Dlouhá míle

Vynikající seriál, oficiálně si sypu popel na hlavu za to, že jsem za nejlepší Adamcovo dílo považoval Sanitku, Dlouhá míle je minimálně na stejné úrovni a hlavně absolutně bez politky, když to člověk srovná např. s Poslední sezonou kde také byla jakási snaha o podobné téma, tento Adamcův seriál vyhrává přesně tam kde onen hokejový epos naprosto selhal, tj. 1) Ve Dlouhé míli jde primárně o sport a ne o rodiné poměry údržbáře stadionu, drogově závislou přítelkyni sázkaře a podobné nesmysly, 2) Samotný sport vypadá velmi autenticky, včetně plných stadionů, sportovních komentářů, tréninků apod., 3) Chování postav je věrohodné, uvěřitelné a výborně zahrané a konečně 4) Seriál dokáže diváka naprosto pohltit a fandí hlavnímu hrdinovi podobně jako tomu je třeba u série Rocky. Podotýkám, že už vůbec nemohu srovnávat s naprostým brakem, který se dnes natáči v příšerných kulisách a který je celý založen na partnerských rošádách ve stylu "škatulata, hejbejte se". Adamec dnes bohužel točí právě toto a bohužel to pořád lidé sledují. Právě u seriálů je přesně vidět, že před rokem 89 šlo spíš o kvalitu, jedinou vadou na kráse sice často byla propaganda, dnes jde ale prakticky výhradně jen o bezhlavé honění sledovanosti. Jinými slovy...kdo chce dnes vidět něco pořádného, musí chtě nechtě zašmátrat v archivu. (24.05.2009)

Co je Rocky Balboa pro box, to je Ondra Vesecký pro atletiku. Až po pětadvaceti letech jsem se zase setkal s touto mou seriálovou láskou z dětství až začínající puberty. Dlouhou míli a příběh Ondry Veseckého jsem tehdy opravdu "žral". Dlouho jsem nedokázal dokopat se na seriál podívat znovu (díky repríze po dvaceti letech byl a je naštěstí k dispozici, dokonce na webu ČT), vždy jsem kouknul na první díl nebo jeho část a na sledování celku jsem si neudělal čas. Bohužel. Nebo možná bohudík. Díky tomu jsem se k němu dostal ve chvíli, kdy mi dokonale sednul a já zhltnul první díl, po něm druhý, pak třetí, čtvrtý, pak i pátý a šestý a šel v sedm ráno spát. Dlouhá míle mě chytla jako kdysi, jednoznačně ční nad ostatními seriálovými počiny československé nebo české produkce. Těžko uvěřit, že seriál byl natočený ještě za bolševika (vysílán byl asi o rok později) a má ho na svědomí ten, který je pro svou tvorbu pro komerční televize posledních dvacet let vysmíván. (08.08.2017)

Skutečně velkorysý a dynamický projekt Československé televize z atraktivního prostředí, s jasným dramatickým obloukem i životnými postavami. Samozřejmě, tu výchovnou apelativnost a jemně moralizující tón je třeba občas překousnout, avšak nakonec ve sportovní tematice je otázka fair play a přátelských obětí aktuální i dnes, takže není důvod skřípat zuby. Daleko zajímavější než praktiky v atletickém družstvu je především vnitřní krize hlavní postavy, jejíž pád na dno je podán uvěřitelně a nebojí se tnout do živého (v tomto ohledu je první polovina seriálu ve srovnání s dobovou televizní produkcí skutečně působivá). Cesta zpět na vrchol bohužel už tak přesvědčivá není, čím dál více se zaměřuje na konstruované momenty, následováníhodné postoje postav, na méně důležité vztahové vložky, které se společně s několika zvraty někdy dostávají blízko úrovni Adamcova pozdějšího pokusu Pojišťovna štěstí a ani ta běžecká klání už nemají takový drajv a napětí. Přesto i zde se stále objevuje dost dobře napsaných momentů a závěrečný maratón je důstojným vyvrcholením celého příběhu. Výsledný mírný dobový nadprůměr přesto zaokrouhluji nahoru a to především díky vynalézavé a občas značně sugestivní kameře a výtečnému hudebnímu doprovodu Karla Svobody, který dodává závodním scénám neskutečný náboj a na dlouho uvízne v hlavě. Právě tyto dvě složky dělají z Dlouhé míle skutečně plnohodnotný seriálový zážitek, který úspěšně vzdoruje i onomu čtvrstoletí od svého vzniku. (31.08.2013)

