Ochranca
Vrabčák
Réžia:
Tereza KopáčováKamera:
Pavel BerkovičHudba:
Jiří HájekHrajú:
Lukáš Vaculík, Iveta Dušková, Dorota Šlajerová, Petr Forman, Barbara Lukešová, Aleš Petráš, Simona Babčáková, Jaroslav Plesl, Petra Hřebíčková, Agáta Kryštůfková, Lucie Ducháčková (viac)Obsahy(1)
V nemocnici leží dívka, zraněná kvůli pádu z koně. Lékaři si všimnou, že neumí pořádně číst ani psát. Ombudsman Aleš Pelán (L. Vaculík) zjišťuje, že třináctiletá Anežka nikdy nechodila do školy… (Česká televize)
Recenzie (42)
Zkostnatělý systém, kde učitel s obtížemi dokáže obhájit, proč se děti učí to, co se učí. Ještě že existují alternativní školy, které ale ombudsman nezná. Byť Zlatý Ámos, obhajuje to tradiční, řekněme i vynucené. Teze z jeho úst, že "holka je šťastná, protože nemusí chodit do školy ", zní od něj neuvěřitelně. Na druhou stranu je fajn, že rodič (a potažmo dítě) si může vybrat v systému (pokud je škola náhodou blízko a někdo cizí je ochoten zaplatit školné) i něco netradičního. Zde je ale největší chyba otce. Podáno celkem věrně, byť až příliš osobně. Navíc pan ombudsman má pro vše pochopení, až na svou ženu. ()
Asi děj má/měl dospět k určité katarzi, nicméně není asi myslitelné, aby ombudsman, uceněný učitel (!), u kterého je více než pravděpodobné, že je schopen přijímat a též poskytovat alternativní způsoby výuky, netušil nic o alternativních školách a sveřepě stál za rigidním způsobem memorování vědomostí. Vždyť individualita žáka je v tomto případě základ. Takže děj zajímavý, příběh správně kontroverzní a k zamyšlení, ale podání kvůli příliš okatému a účelovému tlačení na pilu (ombudsman, ředitelka, matka) ne moc přesvědčivé. ()
90%. Typický příklad toho, jak velké množství látky a nesmyslů je vtloukáno dětem do hlavy a jak obrovské nároky jsou na ně kladeny. S naprostým NEdůrazem na pochopení podstaty znalostí a opravdu důležitých věcí, s trváním na prosté znalosti nic neříkajících definic a dat. To se bohužel za poslední generace vůbec nezměnilo a jen tak nezmění, bohužel. Dnešních dětí je mi opravdu líto, mají to těžké, ještě těžší než jsme měli my. A přitom je to tak zbytečné ... Škola se stala otravnou nutností, povinným zlem, které je na dětských duších pácháno. Namísto aby dětem něco dávala, aby se těšili ze znalostí, probouzela v nich touhu po poznání, rozvíjela zvědavost a nechala je objevovat nové možnosti, používat svou logiku a řešit běžné věci. ()
Na diskusiu dobrá téma. Neučí sa naša mládež 70% vecí, ktoré nikdy nikde nebude potrebovať? Na druhej strane ako môže 13-ročné dievča vedieť, či bude potrebovať a čo nie? A čo všeobecný rozhľad to fakt už netreba? Táto vedela perfektne dojiť ovce či kozy, ale nevedela, že štvrtina je 25%. To by mal ale vedieť každý. Avšak ok, ak má cieľ celý život pracovať na statku, to nevadí, ale v trinástich rokoch to nemôžeme brať za definitívu. Hoci určite je dojička užitočnejšia než nejaký youtuber. ()
Systém má nástroje! Schola ludus! A když už jsme u té latiny: „Omnia sponte fluant, absint violencia rebus." A když už jsme u toho Komenského: „Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.“ A když už jsme u těch citátů, tak ještě jeden od faráře Dorendy, který se k onému náramně hodí: Když člověk opustí instituci (zde školu), má dvě možnosti. Buď se usiluje o antiinstituci - a stane se kacířem. A nebo je ve svém odporu sám - a stane se z něho mučedník. ()
Reklama