West Side Story

Jeden z najkrajších muzikálov americkej kinematografie, ktorému by mohol konkurovať jedine Moulin Rouge alebo My fair lady. Úchvatné režisérske spracovanie a dve diametrálne odlišné polovice - prvá časť obsiahnutá konfliktami a teatrálnou nenávisťou, no za to druhá viac sústredená na poetiku a krehkosť. Každý si príde na svoje. Muzikál plný patetických piesní z dielne Leonarda Bernsteina, pôvabná Natalie Wood, presvedčivý Richard Beymer a tragický koniec určený najmä pre beznádejných romantikov, ktorí veria v silu lásky - nič pre arogantných cynikov. (05.04.2008)

Ťažko mi je vysvetľovať a odôvodňovať, prečo West Side Story patrí do desiatky mojich najobľúbenejších filmov. Ťažko mi je pochopiť, prečo som ho nenašiel medzi tromi stovkami najlepšie hodnotených filmov. Ťažko mi bolo pred 30 rokmi vysvetliť predavačke v obchodnom dome Dunaj, aký poklad vo forme LP so soundtrackom mi za púhych 300 Kčs predáva. Pretože aktualizovaný príbeh Romea a Júlie, v ktorom vytvorila Natalie Wood svoju životnú úlohu a v ktorom boli od čias Freda Astaira a Gene Kellyho najúžasnejšie tanečné kreácie nepotrebuje pri zaraďovaní do mojej Top ten žiadne zdôvodnenie. Aj 50 rokov po premiére mám z jeho sledovania rovnako skvelé pocity, ako keď som ho videl po prvý raz. (24.11.2008)

V roce 1961 vznikl filmový muzikál inspirovaný divadelním muzikálem inspirovaný hrou Romeo a Julie od Williama Shakespearea. West Side Story. Tento muzikál zpracoval nejlegendárnější a nejtragičtější romantický příběh všech dob a převedl příběh dvou znepřátelených královských rodů do příběhu dvou znepřátelených pouličních gangů. Filmové zpracování režisérské dvojice Robert Wise a Jerome Robbins je poté jedním z nejživelnějších, nejbarevnějších a především nejlepších muzikálů všech dob, který má v sobě tu správnou muzikálovou esenci, bravurně fungující romanci a především výrazný počet ikonických a naprosto strhujících songů, které jsou navíc doprovázené bravurními tanečními čísly. Držitel Oscara za nejlepší film za rok 1961 je naprostým právem brán jako jeden z vrcholů filmových muzikálů, jehož kouzlo zároveň spočívá v tom, že o něj za 60 let vůbec nepřišel. West Side Story využívá klasické nadsázky, které muzikály využívají a zároveň přitom skutečně servíruje vysokou filmařinu. West Side Story je technicky dokonalá záležitost, která má parádní využití barev, kameraman Daniel L. Fapp zvládl živelnost na place přenést do výsledného díla a zároveň scenárista Ernest Lehman zvládl zpracovat původní muzikál do dramaturgicky uceleného a funkčního filmového zážitku, který esenci tohohle velmi náročného žánru zvládá prodat neskutečně a ve filmu tak díky té vyloženě skvělé vizuální stránce funguje opravdu vše. Už naprosto výtečný prolog naláká na jednoduše dechberoucí podívanou, která funguje i díky skvěle zvolenému castingu (Natalie Wood a Richard Beymer jsou jako hlavní pár jasná trefa do černého) a především díky faktu, že se skutečně variaci na Romea a Julii podařilo převést do moderního kabátku, který funguje. Leonard Bernstein a jeho hudba je velkým důvodem, proč tenhle film tak naprosto famózně funguje, bez té schopné režijní dvojice, dodnes strhujícímu vizuálu a všemu funkčního kolem by ale ten muzikál tak snadno nefungoval. Naprostým právem si tento film došel pro 10 Oscarů (George Chakiris a Rita Moreno si pro Oscara v kategoriích pro nejlepší vedlejší herce došli zcela právem) a naprostým právem je pořád brán jako jeden z nejlepších muzikálů všech dob a jedna z těch ukázek, jak udělat mistrovský muzikál společně se Zpíváním v dešti. Je to naprostá pecka, které se málokterý muzikál od té doby přiblížil. Naprosto skvěle balancuje mezi muzikálovou nadsázkou a vážně uchopeným příběhem, který v závěru jen člověk bez duše opustí se suchou tváří. Jednoduše muzikál za všechny prachy! PS: Nebýt COVIDU-19 by aktuálně v kinech řádil remake v režii Stevena Spielberga, kterého se tak (snad) dočkáme až v prosinci 2021, těsně po 60. výročí originálu. Těžko říct jak moc Spielberg svůj vysněný projekt zpracuje a zda se mu kvalitativně podaří vyrovnat se svému předchůdci. Ale je to pořád Spielberg! (22.12.2020)

Jako muzikál je to výborné, jsou zde skvělá taneční čísla a Russ Tamblyn navíc předvádí i výborné akrobatické kousky, které mě opravdu dostaly. Jako variace na Romea a Julii je to celkem unylé a zbytečně zdlouhavé, kdy jsem měl pocit, že by se klidně hodina mohla odstranit. Stejně vám ale nějaké písně budou v hlavě znít i dlouho po skončení. (08.04.2015)

(Viděno v kině v rámci Projektu 100) Jeden z největších audiovizuálních zážitků, jaký jsem kdy viděl. Promyšlenost West Side Story naplno vynikne až na velkém plátně, především úchvatná barevná kompozice, kdy film hýří celou paletou barev a dotváří tak jedinečnou atmosféru do sebe uzavřeného světa jedné newyorkské čtvrti. Slovní výměny jsou precizně komponovány jako taneční a pěvecké souboje, ve kterých musíte docenit přepečlivou choreografii Jeroma Robbinse. Velmi účelně je využíván střih - hudební čísla jsou snímána v dlouhých záběrech a nájezdy kamery dávají vyniknout jednotlivým tanečním i pěveckým výkonům. Celou dobu jsem si myslel, že tvůrci museli prostředí vytvořit kompletně v ateliérech, protože udělat takovouhle barevně dokonale sladěnou výpravu a přesně ji nasvítit určitě vyžadovalo dlouhou technickou přípravu, ale jak vidím, téměř vše se podařilo natočit v reálu. Klobouk dolů. Tak proč tedy ne plné hodnocení? Uhodli jste, hlavní romantická linka je natolik přecukrovaná, že by si i Limonádový Joe s chutí odplivnul. Oba protagonisté se navíc ani nesnažili dodat svým výkonům trochu přesvědčivosti, přičemž Richard Beymer je celou dobu naprosto mimo a písně přezpívané Natalie Woodové mi často trhaly ušní bubínky, takže jsem při romantických sólech raději zavřel oči a čekal na další dechberoucí kolektivní výstup při účasti vynikajících herců ve vedlejších rolích. Je to škoda, ale ruku na srdce - nebyli jste i přesto v závěru dojatí? (18.01.2012)