Gaia

Tohle bylo milé překvapení a je fakt, že až do nedávna, kdy vyšlo britské In the Earth by se Gaia nedala moc s čím srovnávat. Oba to jsou nově tzv. eco horory, které se teď v kinematografii budou asi dál objevovat, jelikož je příroda a její moc poslední dobou palčivým tématem ve všech koutech světa. Gaia se mi zapíše do paměti svým artovým umem a kvalitním zpracováním efektů a rovněž hutnou atmosférou. Jako uvědomělý horor to funguje velice dobře. Proto mi to i celkem uteklo, napínalo mě to a například i monstra se mi po dlouhé době někde líbila. Zaujme to i prostředím a sympatickou hlavní hrdinkou! Suma sumárum je to kvalitní a hlavně originální, svěží horor s artovými prvky, a na to se moc často nenaráží. (19.08.2021)

Já to chápu tak, že Země už toho má dost a bere si kontrolu zpátky. Nicméně to nedělá pomocí tsunami a vybuchujícíh sopek, ale zkrátka jednoduše lidstvo absorbuje. Jakkoliv nemám rád ekologické agitky, tak ten nápad se mi líbil. Vlastně si nevzpomenu, kdy naposledy jsem v posledních letech viděl něco natolik originálního. A je fajn, že se toho chopil sice nezkušený, ale evidentně talentovaný režisér. Jetsli se film může o něco opřít, tak je to vizuální stránka věci, která je naprosto úchvatná. Pro milovníky lesů je to doslova žrádlo.  Dalším plusem je  obsazení, které mi sice co do jmen nic neříkalo, ale herci prostě umí. A konečně jsou tu výborná houbo-monstra, která na mě udělala dojem a vůbec bych se nezlobil, kdybych se s nimi ještě někde potkal. Malým mínusem jsou artové hrátky, ale ty se dají i díky výše zmíněnému snadnou překousnout.  85% (30.06.2021)

K vyššímu hodnocení se nakonec uchyluju hlavně pro zajímavý originální námět, který sice chtě nechtě připomene Last of Us, ale rozvádí ho dál, resp. na něm staví svou mytologii s vírou o naplnění apokalypsy. Ale tykokso, takovejhle film z Afriky? Po všech stránkách včetně té vizuální (lehce arty, ale žádná tlačenka) není co vytknout. (21.09.2022)

Búrská mrdna na houbách aneb Smaženice z jihoafrických lysohlávek je poměrně atmosférický a krásně nasnímaný ekoteroristicko mykologický průvodce kapskými halucinogeny, propůjčující zcela nový význam výrazu „zhoubovatět“, a mnohem lépe vstřebatelný s kapkou psilocybinu v oběhu, protože jinak jí budete furt čumět na kozy a vystydnou vám halušky. Tedy aspoň do doby, dokud pipinka od těch prvobytně pospolných Piláta s Ušákem nechytne ty mykózy a nezačne kompostovatět. Poté na ní již budou mlsně čumět jen milovníci hlívy ústřičné a ostatní se mohou konečně soustředit na vyfetovaný děj. Akorát to pak hned skončí, a to prvo- i druhoplánově debilním antikonzumeristickým manifestem, u kterého by se Gréta dozajista lačně ukojila makrelou, chcíplou v ropné sqrně. (31.07.2021)

Je docela škoda, že v jihoafrických džunglích patrně neroste hadovka smrdutá. Možná by leckterým prastarým bohyním vyřešila palčivý problém a měli bychom o jednu hrozící apokalypsu méně. Interpretačně se dá Gaia chápat samozřejmě různě, nicméně objímání stromů po zhlédnutí tohoto snímků nabývá nových rozměrů. Nedávno jsem měl možnost vidět  americký horor Men, s nímž Gaiu někteří mí oblíbenci srovnávají.  Byť tu samozřejmě ( třá tajemná příroda) paralely jsou, tak si ale troufám tvrdit, že Gaia vlastně po celou dobu zůstává nohama na zemi, zatímco Men se vydává na symbolickou snovou pouť.  Men pak přes veškeré odkazy na prvotní hřích nepůsobí nijak zvlášť chlípně, kdežto Gaia je chtíčem posedlá. Osobně ji tuhle polohu pochopitelně přičítám k dobru, ale rozhodně jsem čekal větší nálož halucinogenů. Silná trojka bude stačit. (18.01.2023)