Réžia:
William WylerKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Herbert StothartHrajú:
Greer Garson, Walter Pidgeon, Teresa Wright, Dame May Whitty, Reginald Owen, Henry Travers, Henry Wilcoxon, Christopher Severn, Clare Sandars, Brenda Forbes (viac)Obsahy(1)
Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (41)
Celý film je velmi pohodový, obsahuje spoustu příjemné romantiky a decentního humoru. Postupně se však začne válka dotýkat i hlavních postav, a to čím dál častěji, silněji, stále víc jde ze snímku cítit nástup dramatu. A na konci diváka čeká emoční maximum…a také řádně propagandistický závěr (dodatek pod The End je dost mimo mísu), který publikum už docela nepokrytě citově vydírá. Ale i přes tuto ne úplně zvládnutou tečku a určitou naivitu, která provází snímek po celou jeho dobu, jde o velmi dobrý film, který si zaslouží silné 4*. ()
Konecne genialny vojnovy film, Anglicanka napriek doliehajucej hroze WWII nadalej pestuje ruze, a snazi sa mat co najobycajnejsie dialogy- WWII je uz notoricky znama vec, vznikli 1000ce knih /kvalitna literatura/, 1000ce filmov /niektore i kulty nadcasove/ a snad miliony clankov. Takze radsej som bral tie obycajne dialogy, napokon Wyler mal pravdu, i pocas najbrutalnejsich bojov WWII jestvovali v Europe oazy kludu a pokoja - Portugalsko, island, Svedsko, z obcianskej vojny sa spamatavajuce Spanielsko uplne obisli boje 1939 - 45, ale aj Irsko bolo kludne a pohodove. S absolutnym hodnotenim nevaham . 100 % ()
Jako (proti)válečné drama či oslava nezdolné ženské síly funguje Paní Miniverová výborně, ale jakmile dojde na propagandu (která z filmu místy doslova kape v koncentrátu - není se však čemu divit s přihlédnutím k době vzniku), jako bych koukal na dočista jiný snímek. Podstatně méně zajímavý, nutno dodat. Rozhodně stojí za podívání, což tehdy stvrdila i Americká akademie filmového umění a věd několika Oscary, včetně toho hlavního. ()
Další oskarovka za mnou. Paní Miniverová je celkem obyčejný film. Sledujeme obyčejnou anglickou středostavovskou rodinu, která žije obyčejný život. Matka a otec před sebou vzájemně tají zbytečné nákupy, malé děti zlobí, starší syn se nejprve pohádá a potom zamiluje do vnučky místní lady, kterou zlobí obyčejný nádražák, co si dovolil s ní soutěžit při výstavě růží. A do života jim pomalu, ale jistě zasahuje válka - manžel se stává říčním dobrovolníkem, syn rukuje k letectvu, občas přijde nálet, občas silná scéna (německý voják, bunkr, závěr v kostele). Abych přiznal, celou dobu jsem čekal, že dojde k nějaké tragédii a když došlo, bylo to stejně nečekané. Paní Miniverová není strhujícím pětihvězdičkovým dramatem, je to celkem obyčejný film, ale v té obyčejnosti a autenticitě (natočeno v době, kdy nikdo netušil jak válka dopadne) má překvapivou sílu. Oskara celkem chápu. ()
Vôbec sa nečudujem, že u amerického publika spôsobil tento film taký poprask. Na prvý pohľad ide síce o takú klasickú vojnovú melodrámu s častým klišé, no medzi riadkami je toho podstatne viac. A to čo je medzi riadkami útočí na city diváka plnou silou, hlavne scéna z bunkru a deťmi bola z tohto pohľadu veľmi silná, na také niečo vnímavejšia a citlivejšia povaha len tak nezabudne. No popritom sa nezabudlo ani na občasný humor a hlášky, ktoré ani po rokoch nestratili nič zo svojho kúzla. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Galéria (56)
Zaujímavosti (11)
- V roce 1943 byl snímek převeden také do rozhlasové podoby. (Terva)
- Greer Garson si vzala Richarda Neye, ktorý hral vo filme jej syna. Bol o dvanásť rokov mladší. (fishki)
- V roce 2009 byl film zařazen do Národního filmového registru jako kulturně, historicky a esteticky významný a určený k zachování na věné časy. (Terva)
Reklama