Veľká zem

Další neprůstřelná klasika, která mi nepochopitelně dlouho unikala a na jejíž popsání tyhle uživatelské formáty zdaleka nestačí. Opět je obdivuhodné, jak Wyler s relativní jednoduchostí hovoří obrazem a nechává vyprávět ani ne slova, jakožto spíše činy a jejich následky. Mezi skupinou ústředních postav jsou poměrně jasně rozdané karty, směřující k nevyhnutelnému konfliktu ve stylu klasických westernů, ale přítomnost nového věku gentlemanů v osobě námořníka Gregory Pecka s nimi nepředvídatelně zamíchává. Na úrovni tématu tak trpělivě dochází ke střetu cti(žádostivosti) a morálky, reprezentovaném hned na několika úrovních - jednak ve zmíněné osobě námořníka McKaye, jenž v průběhu vykonává čestné hrdinské činy vždy v utajení, neboť se neslučují s jeho morálkou (jsou totiž otázkou cti jen pro drsné muže divokého západu); jednak u loajálního majorova pohůnka Leeche, jemuž jde primárně o čest a McKayova morální spravedlnost na něj začne dopadat až po jejich tajné a smluvené rvačce; jednak u "nepřátelského" vůdce Hannasseyho, který má silně vštípené oba kodexy a jako drsný kovboj v závěru dokáže rozpoznat, že časy se mění a že je nutné vyřešit dlouho bobtnající konflikt čestně i morálně vůči okolí (a velký vliv na něj samozřejmě má aktivní šedá eminence McKay). To vše se sbíhá do nadčasové výpovědi o pronikání různých kulturních a kodexových epoch, a divák tak pohodlně sleduje zdánlivě tradiční western s tradičně rozhozenými rolemi a konflikty, který ale morálku a čest divokého západu od počátku podemlívá. A s tím ostatně souvisí i neočekávané volby na úrovni stylu, kdy Willer ty tradiční westernové motivy jako honička na koních, pěstní souboj či závěrečný duel ukazuje z velké vzdálenosti, aby podpořil jejich demýtizaci, popřípadě je před divákem skryje úplně (zmlácení ve stodole). Dodnes dokonalá ukázka toho, jak umí hollywoodský příběh vyprávět to, co se od něj očekává, a současně to celé jen tak mimochodem (ale naprosto uvědoměle a promyšleně) mezi řádky shazovat. Tenkrát na západě to možná dělá ještě lépe a revolučněji (také vzniklo v odlišné umělecké etapě), ale Velká země je jako klasičtější případ žánrového vzepření neméně fascinující. 90% (31.10.2020)

Klasika, kde nejde o prestrelky či bitky, ale tú správnu cowboyskú atmosféru. Nieže by šlo o film, ktorý budem pozerať nejako často, ale bavilo ma sledovať pozvoľný príbeh, aj keď neprichádzal s ničím originálnym (pozemky, odháňanie dobytka, znepriatelené rodiny...). Finále má slušné gule, aj keď ho v podstate očakávate... (05.09.2014)

Moc pěkně odvyprávěný příběh! James McKay (Gregory Peck) je sympaťák! A konečně vím, z jakého westernu je ta úžasná ústřední melodie! ■ Po x dalších viděních: Maximální hodnocení zasloužené. A Jean Simmons se mi líbí čím dál víc. ■ S odstupem dvou let a dalších viděních: Jeden z mých nejoblíbenějších vesternů. (26.10.2012)

Jedny blata, jeden dlouho trvající svár mezi dvěma stranami (muži), jedna (resp. dvě) osudové ženy a potom už je pouze na vašem vlastním posouzení, zda vlastnosti jako charakter a čest považujete za výrazy slabosti popř. zbabělosti (tedy činy hodny posměchu) nebo přednosti hodny skutečného obdivu. Jako třešínka(y) na dortu jsou tu potom (pro dámy) Ch. Heston resp. G. Peck, pro nás chlapy, J. Simmons resp. C. Baker. Na závěr s osob. dovětkem. Spousta lidí může namítnout, že v případě W. Wylera a jeho snímků se nikdy nejednalo o žádné „velké umění“ (a v případě The Big Country můžou padat výraziva jako „umně zfilmovaný rodokaps“), ale rozhodně si nemůžete stěžovat na jednu neoddiskutovatelnou skutečnost a to sice fakt, že by vždy (v prvé řadě) nemyslel na diváka samotného. Stejně tomu bylo v případě Bena Hura, podobně tomu bylo např. i v Prázdinách v Římě a podobné je to i v případě „Velké země“. ANO, tipujete zcela správně. Opět jde o velkolepou ZÁBAVU se všemi klady i neduhy, které však (k těmto tipům snímků) neodmyslitelně patří. Wylerovi se dá vyčítat kdeco, ale upřít mu zápal a lásku k filmu jako takovému rozhodně ne! Jeho snímky mají jednu nepostradatelnou (vymírající?) věc. Duši a s tím spojenou lidskost (člověčinu). Nebudu to zbytečně protahovat. „The Big country“ je jednoduše „The Big film“ resp. „The Great movie“, užíval jsem si každou jeho minutu (scénu) a já začínám zjišťovat (uvědomovat si), že se mi pomalu ale jistě začíná rozšiřovat osobní sbírka (na Blu-ray discích) s tímto režisérem. Pouze dodám, že se tak děje s velkým potěšením. Děkuji mistře! Ostatně o síle jeho snímků hovoří (za vše) jeden fakt. Užívám si je (při opakovaných projekcích) ještě víc, než při těch prvotních. (10.04.2012)

William Wyler opět nezklamal, ve Velké zemi se prolíná fascinace krajinou, chlapská čest a skromnost a narazíme tu i na kritiku soudobých poměrů. A rozhodně tu neplatí, že když se dva perou, třetí se směje, ale naopak trpí všichni. Rozmáchlé a nikam nespěchající westerny mám moc rád, tenhle je navíc podpořen vynikajícím ústředním hudebním motivem a oporu si našel i ve všech hercích (věčná sláva Gregory Peckovi!) Jeden z nejlepších "true-american" westernů. (22.06.2010)