West Side Story

Neuvěřitelná věc. Jako bez jakýhokoliv ušklíbnutí nebo ironickýho posměšku je tohle obří film a dost vtahující zážitek i pro osobu, co nad muzikálem většinou krčí nos i celou hlavu. Držet si to tempo první půlky, hajpuju to ještě víc. Kdykoliv hrajem na komediální nebo odlehčenější strunu, bavíme se o masterpiecu. Druhá půlka pak logicky leze víc do sladkobolného trpění a Ben Horne to nemůže uhrát. Ale furt vod nakrčenýho nosu platí, že neuvěřitelná věc a zážitek jak tele. (31.07.2018)

Donekonečna vychvalovat hudební stránku tohohle filmu nemá smysl. Když se na něj podíváme jako na normální film, zůstane nám určitě vysoce nadprůměrná podívaná, ale až o tak velký zázrak nejde. Nic proti, ale Natalia Wood by asi těžko zvládla svůj pěvecký part. Chudák Marni Nixon, na tu si dneska nikdo nevzpomene. (01.04.2005)

Po prvním zhlédnutí bylo pro mě poněkud těžké West Side Story docenit, protože jsem si nebyl jistý, zda po dějové stránce převedení příběhu Romea a Julie do moderního prostředí samo o sobě stačí pro více než dvouapůlhodinový muzikál. Po druhém zhlédnutí (na velkém plátně) už mě ovšem pochyby opustily - West Side Story je totiž po stránce výpravy, kulis, barev a nasvícení na vysoké úrovni. Hudba a taneční choreografie jsou legendární. Herecké obsazení je přesné (zábavné je sledovat duo Richard Beymer a Russ Tamblyn v porovnání s jejich rolemi v Twin Peaks) a režijní uchopení Roberta Wise je obdivuhodné, když vezmeme v potaz to, že nikdy předtím muzikál nenatočil. Kostra příběhu už je tedy spíše jen vedlejším elementem a při těch vtipných a výborně napsaných dialozích na to člověk přestane myslet. Až nyní si mě snímek získal a jsem za to rád. [LFŠ 2018] (02.08.2018)

Je pravda, že na muzikály zrovna nejsem (s výjimkou Formanových Vlasů, nebo bizarního Rocky Horror Picture Show). Ale tenhle muzikál patří mezi ty skutečně kvalitní a to ani ne tak tematizací Romea a Julie (kterýžto archetyp lásky nabývá spolu s rostoucím věkem, zkušenostmi a cynismem nevyhnutelný punc pohádky). Spíše bych vyzdvihl (na svou dobu) poměrně troufalou výzvu k toleranci mezi lidmi, nehledě na barvu kůže a na jejich sociální zázemí. Vůbec celá ta demýtizace Ameriky musela stát autory beztak hodně odvahy a už za to by jim mělo patřit velké uznání. (18.03.2016)

Tohle je opravdu film z jiné doby. Už jen pět a půl minuty dlouhá orchestrální předehra místo úvodních titulků je dnes nepředstavitelná. A i v jiných ohledech muzikál předvádí, že má dost času. Základní shakespearovský motiv se dá přesadit prakticky kamkoliv a do libovolné doby, a s trochou snahy můžeme v Natalii Wood hledat Portoričanku. Hudba, písně, taneční choreografie a režie pak dokážou strhnout diváckou pozornost a překonat slabší místa jednoduchého příběhu. (02.05.2016)