Hard Boiled

Woo sa s hongkongskou produkciou, pred posratím si reputácie u fanúšikov, rozlúčil fenomenálne! Toto je maximalizovaný akčný doják, ku ktorému sa ťažko hľadá to správne vyjadrenie. Všetky predošlé snímky oplývajú určitou hranicou medzi akciou a drámou, ktorá je tu vybičovaná k totálnemu vrcholu a dojem z filmu tak ostáva v absolútnom blahu môjho filmového pojatia. Bravúrne skvost! John, mal si nás naďalej tešiť týmito peckami. Aj Chowovi by to seklo viac. 95%. (08.11.2007)

Jestliže Killer disponuje akčním drajvem a vypravěčskou poetikou, které lze slovy jen těžko popsat a vystihnout, tak pro zběsilé vyvražďovací tempo Hard Boiled ve známém vesmíru pojmenování zkrátka už neexistuje. Ale asi tak - kdyby všichni ti, kteří se příběhem nedokázali prostřílet a zůstat naživu, byli židé, jednalo by se o zdaleka nejoblíbenější snímek Adolfa Hitlera (kdyby ho měl možnost zhlédnout, samozřejmě) :D Takhle bez respektu obírat o život nejen stovky záporáků, ale i desítky nevinných, v hollywoodských konvencích takřka nedotknutelných civilistů, to prostě nikde jinde neuvidíte. Jsem sice jeden z mála, komu úplně nevyhovoval charakter závěrečné nemocniční přestřelky, která už chvílemi upadala do těžké parodie, ale úroveň prožitku filmové akce s grandiózně vypiplaným vizuálem a chytře upgradovaným příběhem "v pozadí" je přesto tak čistá a intenzivní jako v málokterém jiném akčňáku devadesátých a ostatně i všech zbylých let. (03.02.2017)

Hard Boiled je delší než Killer a přitom ještě větší procento snímku zabírají přestřelky. Tolik střílení a výbuchů neuvidíte ani v naprosté většině válečných filmů. Na jednu stranu je to dobře, neboť dialogy o přátelství Killera posouvaly někam k nechtěné parodii. Na druhou stranu to dobře není, neb, jak se říká, dobrého pomálu. Aby se nezajedlo. To se mi bohužel stalo se zdejšími střílečkami. +++++ Střílení pojímá Woo po svém, nestřídmě, naše přísloví vyzývající k jezení do polosyta nepochybně nikdy neslyšel: výstřelů tisíce, mrtvých nejspíše stovky, zničeného nábytku, zdiva, aut, dalších dopravních prostředků, oken, elektrického vedení, oblečení, elektroniky, zbraní či dopravní infrastruktury za milióny. Vybuchují věci, jež normálně nevybuchují, měkké se stává neprůstřelným, masivní nevydrží pád drobných záporáčků a zbraně v sobě mají maličké továrny na náboje. Woo s malířskou vizí si vymýšlí důvody pro natažení svých pláten na lidi určené k zastřelení, lidi, na něž hodlá malovat červenou - krví. Overaly mohou být bílé, nemocníční uniformy jsou bílé a někdo by mohl i do mouky spadnout. +++++ Padouši se zastřelí ne jednou či dvakrát, ale pětkrát, desetkrát. Každá kulka provrtávající jejich těla s nimi škubne nebo je odhodí do dáli. Nejde o krvavý balet, jak se tu s oblibou tvrdí, ale v lepším případě gymnastiku, v horším epilepsii. Nikoliv umění, ale sport, případně nemoc - obsesi. Zdálo se mi, že čím je prostředí otevřenější, tím více střihu Woo užívá. Při "dobývání" chodby si dovolí nečekaně dlouhý záběr, při velkolepé přestřelce v přístavu nikoliv. Není tu střih s rámováním závojem, který se snaží zakrýt, že v otevřeném prostředí by protagonisté neměli žádnou šanci? Že hlavní hrdina je neskutečně na ráně? +++++ Já na tyhle za vlasy přitažené prvky nejsem, okupují-li filmového času tak moc jako v Hard Boiled - ať si je v tom záměru sebevíc. Ano, i mně se řada scén líbila, nájezd (motorky + auta) na přístavní skladiště, "jezdící" prst v knihovně, melancholické mezičasy (jachetní přístav, rybaření...) i část toho všeho střílení. Těžko ale snášet zbytekt: absurdního záporáka (posedlý penězi, pak zabíjením, pak vyhazováním všeho do luftu - proč?), v knihovně připravené zbraně (proč si je zabijáci nenosí sami? Kvůli banální symbolice se Shakespearem?), potřeba vnést do děje děti (i ty jsou projevem Wooovy nestřídmosti - nestačí mu obyčejní nevinní a bezbranní, musí mít maximálně nevinné a bezbranné)... Hard boiled se dopouští hříchu obžerství a není důvod mu za to tleskat. Silné **. (19.10.2014)

Zabíjení jako umělecký koncept? Vraždění jako estetický záměr? "Komando" je oproti tomuhle pohádka na dobrou noc a něco podobného zažijete snad jen v počítačové hře, kde přepnete na mód "nesmrtelnost" + "nekonečná munice" a pálíte do všeho, co vám přijde do cesty, přičemž civilisté jsou za stejný počet bodů jako padouši. I na Honkong už je to až dost a nebýt nedávných útoků na Moskevské divadlo, nemocnici, či Beslanskou školku, myslel bych si, že film je snad z jiné planety. Jenže třeba taková výtvarná či literární historie nabízí bezpočet dnes uznávaných děl, které z násilnické tematiky vycházejí a pokud tohle dokážete překousnout (stejně jako spoustu stylizovaných nelogičností) a odpovědět si kladně na otázky z úvodu, tak vás čeká opravdu jedinečná akční jízda. (06.07.2005)

Nepamatuji si, že by někdy kolem mne ve filmu létalo více kulek a ani to, že bych se dokázal s takovou chutí smát nesmyslnému jednání většiny postav. Také nepochybuji o tom, že jsem viděl „uznávanou béčkovou klasiku", ale méně náhod a častější přebíjení zásobníků bych přeci jen uvítal, a to i za cenu menšího množství vznášejících se předmětů při nekonečných přestřelkách. (08.07.2012)