmedzenia v rozpočte pôvodného seriálu však umožnili iba to, že Klingoni dostali tmavý make-up a falošné obočia. (Nekrofil)
Reklama