Hidžáb (E09)

Posunutí příběhové linie jednoznačně škodilo. Výchozí situace byla ve skutečnosti jiná. Dívka nebyla žačkou, ale jen uchazečkou, navíc nesplnila základní studijní požadavky. To, že měla šátek na hlavě, bylo víceméně jen záminka neziskových organizací k propagaci "neřešímčeho". V díle byla dispozice posunuta, žačka byla premiantka, co si postavila hlavu, a tak celé vyznění se soudem a závěrem ochránce vyznělo tendenčně. Nejlepší scéna tohoto dílu byla s přiznaným řidičem (Pavel Řezníček). (01.11.2021)

Sorry, ale tohle je jak vystřižené podle brožurky Jak napsat agitku. Prtože tohle je agitka. Akorát místo statečné ženy kovodělnice v hutích, která ještě levou zadní zvládá vychovávat rodinu a usměrňovat ideologicky manžela zde máme superstudentku, která chce dokázat, že nošení šátků není nic proti ničemu. Tak jistě, v arabských zemích jistě by na tamních školách tolerovali křížek na krku a růženec kolem zápěstí, že? Štve mě, že z reálného případu si tvůrci vzali jen něco, a zbytek dovymysleli tak, aby to zapadalo právě do té agitky. A stejně jako v komunistických agitkách jsou zde postavy prostě jen černobílé. A téma šátku jako nerovnoprávnosti žen v muslimských zemích není ani nadhozeno. (03.11.2021)

Předposlední díl seriálu byl, zejména v prezentovaných argumentech obou stran, pravděpodobně příliš intelektuálně na výši na to, aby mohl být diváckou obcí přijat tak pozitivně jako díly předcházející. Také hlavní postavy byly nerealisticky intelektuálně vyspělé – zejména ředitelka dotčené školy, samotná rebelující žákyně, její rodiče i spolužačky, a nakonec i další profesorky ve sborovně z protistrany, jejíž argumenty byly, jak už je u tohoto seriálu dobrým zvykem, stejně tak pádné. Monology z úst hlavních představitelů v každém díle Ochránce nabízejí vždy drasticky přesnou a nadmíru empatickou analýzu zfilmovaného případu. Reprezentanta mnoha dalších, z každé základní i střední školy, z každého výchovného stavu, kde probíhají podobné příběhy dnes a denně bez pozornosti médií… Je tomu tak i v tomto díle. V reálu stojí ale debata ohledně náboženských symbolů a možnosti vzájemného respektu i soužití asi tak o deset úrovní níže. Na obou stranách přitahuje spíše ideology s neschopností strávit cokoli komplexního, než vysoce inteligentní charaktery, které nemají potřebu redukovat živý problém na černobílý příklad z učebnice. Vysoké hodnocení dílu tedy neočekávám, přestože šlo o důstojný návrh úvahy nad problémem. (10.11.2021)

Rozhodně díky za otevření tématu, pokud se nepletu, vycházejícího ze skutečného příběhu. Jen je škoda, že Sabiha působí spíš jako rozmazlený spratek a tak je její "boj" takový šustící papírem. Co se mi naopak líbilo, byly nepřiměřené reakce okolí, ty myslím byly vykresleny dokonale. A několikrát jsem vzpomněla na seriál Chalífát, kde rodiče působili podobným dojmem jako tady. Jen ty dcerky dopadly jinak. (01.11.2021)

Tak nám tu fúzoval případ hidžábu na pražské zdravotnické škole a kauza studentky v hidžábu na teplickém gymplu, kterou odmítal ředitel potrestat. Ve výsledku nám vznikl hodně nereálný příběh 18 leté muslimské superstudentky zdravotnické školy (!) z Teplic, která se vyjadřuje, jako by měla doktorát z genderových studií a standardně uargumentuje několik vysokoškoláku najednou. Tvůrci tentokrát nevybalancovali rovinu a připískávali jedné straně. V zásadě všichni relevantní (vyjma trochu hysterických učitelů) souhlasili s právem studentky na zahalování, ale byli proti kvůli rozvratnému dopadu na systém a kvůli postoji xenofobní veřejnosti. Mládež se lišila tím, že většinou sice taky fandila studentce, ale nebrala v potaz reálně politický  kontext. Do toho jsme měli chápat, že děcka ze školy uklízí po arabských turistech, kteří pár metrů od nich odhazují bordel, protože se to samo uklidí... To jako vážně? Pominu zvláštní aféru Pelána s levicovou studentkou, protože takových případů znám ze střední dost a chápu její smysl pro příběh. Potěšilo mě klasicky ministerstvo, nepotěšilo vykreslení odpůrců islámu jako řvounů z novinek.cz. Celkově se velká část diváků právem cítí, že za řečmi o těžké řešitelnosti protichůdných postojů a potřebou se dohodnout v měnícím se světě (zvlášť když seriál spíš fandí oné nerealistické studentce) stojí nemohoucnost. Nemohoucnost zajistit, aby současný "pokrokový" vývoj společnosti bez vlastních silných a chráněných kořenů, konfrontovaný s masivní migrací (která dřív nebo později přijde i k nám) lidí s úplně jiným myšlením, nevedl k jejímu drsnému rozkladu. (02.11.2021)