Lepší zajtrajšok

Dramatický příběh je chytře vedený, člověka zajímá, jak to scénárista a režisér zakroutí dál, a musím říct, že pro mne mnohdy opravdu překvapivě. Akční scény jsou, smíří-li se člověk s dávkou nadsázky, s níž poetika filmu pracuje, opravdu povedené a linie vývoje vztahu dvou bratrů a linie měnícího se přátelství dvou hlavních hrdinů mne oslovily vůbec ze všeho nejvíc. Malinko mi vadily přece jen trochu příliš mravoučné sentence, zvláště v závěru filmu. Určitě by prospělo, kdyby režisér uvěřil, že divákovi také něco dojde samo. (09.08.2010)

Po Hard Boiled je toto pro mě malé zklamání. Příběh se točí okolo dvou bratrů, kteří se každý vydal jinou cestou zákona. Námět dobrý, ale herec mladšího bratra je otřesný a vypadá jako mladý klučík a všechno jen kazí. Podání příběhu nebylo špatné, ale nebylo to úplně ono. Myslel jsem si, že Yun-Fat Chow bude v hlavní roli a bude to celé o něm, ale záběry a akce s ním byli nejlepší a přestřelka s květináči byla opravdu super. Tak uvidíme co nám přinese druhý díl. Horší 5* (01.07.2009)

Čeho si na hongkongských filmech Johna Woo vážím nejvíc je jeho schopnost vyprávět emocionálně silná dramata, přičemž akce (jakkoliv brilantní či krvavá) je jejich přirozenou součástí - čili nevyčnívá, nesledujete film jen kvůli ní. Lepší zítřek snad do akčních filmů ani řazen být nemá, jde tam hlavně o to drama hlavních postav. Síla přátelství a rodinných vztahů - to je to, co Woo řeší. Klasika. (29.12.2006)

Dva bratři, dva světy, epický příběh o pomstě, nápravě, cti a vztazích mezi skutečnými muži a rodinnými příslušníky, velehora citů, geniální přestřelky, kupy mrtvých (podle údajů z bodycounts.com prý 65). Jinými slovy Velká legenda hongkongských pistol-řezničin, praotec celého lexikonu žánrových stereotypů a kultovní podívaná každou kapkou uroněné krve, jejíž kořeny lze vystopovat až daleko za rozlohu omnipotentní Asie - k Peckinpahovým westernům a francouzským gangsterkám ze 70. let. Lepší zítřek byl prostě první a to je nášivka, kterou mu už nikdo neodpáře - taková je skutečnost. A já si sypu popel na hlavu, že se k většině pokladů asijské kinematografie dostávám s takovým nezáviděníhodným zpožděním! Ale dost nadbytečných tlachů. Z filmotéky se na mne usmívá zbrusu nově zakoupený Killer a odolávat je tak těžké... To pravé baletění mělo teprve přijít! // P.S. Tento mistrovský kousek doporučuji každému, kdo se zajímá o netradiční využití květináčů. (28.03.2009)

Před dávnými lety mě zaujala střílečka mezi květináči, a scéna, kdy Yun-Fat s nenávistí a slzami v očích popisuje kamarádům trpkou příhodu z minulosti. Křičel: "Musel jsem vypít jejich čůránky!!!! Rozumíš??!? Jinak by mě zabili!!!!". To se teda překladatel vyšvihl. Prej čůránky... to zní jako zpívánky. Přesto to Fat podal opravdu cool a natolik důvěryhodně, že by člověk v počítači z fleku vymazal třetinu porna. Nicméně dnes nemůžu filmu tolerovat totálně amatérskou režii, kterou Woo poprávu potvrdil i za mořem ultradebilním Živým terčem. Akční scény, vyjma výše zmíněné květináčové, jsou totálně k smíchu. Zločinci nabíhají ve skupinách a padájí pod salvou patron zásadně směřující do země, metr od nich. Očividně netrefení padají mrtví a očividně mrtví vstávají odhodlaně k dalšímu útoku a přestávají prudit pouze ve chvílích, kdy si naši hrdinové potřebují popovídat o rodinných hodnotách. K tomu ty patosácké ksichty, bratrství, náhlá procitnutí o tom, že zločin je zlý. Prostě asiaté, ať dělají cokoliv, připadají mi legrační. Dojímají se parodiemi a vůbec o tom neví. Woo je břídil a zdejší hodnotitelská elita pochopitelně rovněž. 10% (27.07.2010)