Reklama

Reklama

Choď a pozeraj sa

  • Československo Jdi a dívej se (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer 2

Recenzie (483)

Adrian 

všetky recenzie používateľa

Choď a pozeraj sa - názov filmu, ktorý presne kopíruje aj samotná kamera a skrz ňu aj pohľad na genocídu očami dospievajúceho chlapca. Prerod jeho detskej "naivity" v ľudskú trosku so šialenstvom v očiach z hrôz naokolo zažíva rovnako intenzívne aj samotný divák. Pohľad jeho očí ku koncu filmu je niečo, čo vo mne bude ešte dlho rezonovať. Výborná práca so zvukovou stopou (dnes už osvedčene fungujúci kontrast drsných scén v pozadí s klasickou hudbou, ako aj zvýraznenie vnútornej agónie používaním rytmického dunenia zvuku s nízkou frekvenciou kmitu) a na city permanentne útočiaca sonda o zverstve vojny a genocídy. ()

Flipnic 

všetky recenzie používateľa

V dnešní době se jedná z mého pohledu spíše o takový polodokument o hrůzách Hitlerovy vyhlazovací války ve východních státech a zejména v Rusku. Do poloviny filmu se v podstatě nic zajímavého neděje a film docela nudí. Divák si ale pomalu a jistě navyká na jeho "polodokumentární" vizuální efekt. Vše je jako by skutečné, kolem nás, příliš realistické ... Od poloviny jsme pak svědky v podstatě jen dvouch důležitých událostí, a to vyhlazení jedné z vesnic, upálení obyvatelstva v místním kostele a v podstatě syrového a realistického zpracování likvidace obyvatel a řádění nacistů a jejich přisluhovačů. V další scéně jsme svědky dopadení "likvidační jednotky" partyzány a mírné ruské propagandy (odhození hořící louče do vody ...). To vše vnímáme, nebo alespoň se film o to snaží, očima mladého, nezkušeného chlapce v pubertě, který nastupuje jako odhodlaný partyzán na počátku filmu a končí jako psychicky vyhaslá lidská troska ... Film jednoznačně není pro slabé povahy, to rozhodně není. Na druhé straně nese obrovskou a téměř nezkreslenou výpověď o tom, co se na východě za II. sv. války dělo. A to by měl zřejmě v jistém úseku svého života vidět každý člověk povinně ... Upalování civilistů ve stodolách a kostelích a masové popravy byly běžnou Hitlerovou rutinou, kterou využívaly německé vyhlazovací jednotky před tím, než byly zavedeny sítě vyhlazovacích koncentračních táborů... Tento film vám přesně ukáže, jak takové hrůzy probíhaly a vypadaly. Ukáže opravdovou skutečnost, realitu, žádnou smyšlenku ... události, na které by nikdy nemělo být zapomenuto. A navíc vám to ukáže tak, jako by jste v tomto pekle přímo byli. Špičkové ztvárnění, herecký výkon hlavní postavy, strašlivá a tísnivá atmosféra ... peklo na zemi... ()

Reklama

-bad-mad-wolf- 

všetky recenzie používateľa

Ne všechno se mi na první dobrou líbilo, ale i potenciální nedostatky tu mají nakonec svůj účel. Film je ohledně svého sdělení hodně názorný a rád využívá extrémy (včetně detailů, jakým je např. nacistický boss, mazlící se během masakru vesničanů s roztomilou opičkou), takže těžko např. Fljorův vyděšený, křečovitě strnulý výraz považovat za herecký přepal. Kravčenko tu nepředstavuje ani tak konkrétní roli, jako spíše přímou vizualizaci hrůzy, kterou do člověka nacistické peklo zasévá. Pátou hvězdu u mě nakonec vyhrála sekvence už z první půle. Když Fljora krátce po bombardování utíká do rodného domu a nachází ho opuštěný, přičemž všechno kolem naznačuje, že je něco silně v nepořádku, je celá scéna ve své přízračnosti a předtuše čehosi zlého neuvěřitelně sugestivní. Pak stačí to cosi na pár vteřin zahlédnout... Jeden z nejlepších (proti)válečných filmů a přesně ten typ zážitku, který je intenzivně brutální, aniž by byl přehnaně explicitní . ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

„TU JSEM VIDĚL, JAK BERÁNEK ROZLOMIL PRVNÍ PEČEŤ A SLYŠEL JSEM, JAK JEDNO Z TĚCH ZVÍŘAT ŘÍKÁ HLASEM HROMOVÝM: JDI A DÍVEJ SE...“ /// Tak to mě kurva fakt nenapadlo, že v pětaosmdesátým natočej Rusáci takovejhle art. Válečnej. Často mám pocit, že mi z těch zvuků a děje, kterej se změní v poslední hodině na německý zvěrstvo, jebne. Jsem rád, že jsem na vlastní kůži pochopil, proč Alexej Kravčenko hrál v Nabarveným ptáčeti. „Jdi a dívej se“ s ním má totiž hodně společnýho. I tady chlapec ujde kus cesty. Ovšem tohle je v první řadě artový psycho, proti kterýmu je „Ptáče“ líbivej biják. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Návrat do Chatyně“, kterou v roce 1972 napsal Alěs Adamovič, neznám. 2.) Slyšel jsem, že prej zaválky vobčas shořela nějaká vesnice. 3.) Thx za titule „fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()

Jhershaw 

všetky recenzie používateľa

Možná se takovým filmům říká podobenství. Příběh založen na skutečných událostech a scény "jako ze života za války" jsou prokládány momenty jako by ze snu nebo absurdního divadla. Chování chlapce i celý vývoj filmu nemá žádnou soudržnost a v celku nedává žádný smysl. Někteří zde mohou spatřit umění, poetiku, intenzivní emoce. Já měl co dělat, abych u filmu usnul jen dvakrát. ()

Galéria (50)

Zaujímavosti (32)

  • Když zkoušeli při konkursu Alexeje Kravčenka, tak musel improvizovat. Řekli mu, aby si představil, že jeho matka leží na lůžku a umírá a něco jí řekl. Kravčenko najednou začal brečet. Štáb řekl stop a o tři dny později měl Kravčenko schůzku s režisérem Klimovem. (Monco)
  • Jedním z největších problémů bylo obsazení hlavní role Fljory. Režisér Elem Klimov k tomu řekl: "Jakmile jsme došli na Fljoru, byli jsme bezradní. Věděli jsme naprosto přesně, co tohoto herce čeká, a báli jsme se, aby to, co ve filmu prožije, nepoškodilo jeho psychiku. Ale nebylo jiné cesty. Zkoušeli jsme desítky chlapců, až jsme vybrali Alexeje Kravčenka. Ale hned nastal další problém. Jeho matka nesouhlasila, měla obavy, že film chlapce poznamená. Hodně nám při práci pomohli psychologové a Alexejova matka se často účastnila natáčení. To nám mnohé usnadnilo. Když se pak Alexej viděl na premiéře, říkal, že měl pocit, jako by viděl někoho jiného." (NIRO)
  • Natáčelo se 9 měsíců. (Monco)

Reklama

Reklama