Československý šestidílný seriál z prostředí lehké atletiky, v němž se úřadující mistr Evropy v běhu na 1500m Ondřej Vesecký potýká se zvýšenou konkurencí, poklesem formy a blížícím se koncem kariéry. Seriál je natočen podle scénáře I. Hejny (syna jednoho z nejlepších českých scenaristů J. Hubače) a je doprovázen hudbou geniálního K. Svobody, což spolu se skvělými hereckými výkony z něj činí jeden z nejlepších československých seriálů. Bohužel doba, v níž seriál byl natáčen, způsobila nedostatečné povědomí o tomto díle a skončil jako mnoho jiných kvalitních děl z přelomu let 1989/90 v částečném zapomnění bez odpovídajícího ohlasu. Ve své životní roli atleta Veseckého se představil S. Skopal, kterému se už na vysokou úroveň své seriálové postavy dle mého názoru nepodařilo nikdy navázat. Snímek velmi věrohodně popisuje jeho ústup ze slávy, ponížení od trenéra a krach milostného vztahu, na což se Ondřej pokusil zapomenout v alkoholovém opojení. Z této neveselé Veseckého životní etapy mohu připomenout jeho neúspěšný závod s tramvají. Postavit se zpátky na nohy mu pomohl jeho největší konkurent Michal Klánský v podání J. Čenského, který ho donutil znovu trénovat. Když Vesecký přešel na delší tratě, které mu vyhovovaly více, měl namířeno znovu na vrchol. Více než dobře byly zpracovány jednotlivé běžecké závody, kterých je v každém díle několik. Měření sil borců na dráze podbarvené Svobodovou hudbou byly ozdobou každého dílu a skutečným vrcholem seriálu je mimořádně napínavý závěrečný Pražský maraton. Seriál je natočen v pochmurném a neveselém tónu, to však pomohlo vyniknout hereckým výkonům a přiblížilo snímek skutečnému životu. Do seriálu bylo obsazeno mnoho zajímavých postav z prostředí lehké atletiky i mimo ni, nejvíce zaujali znepřátelení trenéři R. Brzobohatý a P. Čepek či bláznivý běžec L. Baselides potřebující ke slušnému výkonu ženskou podporu v hledišti. Do role Ondřejovi nenaplněné lásky, které nedokázal dát přednost před běháním, byla obsazena nevýrazná E. Vitanovská. Skokanku do výšky, která nejprve zažila trpké zklamání ze strany J. Čenského, aby poté okouzlila právě Veseckého, hrála R. Mašková. V zajímavé roli starého moudrého správce stadionu se ukázal J. Větrovec. Spousta známých herců se objevila v menších doplňujících rolích, kteří společně vytvářeli mimořádný divácký zážitek z tohoto seriálu (Veseckého otec V. Fišar, závistivý pijan L. Kostelka, členové atletického svazu P. Haničinec, F. Němec, podvratný křivák M. Vašut či běžecky netalentovaný bratr Klánského J. Potměšil a mnozí jiní.) Už dlouho jsem nebyl nějakým filmovým dílem takto silně zasažen a už od prvního dílu jsem přesvědčen, že pan J. Adamec natočil seriál, kterému mohu hrdě udělit nejvyšší hodnocení. (11.05.2024)

Těžké na hodnocení. Věčně vzpruzený Svatopluk Skopal dostával facky a kopance ze všech stran. Nedá se tomu upřít jistá scénaristická a režisérská kvalita. Resumé - a + : špatný střih, kolovrátková hudba, nevyrovnané herecké výkony a hlavně poslední závod (dost laciný, i když celý vývoj kariéry byl samozřejmě nesmyslný) a z druhé strany výborný soundtrack, spektakulární závody a záblesky silných emocí. 68%. (14.08.2011)