Funny Girl

Vstupnými informáciami pred sledovaním tohto filmu bolo, že Williama Wylera považujem za veľmi dobrého režiséra, muzikál ako žáner neobľubujem, získanie Oscara nepredstavuje pre mňa relevantnú hodnotu a Barbru Streisand považujem za herečku predurčenú k audiovýstupom, aj to iba v prípade, že jej niekto napíše dobrú skladbu (napr. Memory). Film potvrdil moje obavy, pozeral som ho bez najmenšieho zaujatia, nepáčil sa mi scenár, neupútala ma ani jedna pieseň a tri hviezdičky som dal iba vďaka používaniu rýchloposunu vo chvíľach, kedy som začal byť podráždený. A vzťah Barbry s Omarom, podobne ako v inom filme s Redfordom považujem za manipuláciu s publikom. (04.01.2018)

Barbra Streisand pro mě vždycky byla neutrální. Její zpěv mě něják nebral a v těch pár filmech, co jsem s ní viděla, mě něják neokouzlila. Ve Funny Girl ale přece jen má svoje kouzlo. Ta role jí sedla. Příběh je celkem obyčejný, ale zpracovaný zábavně a na tak hrozivou délku to nenudí. Písničky jsou taky velmi dobré a některé chytlavé, takže mi budou znít v hlavě ještě dlouho. 4* (13.05.2014)

Velkolepý muzikál smíchaný ze špetek dramatu, romantiky a komedie, ve kterém září jako nejjasnější hvězda úžasná Barbra Streisand (Oscar zaslouženě!), která oslňuje jak zpěvem tak herectvím. Skvěle promyšlená a dobře provedená choreografie tanečních scén a také krásné a poslouchatelné písně a jejich texty. V první polovině filmu jsem si byl jistý, že dám plný počet, ale jelikož mě druhá polovina už tolik nenadchla (škoda!), tak dám krásné a solidní 4*. Ale i tak jde o snímek, u kterého jsem rozhodně nepromarnil čas a náhodou jsem se náramně bavil a to hlavně díky Barbře. (05.07.2010)

Barbru mám ráda pro krásný hlas i příjemný projev a upřímně úplně nechápu ty věčné narážky na její vzhled a nos, mně vždy přišla osobitě hezká a zajímavá. Tento klasický muzikál o dívce, která se snadno sžila s jevištěm, ale bohužel již hůře se svou životní láskou hýří barvami, city i pěknými melodiemi a já nemám důvod, proč mu neudělit maximum. (27.12.2010)

Pokud někomu není jasné, co je vlastně na té Barbře tak strašného, měl by se podívat právě na Funny Girl. Není to dobrý muzikál, ale za jistých okolností by byl alespoň snesitelný. Kdyby byl natočen o patnáct let dřív, mohla v roli Fanny zářit Debbie Reynoldsová. O pět až deset let dřív to mohla být Shirley MacLaineová. To se bohužel nestalo, a tak musíme vzít zavděk Barbrou. Je strašná. Má hlasový fond, má komický talent, má dokonce i svůj zvláštní půvab. Hrozné ale je, jak na to pořád upozorňuje. Ve zpěvu jsou to všechny ty afektované přídechy, přivřené oči, házení hlavou atd. V hraní přehnaně emotivní zkraty v jednotlivých scénách (často během jediné věty), aby každý viděl, jak je schopná "střídat dramatické polohy". To, co by dobrá herečka vyřešila drobnou intonační nuancí, Streisandová prodává rozmáchlým teatrálním gestem. Bohužel právě za tuto roli dostala Oscara, což ji zřejmě utvrdilo v tom, že to dělá správně. Začátek filmu (a hlavní hrdinky u divadla) je ještě zábavný a docela svěží, ale pak už to jde od desíti k pěti skrz nekonečné množství lyrických songů a zpatetizovaných banalit, jako vystřižených z Pytlákovy schovanky, ale myšlených tentokrát vážně. 30% (27.07.2006)