Dlouhá míle

Před Adamcem musím smeknout klobouk, protože tohle v mých očích předčilo i jeho kultovní „Sanitku“. Pomalu se rozjíždějící, ale každou epizodou víc a víc gradující drama z prostředí vrcholového sportu, s perfektně padnoucími herci (tedy až na ženské postavy, protože jsem naprosto nechápala, co Skopal s Vašutem na „své“ Lence vidí), údernou hudbou a dojemným příběhem. Jen mě trochu mrzelo, že postava Jana Čenského neměla vlastně zase takový prostor a přátelství Ondřeje s Michalem (proklamované i v titulkové písni) se divák dočkal o dost později, než by čekal. Přesto zážitek, který si ráda při nějaké repríze zopakuji. Silné 4*. (28.05.2020)

Na tomto seriálu se mi líbílo, že 1) namísto obvyklých 55 minut měl každý díl přes hodinu a zároveň měl sympatických 6 dílů namísto stupidního počtu 13, 2) umožnil nahlédnout do zákulisí, jak se vybírají účastníci mítinků, co musejí partneři/partnerky sportovců/sportovkyň vydržet, 3) jaký dopad jednání sportovců má na jejich blízké (za toto odkrývání pokrytectví jsem byl velmi rád), 4) podobně jako Rocky ukazoval nutnost se nevzdávat, 5) měl skvělou hudbu včetně závěrečného Křížka (inu Karel Svoboda...). (27.07.2011)

Pan Adamec uměl, avšak zřejmě to nějak zapomněl! Sváťa Skopal, byť ho moc nemusím, zřejmě v životní roli. Kupodivu celkem sympatický, až na úlet s tou trapnou Slověnou, Jan Čenský! Zajímavá role pro Petra Čepka, to byl vážně velice flexibilní herec. Nezapomenutelná scéna ze Strahovského tunelu a skutečně hrůzu nahánějící Vladimír Salač, ze kterého se nakonec vyklubal spisovatel! (21.02.2012)

Ještě než se režisér Jiří Adamec umělecky naplno rozvinul v režírování estrád a ,,zábavných" pořadů na Nově a než různé ty Cesty domů a Pojišťovny štěstí odhalily jeho skutečný talent, natáčel kdysi před sametovou revolucí řemeslně kvalitní, byť mnohdy na ideologickou objednávku vznikající televizní seriálové projekty (vzpomeňme především propagandou skrz na skrz prosáklé Rodáky, ale i dobovou ideologií mírně čpící Sanitku). Dlouhá míle pak vlastně v ohlédnutí rekapitulujícím jeho uměleckou tvorbu patří k tomu nejlepšímu, co tento tvůrčí duch kdy natočil. Pokus o vhled do psychologie vrcholového sportu podpořený řadou ucházejících hereckých výkonů (ale i sportovních - kupříkladu sekvence z posilovny Svatopluka Skopala či inscenované záběry z atletických závodů, které vypadaly hodně autenticky), trochu překvapivý casting a tři zajímavé skupiny herců - skuteční charakterní herci (autentický Čepek, Radoslav Brzobohatý, ale koneckonců i představitel hlavní role Svatopluk Skopal...), režisérovi oblíbenci (především Jan Čenský obsazený už ve Zkouškách dospělosti) i herci-neherci a nakonec i herečtí bafuňáři (Petr Haničinec, Jan Teplý ...), kterým jsem jejich hrdiny vlastně věřil ze všeho nejvíce, protože v podstatě nikdy nic jiného než bafuňáře nehráli... Jiří Adamec prostě umně kolaboroval jak s minulým režimem, tak i s tím současným. Všichni komentátoři, kteří si tady na čsfd tak často stýskají nad tím, jaké že se dříve před rokem 1989 točily duchaplné seriály a co že se točí dnes, by si měli uvědomit, že je všechny točí dokola stále jeden a tentýž člověk... (09.08.2011)

Vynikající seriál, oficiálně si sypu popel na hlavu za to, že jsem za nejlepší Adamcovo dílo považoval Sanitku, Dlouhá míle je minimálně na stejné úrovni a hlavně absolutně bez politky, když to člověk srovná např. s Poslední sezonou kde také byla jakási snaha o podobné téma, tento Adamcův seriál vyhrává přesně tam kde onen hokejový epos naprosto selhal, tj. 1) Ve Dlouhé míli jde primárně o sport a ne o rodiné poměry údržbáře stadionu, drogově závislou přítelkyni sázkaře a podobné nesmysly, 2) Samotný sport vypadá velmi autenticky, včetně plných stadionů, sportovních komentářů, tréninků apod., 3) Chování postav je věrohodné, uvěřitelné a výborně zahrané a konečně 4) Seriál dokáže diváka naprosto pohltit a fandí hlavnímu hrdinovi podobně jako tomu je třeba u série Rocky. Podotýkám, že už vůbec nemohu srovnávat s naprostým brakem, který se dnes natáči v příšerných kulisách a který je celý založen na partnerských rošádách ve stylu "škatulata, hejbejte se". Adamec dnes bohužel točí právě toto a bohužel to pořád lidé sledují. Právě u seriálů je přesně vidět, že před rokem 89 šlo spíš o kvalitu, jedinou vadou na kráse sice často byla propaganda, dnes jde ale prakticky výhradně jen o bezhlavé honění sledovanosti. Jinými slovy...kdo chce dnes vidět něco pořádného, musí chtě nechtě zašmátrat v archivu. (24.05.2009)