Ztracený na Sibiři
Zatěrjannyj v Sibiri
Lost In Siberia
Obsahy(1)
Realisticky stvárnený príbeh o hrôzach stalinských gulagov je nielen verným zachytením čiernej etapy európskych dejín, ale aj humanistickou výpoveďou o dôstojnosti človeka v nedôstojných podmienkach. Film stavia na silnom a jednoduchom vyrozprávanom príbehu bez experimentovania s výrazovými prostriedkami, na mnohovrstevne koncipovaných charakteroch postáv a na neustále v ovzduší visiacej a skľučujúcej atmosfére diktatúry. História anglického archeológa omylom uneseného sovietskou Čekou z Iránu a z dôvodu falošného obvinenia zo špionáže odsúdeného do stalinských lágrov. Európska téma, ktorá mapuje dejiny celého kontinentu, nielen Ruska, ale aj celého bývalého východného bloku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (63)
Úděsný snímek o bolševické zrůdnosti. Nejhroznější je zjištění, že u téměř všech zůčastněných už zdaleka nejde o nějakou ideologii, víru, ale že v nich, opravdu v nich, unitř a skrz naskrz, převládly sadismus, cynismus, ztráty zábran znásilňovat, vraždit... U vězněných i věznitelů bylo normou zařadit se do vzteklé smečky, mnohdy ne kvůli snaze o přežití, ale pro skutečné vnitřní uspokojení. ()
Či už fašistické koncentráky alebo komunistické gulagy, totalitná moc sa vždy potrebovala takto chrániť. Po sovietskej perestrojke a revolučných rokov v strednej Európe i Rusi pociťovali potrebu sa umelecky vysporiadať zo svojou minulosťou. Vznikol zaujímavý príbeh, kde sledujeme osudy troch postáv - britského archeológa Andreja obvineného zo špionáže, lekárky Anny a dievčaťa Lilky. Sugestívne a pochmúrne poňatie filmu s dávkou nenávisti a zobrazení neľudských podmienok v gulagoch, kde neustále dýcha za chrbtom smrť, ostro kontrastuje s ľudskosťou, nádejou a láskou. Film sa vyznačuje charakteristickými dialógmi a ruským naturelom na aký sme zvyknutý zo starších filmov ( predpokladám, že si to tvorcovia ani neuvedomili - súčasné ruské filmy sú už viac zamerikanizované ) a hoci mi to sprvu vadilo, napokon som to ocenil. ()
Tento film je falešným pokusem o ztvárnění hrůz stalinistického Sovětského svazu a tragédií lidí uvězněných v stalinistických gulazích. Film se snaží být natočen syrově a emocionálně zároveň, nicméně do konce není dotáhnut ani jeden z těchto dvou aspektů. Režisér chtěl ukázat, že i v nekonečně nelidských podmínkách člověk, chce-li, dokáže zůstat člověkem - toť ona milostná scéna, kdy se Angličan s doktorkou jen tak dotýkají a nanejvýš se letmo políbí. Režisér chtěl do filmu zakomponovat určitou dávku poetiky, což se prakticky vůbec nedaří a ve filmu tento pokus vyznívá dost sebeparodicky. Vlastně celý film působí dojmem, jako by chtěl zlehčit a parodovat onu hrůznou dobu. K tomu mu perfektně pomáhají skutečně tupé herecké výkony (jestli se o hercích dá mluvit), které jsou umocněny doslova čínským stylem hraní - gestikulace z komediálních kung fu filmů, skutečně chabé dialogy a vše podtrženo mimořádně tragickým českým dabingem. Ruské filmy - vzhledem k intonaci - je prostě lepší sledovat v původním znění. Mohu tedy říct, že jsem se opravdu nemohl dočkat, kdy konečně film skončí. A když skončil, rozlila se blaženost. Blaženost, že toto peklo nemusím už dál snášet. POZNÁMKA: Vysoké hodnocení zdejších uživatelů je skutečně zarážející. Na druhou stranu ale vím, že i ti rádoby odborníci, kteří dokáží filmy hodnotit i po technické stránce a dokáží k filmu vyprodukovat neobvyklé množství odborně vypadajících slov, prostě těmi odborníky nejsou. Protože pokud mi někdo napíše, že je toto neobyčejně chytlavý lidský příběh, tak já říkám, že buď to tento člověk píše jen proto, že neobyčejně chytlavé lidské příběhy americké kinematografie nemá rád, protože jsou americké anebo chce být moderní svým názorem upřednostňující ruskou kinematografii anebo prostě se chce zalíbit vysokohodnotícím. Ať tak či onak, hodnocení tohoto filmu zařazuji do složky Velký omyl. ()
akási novodobá filmová podoba solzenicynových suostroví. Pravdu povediac keby rusi nehrali rusov, a anglican keby nehral archeologa, nebolo by to také presvedčivé. Veľmi silný film zamerany ani nie tak na samotný príbeh a le na prostredie v ktorom sa to všetko odohrávalo. Puosobivý obraz z prístavu kde väznov vynáašal žeriav do lode v akomsi koši ako zdochnuté ryby, a v pozadi bol nadzivotnej velkosti ma bilborde marsalisimus so zdvihnutým prstom. Milovníkom nedávnej historie Sovietskeho zväzu a vyznávačom socialistického režimu vrelo odporúčam . ()
Pominu-li příšerný dabing, který připomínal Troškovy letní taškařice 3. kategorie a ne film na vážné téma, celkový dojem je dosti žalostný. Kromě pár osamocených scén film nevzbuzuje ani strach ani znechucení nad Stalinovou tyranií nebo nad gulagy samotnými. Natož pak sympatie k hlavnímu hrdinovi. Chvílemi jsem netušila, jestli nekoukám na parodii. Zatím jediný dobrý film o ruských gulazích, který jsem viděla, bylo německé Bílé peklo režiséra Martinse. A samozřejmě Doktor Živago režiséra Davida Leana. Ačkoli ten není tak docela o gulagu. ()
Galéria (19)
Reklama