Veľká zem

Jedny blata, jeden dlouho trvající svár mezi dvěma stranami (muži), jedna (resp. dvě) osudové ženy a potom už je pouze na vašem vlastním posouzení, zda vlastnosti jako charakter a čest považujete za výrazy slabosti popř. zbabělosti (tedy činy hodny posměchu) nebo přednosti hodny skutečného obdivu. Jako třešínka(y) na dortu jsou tu potom (pro dámy) Ch. Heston resp. G. Peck, pro nás chlapy, J. Simmons resp. C. Baker. Na závěr s osob. dovětkem. Spousta lidí může namítnout, že v případě W. Wylera a jeho snímků se nikdy nejednalo o žádné „velké umění“ (a v případě The Big Country můžou padat výraziva jako „umně zfilmovaný rodokaps“), ale rozhodně si nemůžete stěžovat na jednu neoddiskutovatelnou skutečnost a to sice fakt, že by vždy (v prvé řadě) nemyslel na diváka samotného. Stejně tomu bylo v případě Bena Hura, podobně tomu bylo např. i v Prázdinách v Římě a podobné je to i v případě „Velké země“. ANO, tipujete zcela správně. Opět jde o velkolepou ZÁBAVU se všemi klady i neduhy, které však (k těmto tipům snímků) neodmyslitelně patří. Wylerovi se dá vyčítat kdeco, ale upřít mu zápal a lásku k filmu jako takovému rozhodně ne! Jeho snímky mají jednu nepostradatelnou (vymírající?) věc. Duši a s tím spojenou lidskost (člověčinu). Nebudu to zbytečně protahovat. „The Big country“ je jednoduše „The Big film“ resp. „The Great movie“, užíval jsem si každou jeho minutu (scénu) a já začínám zjišťovat (uvědomovat si), že se mi pomalu ale jistě začíná rozšiřovat osobní sbírka (na Blu-ray discích) s tímto režisérem. Pouze dodám, že se tak děje s velkým potěšením. Děkuji mistře! Ostatně o síle jeho snímků hovoří (za vše) jeden fakt. Užívám si je (při opakovaných projekcích) ještě víc, než při těch prvotních. (10.04.2012)

Tyhle stary westerny me nezajimaj, v podstate az na par vyjimek me ani westernovej zanr nijak nebere a herce, kteri tu vystupuji, taky nak zvlast nemusim, takze jedinej duvod, proc sem film pustil, bylo vysoke hodnoceni. A musim souhasit s vetsinou, je to naprosto dokonaly. Delka mi vubec nevadila, ac se obcas nic nedeje, film hezky plyne a nenudi a Gregory Peck proste nema chybu. Takze muzu v klidu tenhle film zaradit mezi me dalsi oblibene ve westernovem zanru. (20.07.2006)

Po dlhšej dobe som opäť strávil čas pri krásnom westerne, v ktorom kolty a divoké prestrelky budete hľadať márne. G. Peck je tu ako ryba vo vode, sympaťák hraje sympaťáka, navyše je to rovný a čestný chlap. Ocitol sa však medzi dvoma rodinami, ktoré sa nemôžu vystáť. Každá i vedľajšia postava tu dostáva priestor na to, aby diváka niečím zaujala, bez ohľadu na to, či je na strane dobra alebo zla. Najsilnejšia je záverečná časť, kde do popredia vystupuje konflikt otec-syn. Otec nepodareného syna a hlava rodiny Hannasseyových má tak husté obočie, že mu i Brežnev môže závidieť...Toto je jednoducho neprehliadnuteľný chlapík. Navonok možno drsný, ale v srdci správny chlap. Trochu skrátiť a je to dokonalosť sama. Jeden z najlepších westernov, aké vznikli. 90%. (12.07.2013)

Neviem sa rozhodnúť. Na jednej strane by som bol za, keby sa do filmu nezaplietla romantická zápletka, ktorá mierne brzdila napätie a čistokrvný western. Na strane druhej by však bez nej nemal film taký pôvab, harmóniu a ani by nemal čo povedať. Takže som rád, že sa to nakoniec takto vykľulo. Krásne prériové zábery, "iná", ľudská zápletka a správna dávka západných výstrelov, to všetko hlavne v druhej polke. Takže ak máte viac voľného času, určite to stojí za to. 85%. (31.08.2007)

Nikdy jsem nezahlédla Velkou zemi uváděnou mezi nejlepšími westerny, ale pro mě tam definitivně patří. Hrdinů tam nepobíhá sedm, nejsou zdaleka jen hodní, zlí nebo oškliví a nedělají to ani tak pro hrst dolarů, jako pro pramen pitné vody, zato se jim daří být zamilovaní, odvážní, namyšlení, zbabělí, žárliví, mocichtiví, skromní i obětaví, aniž by šustili papírem a aniž by během těch tří hodin sebeméně nudili. Velká země je film, na který se dívám za odměnu a to opravdu jen tehdy, když jsem byla moc a moc hodná, nezlobila jsem maminku, šéfa ani vyučující, odevzdávala seminárky včas, nevykládala trapné vtipy, nelezla přes plot, nejezdila v práci po zábradlí, nechodila spát v hodinu, kdy slušní lidé vstávají, neproducírovala se s potkanem na rameni před lidmi, o kterých vím, že jim pohled na cokoli s holým ocasem působí tachykardii, a kolegům nepředávala vzkazy místo ústně nebo telefonicky vlaštovkami skládanými z výkazů, keré ještě ani nebyly zpracované. Z toho plyne, že jsem Velkou zemi neviděla už hodně dlouho, ale i tak prohlašuji, že Velká země je holdem velkému herectví všech přítomných pánů a dam a především velkému vypravěčství velkých příběhů, kterým zaslouženě proslul William Wyler. (14.01.2008)