Miluj svojho robota

Nejdřív ho nechce, ale musí být spolu. Pak zjistí, že je jí s ním dobře a že ho vlastně miluje. Pak se nepohodnou, odloučí se od sebe, aby se pak onedlouho znovu setkali a prohodili si pár otřepaných větiček typu „Není to něco, čemu se říká láska?“ a po melancholickém záchvěvů duší si pomyslně opět padli do náruče. *** Dějově zcela tuctový romantický film je ozvláštněn akorát netradičním sci-fi prvkem, kdežto hlavní mužský hrdina je robot, ale jinak je to pořád tuctový romantický film plný klišé. Film má v sobě mnoho zdařilých kamerových záběrů, díky čemuž se mu o to lépe daří hrát si na něco hlubokého a k závěru tuto hru pak naplno podtrhne vytrousením několika mouder tím nejjednoduchším způsobem. V první polovině, kdy se ještě daří občas diváka zaujmout kromě kamery a půvabu hlavní herečky i vtipem, jsem doufal, že snad z filmu zůstane do konce alespoň lepší průměr, ale ke konci jsem se čím dál ukrutněji v kině nudil na to, abych dal alespoň ty 3 hvězdičky. Navíc na komedii to má na můj vkus neskutečně vleklé tempo a celý film plyne bez silnější atmosféry. Pár scén (např. ta s Tomem uprostřed jelenů) se mi líbilo, ale ve výsledku zklamání, zvlášť když jsem zjistil, že to natočila režisérka, od níž se mi její předchozí film Před ranními červánky ze života Stefana Zweiga hodně líbil. Krásný plakát sliboval mnohem větší zážitek.. [50%] (20.10.2021)

„Neúspěšný pokus o komunikaci je důležitý pro kalibraci algoritmu na tvou osobu. Zprvu budu dělat a říkat věci, co budeš odmítat, ale tyto chyby budou postupně ubývat. Brzy bude úspěšnost mých výroků a činů mnohem vyšší. Brzy bude každý výstřel trefa.“ Jenže zatím Tom střílí slepými a silně skeptická až odmítavá Alma mu to dává pěkně sežrat…Lidské emoce jsou komplikované. Zvlášť ty ženské, ehm. S těmi může mít problémy i jinak dokonale naprogramovaný robot. A taky výtečně zahraný, Stevensovi jeho roli opravdu věříte. Mezi ním a Eggert člověk cítí chemii, i když je jejich vztah založený na odmítání a neporozumění. V každém případě jsem se dobře pobavil a mnohokrát se zasmál. A ačkoliv se to převážně tváří jako odlehčená „romanťárna“, ten posmutnělý akcent snímek posouvá zase trochu jinam. Závěr je možná až příliš doslovný, přesto to uvědomění si reality…má něco do sebe. Za mě solidní 4*. „O tomhle sní 93 % německých žen.“ - „Určitě víš, ve které skupině jsem.“ - „V těch 7 %?“ - „Jak jsi to tak rychle vypočítal?“ (29.09.2023)

Vidieť v tomto filme len romantiku by bolo chybné a zjednodušené. Príbeh ponúka všetky jemné nuansy a odtiene ľudskej povahy, zvykov a samotného vnútra. Je to v kontraste s humanoidom a jeho logických vysvetlení rôznych záležitostí, ktoré síce ako ľudia vieme pomenovať, ale vlastným egoizmom a neúprimnosťou sa tomu bránime, lebo nechceme poznať pravdu a už vôbec nie o sebe. Film neponúka odpovede, ale naliehavo nastoľuje otázku, či sa aj v medziľudských vzťahoch chceme spoliehať na robotov ako vedomú náhradu za človeka. (02.01.2023)

„Na všechno má vzorce, i na prsní dvorce.“ Co je lepší? Mít za manžela neživou, ale geniální plechovku, nebo živého idiota s plechovkou piva v ruce? A souloží líp umělý romantik nebo přirozený sobecký macho? Alma už ví, pro nás ostatní viz zprávy TV Nova z budoucnosti. Ze světa: V USA pokračuje právní bitva o výživné elektronkovné mezi A.I. celebritami Rodepp a Roamber, kteří nebrali vážně slib: „Navěky spolu, ve funkčnosti i při poruše, dokud nás rez nerozdělí.“ V Alabamě dav bílých kuchyňských robotů lynčoval dva černé robotické vysavače. Z domova: V Ostravě začal soud s csfd AI-uživatelem veROBal, obviněným z homorobofobie a z útoků na přehřáté elektromobily. KVÍZOVÉ ROBOKÉNKO: [][] Největším úspěchem umělé inteligence bude: A) Až AI přepíše scénář k Vetřelci, kde Ash přesvědčí Ripleyovou, že ji miluje. B) Až Ex-Machina svému miláčkovi nasadí roboparohy. C) Až Terminátor požádá lékaře o změnu pohlaví. D) Až první robošrot obdrží Darwinovu cenu. [][] Správná odpověď je... berme to vážně. Na co jsme vlastně tak pyšní, v čem máme nad AI navrch? Etika, svědomí, city? Co jiného to je než tanec neuronů v mozku, neboli od rodičů a společnosti od dětství přebírané VZORCE chování. Co máme dál? Šidítko existenciální úzkosti, čili náboženství? Výsadu smutku „být uvnitř v sobě sám,“ či snad, nedejbože, tu dopaminovou chemickou bouři, zkratující nám mozek, nazývanou láska? Kde vůbec bereme tu namachrovanou jistotu, že nás AI nikdy nemůže nahradit? Jen proto, že zatím nedokáže zpracovat a integrovat do svých algoritmů bezbřehou lidskou hloupost a sobeckost? Pět zamyšlených hvězd za to, jak přesně ťala do živého Alma, popsáním své SAMOTY. (09.04.2023)

Robotická romantika nie je moja šálka kávy, na druhej strane tým krásnym Germánkam by fakt mali stačiť len roboty. Film chce byť čiastočne komédiou a čiastočne drámou. Všetko v chlade, presne tak roboticky, že emócie privodí jedine klavírna hudba. A zároveň sa prezentuje myšlienka, že robot môže zlepšiť aj citový život človeka, čo je na hranici sci-fi až etiky. (20.09.2022)