Deathstalker II – Duel Titánů

Megalaciný fantasybéčko se suprovym českym dabingem a rozkošně debilní synťákovou hudbou. Hlavní hrdina má dobrý hlášky a je tam spousta spoře oděných slečen. Největší prdel byl boxerskej zápas s megabachyní a dokonce tam hráli na trubky motiv z Rockyho. No prostě to bylo mnohem lepší, než jsem čekal. Hlavně díky tomu, že se to nebere vážně a je to fakt docela zábava. Samozřejmě to JE laciná sračka. (29.07.2010)

Tenhle skvost si mě našel ve dvanácti. Je mnohem lacinější než jednička, ale mnooohem zábavnější. Hlavní hrdina (i zloduch) opravdu umí šermovat, pěkná syntezátorová hudba (někteří kritici ji nesnášejí), laciný fóry (telefonování přes kaluž je skvělý) a zkažený záběry na závěr. Sice je do filmu střihnuto pár záběrů z jedničky (jinak natočený a poznáto i dvouletý děcko) a jedna kulisa slouží pro čtyři různy stavení (co sem jen napočítal). Pokud tenhle film berete vážně, nemáte rádi blbý filmy a céčka (B by bylo moc pochvylný), i když se nebere vůbec vážně (např. věštící scéna), tak jediný hodnocení je odpad. Ale pokud se dokážete povznést tak se budete královsky bavit. (18.03.2003)

Actually, má to své kouzlo. Ne jako nechtěná parodie, ale jako dosti zábavný zástupce velmi nepočetných žánrovek. Levný, ale zábavný (krev a full frontaly included). Ne, první Conan to není, ale než jeho pokračování bych si tohle dal znovu s mnohem větší chutí. Plus, herec hrající tu Deathstalkera je vážně hodně velký sympaťák, mnohem lepší než guma v prvním díle. 7/10 (26.04.2013)

Pozor! Tady už se dokonce i vtipkovalo a bojovalo v ringu! Co to teda je? Parodie? Stalker zašel po prvním díle asi na plastiku, že to je uplně jinej levnej herec. Princezna co je posedlá jeho ptákem, pak nějaký rádoby fantasy stuffs jakože nějaký monstra nebo co to tam v pozadí se kymácelo, lesy, meče, šerezáda a opakující se sloka z hudby celej ten zasranej film. (27.01.2019)

Jeden z mnoha béčkových „sword and sorcery“ filmů 80. let, který se ovšem (na rozdíl od prvního Deathstalkera) nebere ani trochu vážně. Známý béčkař Jim Wynorski si zjevně uvědomil velmi omezené možnosti extrémně nízkého rozpočtu, a tak to celé vzal s humorem a se snahou natočit co nejblbější a nejabsurdnější film co to jen jde. Špatné herecké výkony a laciná výprava (která se jen velmi vzdáleně podobá poutavým plakátům Borise Valleja) mu tedy hrají do karet a výsledek je zábavnou taškařicí, která vcelku úspěšně paroduje mnohá žánrová klišé. (20.06.2015)