Jdi a dívej se
Idi i smotri
Come and See
Come and See
Réžia:
Elem KlimovKamera:
Alexej RodionovHrajú:
Alexej Kravčenko, Olga Mironova, Ljubomiras Laucevičius, Vladas Bagdonas, Jüri Lumiste, Vasilij Domračev, Adolf Hitler (a.z.), Viktor Lorenc (viac)Obsahy(1)
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (485)
Zverstva vojny v tom najrealistickejsom náhľade. Dokonale herecké obsadenie na cele s mladym Fljorom. Scéna upalenia miestnych v kostole sa mi navždy vryla do pamäte a vzápätí scéna ako sa s Fljorom fotia nemeckí vojaci s pištoľou u hlavy ma definitívne zložil. Hnus, ktorý treba vidieť. 5*. ()
Neviem či som to len ja, neviem či nebudem upodozrievaný z panslavizmu a neviem, prečo sa udalosti odohrali tak, ako sa odohrali, no tento film vo mne niečo vzbudil, a to jeho obrazmi povedomej prírody, povedomých obydlí a povedomých tvárí. Stredná a východná Európa to nemala za druhej vojny jednoduché, a niekde tu sa odohrávali jedny z najväčších zverstiev v histórií ľudstva. Slovania sú pre mňa taká malá enigma, kopec podobného a nemálo rozdielneho, po väčšine času na pospas okolitým veľmociam. Aj na vzdory rozdielov, mi prišli kulisy tohto filmu blízke, ako by mi boli určite blízke aj scenérie Bieloruských dedín okolo roku 1943. Až kvázi komorné úvodné scény z dediny, či neskôr malého partizánskeho tábora dotvára ešte chlapčenská perspektíva hlavného hrdinu, no po desivej návšteve domova dej postupne až doslova skĺza do blata, zverstiev a šialenstva, ktoré navždy zmenia tento chlapčenský pohľad. Scény sa menia z komorných na obsiahle otvorené priestranstvá, ktoré sú čoraz viac vyplnené utrpením čoraz väčšieho počtu ľudí, pričom vyvrcholenie je asi tou najskľučujúcejšou scénou v akomkoľvek vojnovom filme. A ako bola pre mňa povedomá príroda zahalená dymom, povedomé obydlia v plameňoch a povedomé tváre obrátené v popol, ostal už len pohľad chlapca, na ktorom už nie je nič chlapčenského. ()
Sovětský klenot o hrůzách války a ničení lidského ducha v krásně zelené krajině. ()