Dlouhá míle

Takovej zezačátku nenápadnej seriál, kterej mě ale postupně úplně pohltil. Ten příběh má samozřejmě největší sílu v celku, ne po jednotlivejch dílech - postupně to narůstá, vrství se to, až se to nakoncec uzavře v krásný a celistvý dílo. Obsazení je naprosto skvělý (Skopal, Větrovec, Čenský, Haničinec, Brzobohatý, Čepek) i u epizodních rolí (jednou z opravdu mála výjimek je lehce přehrávající Jana Svobodová v roli Simony nebo sukničkář Baselides), jen mi trvalo, než jsem si zvyk na tu televizně osumdesátkovo-devadesátkovou hudbu včetně znělky evidentně vykrádající Zarathustru; nakonec ale uznávám, že tady Karel Svoboda odved dobrou práci (třeba téma, který hrává při závodech, je oproti tý úvodní znělce fakt skvělý). Na seriálu je sympatický, že neni plochej ani v ději, ani co se postav týče, a že se mu navzdory závodně-sportovní tématice daří vyhejbat patosu a přeslazeně dojemnejm scénám (Vesecký třeba neyvhraje souboj s tramvají, nevyhraje ten závod, kterej by mu měl dát fakt už poslední šanci /tam dokonce jako poprvý vůbec ze závodu odstoupí/ - důležitý závody, který by se dalo filmařsky dojit až do pláče, tam dokonce často nejsou vůbec nebo jenom krátkej úryvek...). Hlavní postava, Ondra Vesecký, je vlastně hrozná zagorka, která neví, co se sebou, co chce a co nechce, ale ve výsledku mu to jenom přidává lidskej rozměr, díky kterýmu si člověk Ondru v průběhu času spíš oblíbí (a dokazuje tak, že nejde o žádný scénáristovo neumětelství) - Ondra furt začíná znova a znova, znova a znova se mu nedaří v tom zůstat a znova a znova to vzdává, má problémy ve vztazích, kde už tuplem neví, co chce, bojí se budoucnosti... Ten příběh postupně graduje a ve výsledku vlastně vůbec o sport nejde, byť je nosnou konstrukcí děje i všech osudů. Výrazně dobrá mi přišla třeba scéna závodu s tramvají, ten poslední maraton a naprosto skvělý a autentický byly sportovní komentátoři (to tomu zážitku a atmosféře přidává fakt hodně). Výborná postava byl taky chlap v černym klobouku, navzdory (nebo právě i díky tomu?) celkem prozaickýmu rozuzlení/vysvětlení v poslednim díle. Ten seriál je opravdu kvalitně natočená záležitost, u který si člověk až řiká, jak je možný, že se o ní neví víc . Rozhodně by si to zasloužila. WTF moments: Začátek toho posledního dílu byl tak něžňoučkej, až jsem čekal, kdy si oba pánové daj hubana. Jinak třeba nechápu, jak někomu může rupnout achilovka, pak se nějak svépomocí s bráchou snažit odbelhat pryč a nezavolat si sanitku. Stejně tak u toho maratonu - závodník se tam sesune k zemi jako po infarktu, klidně může bejt mrtvej, ale kameraman si dál stojí za kamerou jako by se nechumelilo, natáčí ho a že by třeba zavolal nějakou pomoc, protože tam kolem nikde nikdo pořádně neni, to ho ani nehne. (27.04.2016)

Jako dítě si samozřejmě nejvíce vybavuji závěrečnou epizodu a scénu v tunelu. Vůbec jsem si nepamatoval, že nejdůležitější linka je přátelství Veseckého a Klánského. Taky tam máme solidního zmrdéčka Brzobohatého a jeho protiklad Čepka. Ženské jsou tu bez výjimky mrdky, hlavně ta, co dala přednost Vašutovi. Ovšem až na Alenku:) Nejvíce mi imponuje návrat na vrchol ze dna, dobrý byl i závod s tramvají. Ondřej říká, co si myslí, a leckdy mu to způsobí těžkosti. Nakonec ale zmrdi utřou. Odcházet se má v nejlepším. (07.06.2021)

Asi k žádnému jinému počinu nemám tak blízko jako k Dlouhé míli. Je mi 37 - celý život běhám, mám za sebou období cca 12 let, kdy jsem patřil do celorepublikové užší společnosti. Nebyla to sice patnáctistovka, ale poloviční trať. Vím co to je snažit se udržet ve formě, když člověku odzvoní nějakých 32 let. S řadou zkušeností (jakými si prochází Ondřej Vesecký) jsem si vlastně prošel také. Nyní jsem kromě své stále závodní kariéry ještě právě i trenérem. Musím proto ocenit seriál po stránce metodické - termíny, typy tréninků, přístup - takhle to skutečně chodí. Je vidět, že měl tým kolem pana Adamce profesionální výpomoc. Je tu sice pár drobnůstek, u kterých byl hlavou pokýval ze strany na stranu, ale to nestojí za zmínku. Občasná syrovost seriálu tady také není až tak na škodu. Za nehty lezoucí neustálá znělka Karla Svobody už se stala asi legendární záležitostí k tomuto seriálu. Oceňuji také to, že v každém díle vidíme nějaký ten běžecký závod, při kterém si nejen divák - atlet přijde na své. Gradace atmosféry v závěrečném dílu je opravdu tvrdá. Bohužel i mezi atlety - běžci je řada lidí, kteří se chovají trošku prazvláštně - nadřazeně - bez duše... (03.10.2017)

Mně se seriál ze sportovního prostředí líbil. Skopal hrál a běhal jak o život, jeho postavu hvězdného atleta jsem mu věřil díky jeho citu pro autentické herectví. Rozhodně se nejedná o seriál s námětem, který je obehraný, a to se počítá. Sportovní prostředí spolu s trenéry (Čepek, Brzobohatý) je vykresleno přesvědčivě, akorát bych si odpustil některé příliš jednoduché charaktery jako je "donchuanský" atlet Libora Baselidise, nebo někdy až příliš hodný konkurent Jana Čenského. Seriálem zní působivá hudba Karla Svobody a smyšlené osudy někdejšího mistra Evropy Ondřeje Veseckého stojí za pozornost. Nabízí se pouze otázka, proč tak kdysi talentovaný režisér Adamec, točí poslední dobou samé nekoukatelné srajdy. 90% (19.01.2012)

Viac než len solídny seriál z konca socializmu. Môžeme tu sledovať zaujímavo prepletené osudy postáv, príbeh, ktorý zaujme. Nie je sílený ale pozvoľna beží. Myšlienka športového ducha tu je pekne ukázaná na športovom, no i v osobnom poli. Veľmi kvalitní herci na všetkých frontoch dávajú snímku uveriteľnosť. Chvíľami som si myslel, že ide o skutočnú udalosť. Oplatí sa pozrieť, navyše keď to má len 6 častí. Všetky voľne dostupné na YouTube. (31.07.2016)