Reklama

Reklama

Choď a pozeraj sa

  • Československo Jdi a dívej se (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer 2

Recenzie (485)

Ampi 

všetky recenzie používateľa

Pokud chcete vidět krutosti války na území Sovětského svazu, konkretně Běloruska, mohu Jdi a dívej se doporučit. Pokud nechcete mít noční můry, tak ne. Pokud chcete vidět kvalitní film, tak ano. Pokud trpíte rusofobii a sovětofobii, tak ne. Pokud fandíte Němcům v druhé světové válce aneb velké vlastenecké válce, tak ne. I když poslední dva názory pod pojmem tohoto filmu můžete změnit. ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Konečne sa mi podarilo vidieť film, na ktorý som dlho čakal. Už som si zvykol, že čím dlhšie čakám na nejaký film, tým väčšie sú moje očakávania a tým je aj pravdepodobnejšie, že nebudú naplnené. Klimov nakrútil veľký film a hrozných dejinných udalostiach. Veľký film najmä z filmárskeho hľadiska, keď používané postupy robia z neho takmer študijný materiál. Preto ma prekvapilo, že u niektorých záberov bola prepísknutá ich dĺžka a na práci s komparzom boli zreteľné nedorozumenia. Jedno zabitie je vraždou, tisícka štatistikou. Ani sa nečudujem, že vlečenie hlavnej ženskej postavy ľahostajným Nemcom po blate bolo pre mňa silnejším zážitkom, než upálenie dedinčanov v kostole. V každom prípade považujem Klimovov film za mimoriadny a prelomový, pretože sa v podmienkach rúcajúceho sa sovietskeho impéria dokázal pozrieť na vojnové udalosti prostredníctvom hrôz, ktoré so sebou prináša a bez povinnej heroizácie. ()

Reklama

Boogeyman 

všetky recenzie používateľa

Válka je vůl. Dělá z lidí bezcitné bestie, odevzdané trosky a celkově dokáže měnit lidský charakter zcela nepředvídatelným způsobem. Myslím, že naprostá většina německých vojáků oslavujících hořící stodolu plnou ruských civilistů byli před válkou normální slušní lidé, kterým dělalo problém zabít vánočního kapra. Příběh malého Fljora, který se nadšeně přidá k ruským partizánům aby vzápětí zpoznal ty nejodpornější válečné hrůzy, včetně osobní tragédie je rozhodně jedním z nejsilnějších a nejsugestivnějších filmových zážitků jaké jsem viděl. Brilantně zahraný a zrežírovaný snímek je skvěle a výpravně natočen (kamera bezmála geniální) ačkoli jde především o komorní psychologické drama mapující dopad válečného šílenství na zranitelnou lidskou duši. Společně se Schindlerovým seznamem by mělo být povinně promítáno ve školách, snad to přesvědčí většinu dětí natolik, aby si některé z nich časem neoholily hlavu, nenavlékly bombra a nešly za sborového hailování plivat na zeď židovského hřibitova. No, kdyby ne, alespoň budou po shlédnutí těchto dvou filmů vědět o druhé světové válce mnohem víc než většina současných nácků dohromady. ()

Ajantis 

všetky recenzie používateľa

Ústřední postavou je dospívající chlapec, jenž o probíhající válce neví, stejně jako divák, téměř nic – pouze to, že „přichází Němci“ a musí přežít. Zcela chybí globální válečná perspektiva, pouze jsme jeho očima svědky hrůz způsobených procházející válkou, které ho postupně přeměňují z lidské bytosti v třesoucí se pytel masa. A po zhlédnutí filmu se mu ani nelze příliš divit, místy jde o opravdu psychotický zážitek. Všude špína, ztrhané obličeje, šílené výrazy a brilantní práce se zvukem, která náramně posiluje pocit přímé účasti a ztotožnení se s hlavním „hrdinou“. Po výbuchu bomby snad několik minut všechno přehlušuje pískot, ve zvucích prostředí (dunění, řev ptáků) se často ztrácejí hlasy okolních postav… A nádherná klasická hudba. Film je to hodně brutální, ale ve své naturalističnosti naprosto přirozený a hlavně dobře promyšlený, nejde o prvoplánový sled násilných a šokujících scén. Kašle na pseudohumanitu a vzletné řeči, ale jedním několikavteřinovým záběrem dokáže říct víc, než o co se Spielberg marně snažil desítky minut. Název opravdu trefně vystihuje obsah – jdi a dívej se. ()

Aidan 

všetky recenzie používateľa

Jdi a dívej se. Imperativ je tu na místě, protože člověku se chce zavřít oči, zacpat si uši, odejít. Válka je ukázána na dotek blízko - spolu s oním jdoucím a dívajícím se šestnáctiletým klukem je možno zakoušet hrůzu a úzkosti i vzácné okamžiky radosti uprostřed zmaru. Chtěl jsem sem původně napsat něco o kameře, hudbě a zvuku, díky nimž celek působí tak věrohodně, ale tak bych se k tomu podstatnému asi vůbec nedostal. Pitvu ať provedou jiní. Za sebe povím jen tolik, že film připomíná výpravu do pusté krajiny Žalmu 22: "Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se uprostřed vnitřností mých. Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne..." ()

Galéria (50)

Zaujímavosti (32)

  • Celý film je natáčen ruční kamerou. (Monco)
  • Nejdříve byl v plánu název filmu "Zabít Hitlera", ale jméno muselo být změněno, protože to v té době bylo považováno za nevhodné. (Poker_Face)
  • Jedním z největších problémů bylo obsazení hlavní role Fljory. Režisér Elem Klimov k tomu řekl: "Jakmile jsme došli na Fljoru, byli jsme bezradní. Věděli jsme naprosto přesně, co tohoto herce čeká, a báli jsme se, aby to, co ve filmu prožije, nepoškodilo jeho psychiku. Ale nebylo jiné cesty. Zkoušeli jsme desítky chlapců, až jsme vybrali Alexeje Kravčenka. Ale hned nastal další problém. Jeho matka nesouhlasila, měla obavy, že film chlapce poznamená. Hodně nám při práci pomohli psychologové a Alexejova matka se často účastnila natáčení. To nám mnohé usnadnilo. Když se pak Alexej viděl na premiéře, říkal, že měl pocit, jako by viděl někoho jiného." (NIRO)

Reklama

Reklama