Dlouhá míle

Ještě než se režisér Jiří Adamec umělecky naplno rozvinul v režírování estrád a ,,zábavných" pořadů na Nově a než různé ty Cesty domů a Pojišťovny štěstí odhalily jeho skutečný talent, natáčel kdysi před sametovou revolucí řemeslně kvalitní, byť mnohdy na ideologickou objednávku vznikající televizní seriálové projekty (vzpomeňme především propagandou skrz na skrz prosáklé Rodáky, ale i dobovou ideologií mírně čpící Sanitku). Dlouhá míle pak vlastně v ohlédnutí rekapitulujícím jeho uměleckou tvorbu patří k tomu nejlepšímu, co tento tvůrčí duch kdy natočil. Pokus o vhled do psychologie vrcholového sportu podpořený řadou ucházejících hereckých výkonů (ale i sportovních - kupříkladu sekvence z posilovny Svatopluka Skopala či inscenované záběry z atletických závodů, které vypadaly hodně autenticky), trochu překvapivý casting a tři zajímavé skupiny herců - skuteční charakterní herci (autentický Čepek, Radoslav Brzobohatý, ale koneckonců i představitel hlavní role Svatopluk Skopal...), režisérovi oblíbenci (především Jan Čenský obsazený už ve Zkouškách dospělosti) i herci-neherci a nakonec i herečtí bafuňáři (Petr Haničinec, Jan Teplý ...), kterým jsem jejich hrdiny vlastně věřil ze všeho nejvíce, protože v podstatě nikdy nic jiného než bafuňáře nehráli... Jiří Adamec prostě umně kolaboroval jak s minulým režimem, tak i s tím současným. Všichni komentátoři, kteří si tady na čsfd tak často stýskají nad tím, jaké že se dříve před rokem 1989 točily duchaplné seriály a co že se točí dnes, by si měli uvědomit, že je všechny točí dokola stále jeden a tentýž člověk... (09.08.2011)

Těžké na hodnocení. Věčně vzpruzený Svatopluk Skopal dostával facky a kopance ze všech stran. Nedá se tomu upřít jistá scénaristická a režisérská kvalita. Resumé - a + : špatný střih, kolovrátková hudba, nevyrovnané herecké výkony a hlavně poslední závod (dost laciný, i když celý vývoj kariéry byl samozřejmě nesmyslný) a z druhé strany výborný soundtrack, spektakulární závody a záblesky silných emocí. 68%. (14.08.2011)

Vynikající seriál, oficiálně si sypu popel na hlavu za to, že jsem za nejlepší Adamcovo dílo považoval Sanitku, Dlouhá míle je minimálně na stejné úrovni a hlavně absolutně bez politky, když to člověk srovná např. s Poslední sezonou kde také byla jakási snaha o podobné téma, tento Adamcův seriál vyhrává přesně tam kde onen hokejový epos naprosto selhal, tj. 1) Ve Dlouhé míli jde primárně o sport a ne o rodiné poměry údržbáře stadionu, drogově závislou přítelkyni sázkaře a podobné nesmysly, 2) Samotný sport vypadá velmi autenticky, včetně plných stadionů, sportovních komentářů, tréninků apod., 3) Chování postav je věrohodné, uvěřitelné a výborně zahrané a konečně 4) Seriál dokáže diváka naprosto pohltit a fandí hlavnímu hrdinovi podobně jako tomu je třeba u série Rocky. Podotýkám, že už vůbec nemohu srovnávat s naprostým brakem, který se dnes natáči v příšerných kulisách a který je celý založen na partnerských rošádách ve stylu "škatulata, hejbejte se". Adamec dnes bohužel točí právě toto a bohužel to pořád lidé sledují. Právě u seriálů je přesně vidět, že před rokem 89 šlo spíš o kvalitu, jedinou vadou na kráse sice často byla propaganda, dnes jde ale prakticky výhradně jen o bezhlavé honění sledovanosti. Jinými slovy...kdo chce dnes vidět něco pořádného, musí chtě nechtě zašmátrat v archivu. (24.05.2009)

I po 25 letech je to velmi dobrá zábava s výbornými herci (mám-li vypíchnout jednoho, tak Josef Větrovec). Seriál se úspěšně vyhýbá dnes již zažitým klišé, děj má spád i myšlenku. Původně jsem chtěl dát 4 hvězdy, protože jednotlivé díly by přecijen mohly být o 15-20 minut kratší. Ale protože si myslím, že se jedná o fakt nadčasovej kousek, kterej bude zábavnej i za další čtvrtstoletí, nebojím se přihodit i pátou. (03.09.2014)

Dlouhá míle je dle mého tak trochu polozapomenutým seriálovým počinem, což je škoda. Příběh je zasazen do netradičního sportovního prostředí a prakticky veškeré zápletky se tak točí ohledně sportu. Pochválit musím skvělé herecké výkony Skopala a Čenského a možná ještě povedenější ze strany Čepka, Brzobohatého či Větrovce. Potěší i menší role pro Haničince a Němce, kterým takovéto úlohy skvěle padly na tělo. Zmínil bych také Potměšila, zde úlisného Vašuta a Kostelku, kterému role zapšklého pijana parádně sedla. Celý seriál doprovází na první poslech výtečná hudba, což při pohledu na autora (K. Svoboda) není vlastně ani překvapující. Co se příběhu týče, tak musím rozhodně uznat, že je poutavý. Nechybí tu napětí, emoce a rovněž krásný odraz reality, kdy je sportovec během svých úspěchů všemi milován, ale jakmile se dostaví krize, svět se od něj odvrací a nabírá až zrůdné tvářnosti. Hlavní hrdina je renomovaným atletem, kterého však nesledujeme při jeho cestě na vrchol, ale spíš na jeho úpadku, resp. postupnému pádu až na úplné dno i do spárů alkoholu. Otázkou tak zůstává, zda se dokáže sebrat a pokusit se o návrat mezi sportovní elitu a rozloučit se tak s hvězdnou kariérou nějakým úspěchem. Během prvního dílu je divák ještě na vážkách, zda je Ondřej Vesecký (S. Skopal, hlavní hrdina) primadonou nebo obyčejným klukem, kterému bylo dáno stát se úspěšným, avšak v dalších epizodách si jednoznačně získává sympatie. Ne příliš charakterní role pro Brzobohatého byla velkým kořením, podobně jako charismatická úloha pro P. Čepka. Nemohu hodnotit jinak než 5*. (15.05.2020)