Stratení na Sibíri

Pominu-li příšerný dabing, který připomínal Troškovy letní taškařice 3. kategorie a ne film na vážné téma, celkový dojem je dosti žalostný. Kromě pár osamocených scén film nevzbuzuje ani strach ani znechucení nad Stalinovou tyranií nebo nad gulagy samotnými. Natož pak sympatie k hlavnímu hrdinovi. Chvílemi jsem netušila, jestli nekoukám na parodii. Zatím jediný dobrý film o ruských gulazích, který jsem viděla, bylo německé Bílé peklo režiséra Martinse. A samozřejmě Doktor Živago režiséra Davida Leana. Ačkoli ten není tak docela o gulagu. (27.06.2012)

Nečekal jsem od toho mnoho a byl jsem z toho nadšen a odrovnán! Problematika gulagu a komunistických zločinů nejen v SSSR mě hodně zajímá. Není tomu dlouho, co jsem dočetl Souostroví gulag (film je hodně inspirován) a musím konstatovat, že věrněji přenést obludnosti sovětských lágrů na filmové plátno asi převést nešlo. Hlavní hrdina je až neuvěřitelně autentický. Závěr filmu, kde jsou vyjeveny dva alternativní konce hlavního hrdiny, či třeba změna jednoho z „relativně lidských bachařů“ na bezcitného vraha (díky ženské) mě hodně dostal. Záběry z Kolimského lágru, s x pryčnami nad sebou byly hodně děsivé. Mírně mě rušilo někdy až příliš „opičí“ ztvárnění kriminálních-zlodějů, ale možná to tak bylo… Silný zážitek a 5 hvězd. Jen nechápu, jak mi tento film mohl unikat tak dlouho. (29.04.2010)

Tak realistické, přirozené, kruté a taky originální. Film Vám ukáže příšerné a strašlivé záběry z prostředí sibiřského lágru. Hlavní hrdina bojuje s dozorci, nemocemi, ale taky s největší chátrou světa, se zloději, vrahy a práskači. I v tomto hnusném prostředí nám film ukáže, jak silná může být vůle žít a jak je těžké přežít v takových hrozných podmínkách. Neočekával jsem moc a bylo to možná lepší než kdybych očekávat hodně, páč se dostavilo milé překvapení. Na tenhle film se jen tak nezapomene. (31.08.2011)

Ačkoliv věřím, že skutečnost byla ještě o dost horší, i tak tenhle film ukazuje s velikou dávkou syrovosti a mrazivé působivosti zobrazení nelidských životních podmínek vězňů ve stalinistických koncentračních lágrech - gulazích. Hlavní hrdina - britský archeolog, uvězněný bez zjevné příčiny (jak bylo ostatně v Sovětské říši zvykem) - se musí vypořádat nejen s perzekucí ze strany dozorců, kteří byli neomezenými pány nad životem a smrtí každého uvězněného, ale také bojuje o život s těmi nejhoršími kriminálníky a vrahy za strany vězňů. Jeho přerod z muže s vizáží salónního džentlmena ve vyhublého a okolními vlivy otřískaného mukla je úžasný. Je také čitelně ukázáno, že političtí, neprávem odsouzení vězni, byli v gulazích považováni za mnohem horší sortu lidí, než ti nejhorší vrazi a násilníci. Nechybí ani tragická love story hlavního hrdiny s táborskou ošetřovatelkou. Před několika lety uvedeno na ČT2, v případě opakování je tenhle působivý film jasnou volbou. (15.01.2005)

Silný ruský kafe. Oceňuju, že osazenstvo gulagu není idealizováno a vězni si jdou navzájem po krku, aniž by je k tomu někdo nutil, naopak šéf gulagu působí lidsky až slabošsky (přitom ale svou práci perfektně zvládá) a v necitelnou zrůdu se postupně uvěřitelně změní až ve finále. Anthony Andrews s odstátýma ušima a ztrápeným pohledem je výborný. Zpomalený závěrečný záběr z večírku u šáha, kde propuštěného hrdinu straší přízraky těch, co zůstali v gulagu, nezapomenutelný. (19.02.2011)