Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Akčný
  • Dráma
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (543)

plagát

Sin City: Ženská, pre ktorú by som vraždil (2014) 

Slabší než jednička a vyloženě po stránce příběhové. Dějový špagát je napnutý hodně přímočaře, veškeré epizody mají identický průběh (kromě karetní storky)... I proto přichází filmové finále o něco dříve. Poslední epizoda je vyloženě nastavovaná. Naštěstí je u toho Marv - tvrďák, kterého nelze nemilovat.

plagát

Blade Runner 2049 (2017) 

Nízké dvouhvězdičkové hodnocení některých hodnotících je dáno obyčejným filmovým ingoranstvím. I relativně špatné finanční zisky poukazují na to, že je cosi shnilého ve světě filmovém. Blade Runner se nezaprodává a upřednostňuje klasické filmové řemeslo. Nikam nespěchá, je rozvážný a trpělivý. Každý záběr je poctivě vypiplaný, nic nelze vystřihnout, vše je maximálně vyvážené (pomineme-li mírně ukvapený závěr). Atmosféra sálá z plátna takovým způsobem, že musí nejeden fanoušek původního filmu vrnět blahem. Špičkové audio se prolíná s těžkotonážním vizuálem. Mlha, déšť, sníh, sileuty, neóny, dunění... Minimální prostředky přinášejí intenzivní prožitek a poskytují půdu pro inteligentní (byť nijak novátorský) příběh. Villeneuve je zkrátka borec. Skládá poctu původnímu filmu tím nejlepším možným způsobem a přitom neobkresluje, neopisuje a s citem modifikuje celkový svět, všechny ty postavy a motivy... STEJNÉ, ALE JINÉ = takový je Blade Runner 2049. Současně se však jedná o ukázkovou sci-fi ze staré školy, v níž se nehýří barvičkami, explozemi a hromadou nadpřirozených postav. Rád si dlouze povykládám s diváky, co to vidí stejně - rád se pohádám s lidmi, kteří to vidí jinak :-)

plagát

Hříšnice (2017) (seriál) 

Více takových seriálů. Výborný příběh, bezchybní herci a napětí, které by se dalo krájet. Hlasitý povzdech, že něčeho takového není schopná česká produkce. Přitom "by stačilo" slídit po dobré knižní předloze...

plagát

Logan: Wolverine (2017) 

Hodně slaboučké tři hvězdičky. Logan je na zdejším serveru dobře hodnocen jen proto, že je jiný... že se v něm nemelou tlupy barevných bojovníků... že se v něm nedemolují městské čtvrtě... a že je tak nějak komorní. Což je ovšem samo o sobě nedostačující. Mangold není dobrý režisér, ani dobrý scénárista... Skvělý rozjezd na parkovišti je následován neméně výborným nástupem lady-wolverine... Pak se ale cosi zašprajcuje a film začne přešlapovat na místě. Jedna klišoidní scéna střídá druhou, snímek přestává být osobitým a pomalu, ale jistě se převtěluje do klasické x-menovky = pseudotýmovky. Pomyslných viníků je v tomto ohledu více. Příběhu chybí adekvátní cílová stanice, stejně tak pořádný záporák a žádoucí finále, v němž by hrdinovo krvácení prosakovalo do sálu (nehledě na to, že je snímek o půl hodiny přetažen). Velká to škoda. Ignorace komiksu zamrzí jen mírně.

plagát

Ako básnici čakajú na zázrak (2016) 

Už dlouho jsem nepociťoval během závěrečných titulků takovou pohodovou tlačenku... Příjemné pokračování kultovní sérky, které napravuje reputaci svým starším bratříčkům. Škoda jen, že se musí na každý přírůstek čekat tolik let. U Pavla Kříže je totiž ta šedesátka mírně cítit - narozdíl od Matáska, který vypadá pořád stejně. Čtyři hvězdičky a silný závan nostalgie. Scénář je sice hodně volnoveršový, ale čert to vem - život přece není vázaný.

plagát

Jednotka samovrahov (2016) 

Oslava průměrnost a scénáristicko-režijní laxnosti. Vůbec se mi nechce věřit, že tento snímek natočil (a co hůř - i napsal) tentýž člověk, který před šestnácti lety zplodil vynikající Training Day. Sebevražedný oddíl má přitom výborné herecké obsazení a nebývale silný potenciál v nucené kooperaci antihrdinů. To je však to jediné - společně s perfektně sestříhanými trailery, které nabízejí skutečně to nejlepší. Ostatní stojí za starou belu. Nefunguje ani jindy funkční seznamovačka, chybí vtipy i jakákoliv funkční chemie mezi jednotlivými postavami. Všechno je to tak nějak bezkrevné, bez sešlápnutého pedálu, bez věrohodného pozadí (i popředí)... Tady se celý film měl obětovat ve prospěch řádného prokreslení jednotlivých postav a měl se v prvé řadě vymyslet lepší děj, protože takto "osmolené slátaniny" byly Hollywoodem produkované před čtyřiceti lety. Vůbec nemělo dojít na "klasickou a ve své podstatě nudnou likvidaci města"... Postačilo by se zaměřit na postupné sehrávání "nekompaktního" týmu a praktikovat toto za pomocí několika "komornějších akcí", které by využívaly specifických schopností hrdinů. Takový úvod by byl plně dostačující a chutný... By byl... Sebevražedný oddíl je promarněnou příležitostí. Zlatý Marvel...

plagát

Nesmrteľná teta (1993) 

Zpětně musím uznat, že tato pohádka dozrává a potřebovala chytnout patinu. Bezprostředně po její premiéře bych podobná slova nikdy nepoužil. Jako dítě jsem byl zklamaný, že je Teta příliš uhlazená, že v ní nepraská obraz, že v nehrají herci ze starší generace a že tam hraje "divná" Bohdalka a modelínový Blažek. Po dvaceti letech beru názor zpět. V roce 2016 mi všechno "zlé" sedlo. Zřejmě budu muset provést revizi i u Jezerní královny. P.S.: Hanzlík je výborný.

plagát

Teória tigra (2016) 

Chvála filmovému Bohu za každý kloudný český film, který nepitvá komunistickou minulost, v němž nespí každý s každým a který má hmatatelný děj (sorry Padesátko, sorry Vybíjená, sorry Krásno...). Teorie tygra je totiž skvělá. A současně je to jediný film, po jehož skončení se mi má žena omluvila. Za sebe i za všechny ostatní ženy. A to se mi nepřihodilo... ani po druhém Terminátorovi :-)

plagát

Dieťa Bridget Jonesovej (2016) 

Dvanáctiletá pauza prospěla o něco více tvůrcům než samotným hercům, u kterých je každá vráska zatraceně znát... Přesto všechno se poštěstilo zacelit hnisavé rány po těžce výplňové dvojce. Trojka je přitom stejně střelená jako první film, stále britsky vtipná a přitom mnohem dospělejší. P.S.: Souboj o Bridget je sympaticky gentlemanský.

plagát

Vybíjaná (2015) 

Odnikud nikam. A to mám třeba Sněženky a machry po 25 letech (ve své podstatě identickou látku) velice rád. Snímku chybí únosné podloží. Jednou nohou je zapřen v minulosti a druhou v současnosti. Postavy jsou sice příjemně civilní, ale také maximálně ploché. Snímek přešlapuje na místě, něco jako závěr se nedostavuje a co hůř - posun vpřed taktéž nenastává. Báječná léta se povedla mnohem (MNOHEM) lépe.